Případ Elischer: Podle policie soud rozhodoval formálně, prověřovala i další soudce

Soudce Vrchního soudu v Praze Ivan Elischer. Foto: archiv Ivana Elischera

Policii a státní zástupce, kteří jsou činní v případu soudce Vrchního soudu v Praze (VS) Ivana Elischera, stále zajímá protokol o hlasování soudního senátu v jednom z případů, u něhož mělo dojít k nezákonnému ovlivňování rozhodnutí soudu. Podle informací České justice půjdou tento týden ve středu podat vysvětlení k věci dva členové tohoto senátu, soudci VS Bohumil Kalát a Tome Frankič.

Oba sice zbavil mlčenlivosti předseda VS Jaroslav Bureš, avšak s výhradou, že se jejich výpověď nesmí týkat právě okolností hlasování senátu.
S protokolem o hlasování senátu se podle trestního řádu smí seznámit pouze vymezený okruh osob, a to pouze v určitých procesních případech. Hlasování členů senátu podléhá mlčenlivosti, která se vztahuje i na přítomné úředníky soudu. Pro policejní orgán a dozorového i dohledového státního zástupce v případu soudce Elischera však podle všeho existuje ještě cesta, jak si protokol o hlasování soudu opatřit. „Ani tato listina však není pro orgány činné v trestním řízení nedotknutelná a postupem souladným s trestním řádem zajistí v další fázi řízení policejní orgán obsah skutečného protokolu o hlasování,“ stojí v usnesení státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenky Šimkové, kterým rozhodla, po sedmi měsících od jejího podání, o zamítnutí stížnosti proti zahájení trestního stíhání obviněných. Soudci a akademici oslovení Českou justicí však shodně vylučují, že by takový zákonný postup pro získání protokolu o hlasování soudního senátu existoval.

Důvodem, proč orgány činné zajímá obsah protokolu o hlasování senátu, jsou podle jejich názoru nestandardní okolnosti jeho vzniku. Senát VS ve složení Tome Frankič, Bohumil Kalát a Ivan Elischer, který mu předsedal, rozhodoval 30. a 31. října 2017 o odvolání v případu 14 osob vietnamské národnosti. Ty v první instanci odsoudil k nepodmíněným trestům, vyhoštění ze země a propadnutí věcí, včetně finanční hotovosti Krajský soud v Ústí nad Labem (KS). Jednalo se o trestnou činnost spojenou s výrobou a distribucí drog.

Policie díky odposlechům telefonů, monitoringu elektronické komunikace, sledování osob, včetně soudce Elischera a jeho kanceláře na VS, zmonitorovala jednání, které se týkalo údajného nezákonného ovlivňování jak vazebního řízení, tak samotného rozhodování o odvolání. „Obviněný soudce opět deklaruje propuštění obžalovaných z vazby ještě dříve, než o tom bylo rozhodnuto v souladu s trestním řádem, kdy i rozhodnutí o vazbě je na vrchním soudu záležitostí senátu“, vyhodnocují orgány činné informace ze srpna 2017, kdy VS rozhodoval o vazbách. V rámci toho policie zachytila jak jednání soudce Elischera s údajným organizátorem N.Q. Hungem, který je nyní obviněn spolu s ním, tak např. soudcovo jednání s advokátem jednoho z obviněných, kterému měl radit a poskytovat podklady pro propuštění jeho klienta z vazby.

Další nestandardní, možná i nezákonné jednání pak orgány činné spatřují při samotném rozhodování senátu a především v okolnostech vzniku samotného rozsudku a protokolu o hlasování. Díky online monitoringu kanceláře soudu, soudcova telefonu i jeho elektronické komunikace, včetně toho, že si opatřila obsah soudcova počítače, totiž policie zmapovala přesný proces vzniku rozhodnutí. Senát VS zasedal v pondělí a v úterý 30. a 31. října, přičemž již ve čtvrtek a v pátek  26. a 27. října mělo docházet k jednání mezi soudcem Elischerem a N.Q. Hungem, na němž zazněly konkrétní informace o tom, jak soud bude rozhodovat.

Mnohem závažnější je však podle orgánů činných to, že s připraveným rozhodnutím soudu měl N.Q. Hunga seznámit soudce Elischer ještě před samotným rozhodnutím soudu ve věci. Na základě toho mělo pak dojít k údajnému předání peněz od osob, v jejichž prospěch mělo být soudní rozhodnutí zmanipulováno. „Z výše popsaných skutečností lze tedy důvodně dovozovat již výše uvedené, totiž že obviněný JUDr. Ivan Elischer měl rozsudek vyhotoven již dne 30.10.2017, kdy jej  předal obviněnému Nguyen Quoc Hung, a ten jej v ranních hodinách dne 31.10.2017 ukázal osobám majícím zájem na ovlivnění odvolacího řízení, přitom veřejné zasedání mělo skončit až v odpoledních hodinách, jak vyplývá ze zaznamenaných telefonických hovorů, a je potvrzeno protokolem o veřejném zasedání, a tedy nebyl pouze vyhlašován rozsudek. Z protokolu o veřejném zasedání je přitom zřejmé, že při dopoledním jednání probíhajícím do 12:00 hod. bylo doplňováno dokazování, tudíž konečná porada a finální rozhodnutí by měl senát učinit teprve poté“, popisuje se zjištění policie v již zmíněném usnesení státní zástupkyně Šimkové.

