Ve Štrasburku se vraždilo zbraní, i když Francie implementovala odzbrojovací směrnici

Francouzské bezpečnostní složky ve čtvrtek večer ve štrasburské čtvrti Neudorf zabily muže, který podle policie v úterý večer střílel na místních vánočních trzích Foto: Facebook

Francie je jednou ze tří zemí, která dokázala implementovat tzv. evropskou zbraňovou (odzbrojovací) směrnici v nařízeném termínu 14. září 2018. Podle textu směrnice bylo jediným cílem EU při zavádění změn v nabývání zbraní a zbrojních průkazů chránit občany členských zemí před teroristickými útoky, jaké se odehrály v roce 2015 v Paříži a v Kodani.

Evropská zbraňová směrnice, která mění a zpřísňuje legální nabývání zbraní, přesouvá nefunkční zbraně do kategorie plně funkčních a zavádí povinnost majitele zbraně být registrován v celoevropském registru byla vytvořena s jediným účelem: Chránit občany před vražděním teroristů, teroristických organizací a organizovaných zločinců.

Přesto terorista ve Štrasburku při vraždění lidí na vánočním trhu opět použil střelnou zbraň. Podle zpráv francouzského tisku policie v bytě údajného vraha nalezla navíc granáty. Jak dále francouzská média uvádí, rodilý Francouz z rodiny alžírského původu Cherif Chekatt měl celkem 67 záznamů v trestním rejstříku včetně 27 odsouzení za loupeže ve Francii, Švýcarsku a Německu v pouhých  29 letech a při útoku na vánoční trh volal, že Bůh je největší.

Policie Chekatta zastřelila

Policie ho sledovala kvůli islamistické radikalizaci a šla po něm kvůli pokusu o vraždu v souvislosti s loupeží. Je to radikalizovaný lupič a hybridní terorista, uvedl francouzský Le Monde.
Je vyloučené, aby taková osoba byla držitelem zbrojního průkazu a legálním majitelem zbraně. Navíc Francie k nařízenému datu 14. září 2018 implementovala novou evropskou zbraňovou směrnici, která byla navržena s cílem zajistit občanům bezpečnost jako odpověď na vraždění teroristů ve Francii.

Směrnice dále posiluje boj proti existujícímu

Je to jediným a hlavním cílem směrnice, jak vyplývá z důvodové zprávy tohoto dokumentu EU: „Bezpečnost občanů a podniků má pro stávající Komisi zásadní význam. Použití střelných zbraní k závažné a organizované trestné činnosti a teroristickými organizacemi může společnosti způsobit obrovské škody, čehož jsme byli v uplynulém roce několikrát svědky, zejména při útocích, k nimž došlo v Paříži a v Kodani. Při nedávné řadě koordinovaných teroristických útoků provedených 13. listopadu 2015 v Paříži zemřelo více než 120 lidí,“ stojí hned v úvodu důvodové zprávy ke směrnici.

„Tyto tragické události  jsou jasným důkazem vícerozměrné hrozby, kterou organizovaná trestná činnost představuje, a ukázaly nám, proč musíme koordinovaným a soudržným přístupem dále posílit boj proti nedovolenému obchodování se střelnými zbraněmi. Společnou evropskou odpovědnost za boj proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu zdůraznily i politické směry předsedy Junckera,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě.

„Na neformálním zasedání Evropské rady dne 12. února 2015 hlavy států a předsedové vlád vyzvali, aby příslušné orgány zvýšily úroveň spolupráce v boji proti nedovolenému obchodování se střelnými zbraněmi, též prostřednictvím rychlého přezkumu příslušných právních předpisů a obnoveného dialogu o bezpečnostních otázkách s třetími zeměmi, zejména na Blízkém východě, v severní Africe a na západním Balkáně,“ stojí v odstavci o souladu návrhu směrnice s politikou EU.

Oficiální boj proti terorismu přesunem do ilegality

Jenže nelegální vlastnictví zbraně  a nelegální obchod se zbraněmi je trestný čin dávno ve všech členských zemích EU i bez předmětné směrnice. Směrnice navíc změnami definic jednotlivých kategorií zbraní přesouvá to, co bylo legální, tedy evidované, kontrolované a regulované, do ilegality, jak upozornila Česká republika v souvislosti se žalobou podanou u Soudního dvora EU.  Podle argumentů předložených Českou republikou mnozí držitelé zbraní přejdou do ilegality poté, co na ně bude uvalena povinnost registrovat zbraně, které dříve nebylo nutné registrovat nebo za zbraně ve skutečném smyslu toho slova nebyly považovány.

Na to Soud reaguje, že to tak tedy bude: „Ve světle těchto výňatků zřejmě není zcela vyloučeno, že některé zbraně, které byly drženy legálně podle směrnice 91/477, přejdou do nelegální sféry, protože jejich držitelé nebudou dodržovat nová pravidla zavedená směrnicí 2017/853 nebo tyto zbraně budou posledně uvedenou směrnicí zakázány,“ uvádí proti argumentu Soudní dvůr EU.

EU bojuje směrnicemi proti terorismu deset let

Z důvodové zprávy ke směrnici rovněž vyplývá, že to není poprvé, kdy EU zpřísnila výrobu a obchodování se zbraněmi a střelivem a že postupuje v souladu s OSN, jejíž pravidla EU převzala: „Cílem změny schválené v roce 2008, tj. směrnice 2008/51/ES, bylo posílit bezpečnostní hlediska a přizpůsobit směrnici Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu,“ uvádí EU aktivitu už z roku 2008.

Protokoly OSN, úmluvami a novelami směrnic a jejich prováděcími akty ohledně zbraní bojují členské země EU už deset let. První zbraňová evropská směrnice pak vznikla v roce 1991, tedy před 27 lety a třináct let před vstupem České republiky do EU.

Poslední zbraňovou směrnici  se v termínu 14.9. 2018 nařízeném EU podařilo do národní legislativy implementovat jen třem členským státům: Francii, Velké Británii a Portugalsku. Výsledkem je skutečnost, že většina obyvatel Štrasburku bez ohledu na směrnici momentálně nevychází z domu ze strachu před nelegálně ozbrojeným vrahem na útěku.

Irena Válová