Policie pak zachytila, jak během přestávky v jednání soudu (12:00 až 13:45) ve 12:53 „usedla zapisovatelka paní U. k počítači a pokračuje v rozepsaném dokumentu, který psal obviněný JUDr. Ivan Elischer. Obviněný diktuje výše trestů jednotlivých obžalovaných. Zapisovatelka se jej zeptala, zda ‚to má podle toho nového‘, načež obviněný odpovídá, že už to měl nachystaný. Ve 12:59 hod. vchází do kanceláře neztotožněný muž, který se ptá, zda už skončili, a obviněný odpovídá, že začínají, a dále hovoří o tom, jak se domlouvali v pátek. Obviněný JUDr. Ivan Elischer říká, že všem zruší větu ‚o způsobu výkonu odnětí svobody,“. Následně úřednice pokračuje v sepisování rozsudku a také dokumentu s názvem „Protokol o hlasování“, který byl vytvářen podle vlastností mezi 13:00 a 13:05.

Policie a státní zastupitelství tak dochází k závěrům, že porada senátu se mohla konat v rozmezí od 12:00, kdy bylo jednání soudu přerušeno, do 12:38, což byl čas, kdy vešel soudce Elischer do své kanceláře. To by ovšem byl problém, neboť podle názoru orgánů činných se musí protokol o hlasování pořizovat současně s poradou a „nepřichází v úvahu jeho dodatečné vyhotovování“.

Krátká porada mohla podle policie proběhnout těsně před začátkem veřejného zasedání, avšak pak by se konala po vytvoření protokolu, dodatečně, což je taktéž nepřípustné. „Je namístě, aby policejní orgán ztotožnil osobu muže, který ve 12:59 hod. vešel do kanceláře, neboť není vyloučeno, že se jedná o jednoho z dalších členů senátu, a pak by z jeho rozhovoru s obviněným JUDr. Ivanem Elischerem bylo možno dovozovat, že senát se radil ještě před konáním veřejného zasedání v pátek dne 27.10.2017, což by též korespondovalo jednak se sdělením obviněného JUDr. Ivana Elischera  zapisovatelce paní U., že to, co jí diktuje, již měl připraveno, a druhak  se zjištěnými skutkovými okolnostmi,  kdy již dne 30.10.2017, tj. den před vyhlášením rozsudku, obviněný JUDr. Ivan Elischer sepisoval rozsudek a v ranních hodinách dne 31.10.2017 jej měl k dispozici obviněný Nguyen Quoc Hung.  Na tyto zvláštní okolnosti vzniku rozsudku, potažmo dokumentu označeného jako Protokol o hlasování poukazují záznamy z prostorového odposlechu kanceláře č. 127 a odposlech telefonu obviněného Nguyen Quoc Hung“, uzavírá hodnocení způsobu rozhodování senátu VS ve věci údajně zmanipulovaného rozhodnutí státní zástupkyně Šimková.

Policie podle zmíněného usnesení o zamítnutí stížnosti proti zahájení trestního stíhání prověřovala i soudce Kaláta a Frankiče, zda se nepodíleli na možné trestné činnosti. „Z dosavadního prověřování prozatím nevyplynuly žádné pochybnosti o přístupu zbývajících dvou soudců odvolacího senátu“, konstatuje se v dokumentu. Soudce Elischer měl mít podle orgánů činných na konečné rozhodnutí zásadní vliv, „když zbývající soudce vlastně přemlouval, aby přistoupili na jeho návrh, přičemž pro hlasování postačovalo přesvědčit jen jednoho“. V této souvislosti je zajímavé, že policie sice píše o tom, že oba soudci se mohli na soudce Elischera „spoléhat, že jim objektivně přednese podstatné okolnosti případu, tak aby si utvořili pravdivou představu o tom, čeho se obvinění a za jakých podmínek dopustili,“ avšak velmi podrobně ji zajímalo, jak se oba soudci o spis v průběhu rozhodování zajímali.
Stejně tak není s takovým závěrem o výsadní roli soudce Elischera zcela v souladu i výše popsaný zájem orgánů činných na okolnostech vzniku údajně zmanipulovaného rozhodnutí senátu, jehož jsou oba soudci členy, včetně předchozího rozhodování o vazbách.

Petr Dimun