Advokát si odmítl sundat opasek, soudkyně povolala justiční stráž

Advokát si odmítl sundat opasek Foto: archiv

Hlídání advokáta justiční stráží je zásahem do důstojnosti a ve svém důsledku i porušením ústavního práva zastupovaného občana na právní pomoc. Uvedlo to představenstvo České advokátní komory (ČAK) ve svém stanovisku. Komora se tak vrací k problematickým prohlídkám advokátů při vstupu do soudních budov. Soudkyně měla v listopadu loňského roku označit advokáta v soudní síni za bezpečnostní riziko kvůli tomu, že si před justiční stráží nesundal opasek.

Podle informací České justice si advokát na prohlídku stěžoval kvůli postupu justiční stráže Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Obhájce měl být nucen sundat si pásek u kalhot, což odmítl. K prohlídce se poté dostavila zastupující předsedkyně soudu Tamara Karásková, pásek byl prohlídnut ručním scannerem o celé věci byl sepsán úřední záznam. Po pauze v jednání v soudní síni se podle informací České justice celý incident opakoval s tím, že předsedkyně soudu informovala o celé záležitosti účastníky jednání a měla označit advokáta za možné bezpečnostní riziko. Přítomni byli i zástupci Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), protože advokát obhajoval mladistvého. Celou dobu hlavního líčení tak byl obhájce pod dohledem justiční stráže.

Předsedkyně soudu Tamara Karásková ale upřesnila, že v daný den v soudní síni vůbec nebyla a popisované kroky učinila sama soudkyně v daném případu. „Justiční stráž má od předsedy soudu buď pokyn kontrolovat či nekontrolovat. Pokud jde o konkrétní průběh této kontroly, zde se justiční stráž řídí pokyny nadřízených složek. tento postup může spočívat i v odkládání kovových předmětů. Je třeba zdůraznit, že ne všechny soudy jsou vybaveny scannery,“ uvedla předsedkyně soudu.

Bezpečnostní riziko nešlo vyloučit

„V tomto případě advokát, který šel k hlavnímu líčení odmítl sejmout opasek a justiční stráž na základě naší předchozí dohody mě o tomto informovala a zavolala mě,“ dodává Karásková s tím, že se ke kontrole osobně dostavila a poté, co si prohlédla pásek přikázala stráži provést kontrolu ručním scannerem.
Předsedkyně také upozornila, že nezletilá osoba, kterou advokát obhajoval, nebyla u hlavního líčení přítomna. Po pauze podle Karáskové skutečně došlo k totožné situaci jako před začátkem hlavního líčení. „Opět mi volala justiční stráž a já jsem pouze telefonicky dala pokyn, ať je advokát vpuštěn. O tomto postupu justiční stráž informovala soudkyni, která vedla hlavní líčení s tím, že ji sdělili, že kontrola advokáta neproběhla podle interních předpisů a tudíž nemohou zcela vyloučit bezpečnostní riziko. Na základě této informace od justiční stráže soudkyně vyhodnotila situaci tak, že požádala, aby byl při jednání přítomen člen justiční stráže. Nejednalo se o dehonestaci advokáta před klientem, který nebyl líčení přítomen,“ dodává předsedkyně okresního soudu s tím, že jde o právo každého soudce takto rozhodnout.

ČAK se dlouhodobě zabývá otázkou zajištění důstojnosti vstupu advokátů do soudních budov. Díky spolupráci Komory s vedením soudů byly zhruba v 70 procentech soudních budov prohlídky advokátů zrušeny. „Ve zbylých případech jsou většinou prováděny způsobem, jenž je sice polemický, ale není až tak hrubým a na místě veřejnosti přístupném zjevně dehonestujícím zásahem do důstojnosti kontrolovaného advokáta (kontrolní rámy, užití skenerů),“ uvedli zástupci ČAK na poslední schůzi představenstva.

Ponižující kontroly?

Jako ponižující advokáti vnímají kontroly, při níž jsou vyzváni k sejmutí opasku od kalhot, k zutí obuvi nebo například k odložení spony do vlasů. ČAK nyní kvůli poslednímu incidentu předsedům soudů zaslala stanovisko, že nedůstojný je také „doprovod“ advokáta v době soudního řízení osobou justiční stráže. „Jestliže je advokát označen jako „osoba s bezpečnostním rizikem“ a účastní se soudního jednání doprovázen justiční stráží, je mimo rozumnou pochybnost, že s tímto stigmatem jím poskytované právní služby nejsou a nemohou být vnímány jako hodnotově relevantní poslání advokátní činnosti vymezenému mj. v ust. § 16 a násl. zákona o advokacii. Jde nejen o zjevnou a bezdůvodnou dehonestaci konkrétního advokáta, ale v důsledku (a svým způsobem hlavně!) o poškození zastupované osoby a porušení jejího ústavního práva na právní pomoc v řízení před soudy. Jsme přesvědčeni, že za podobná rozhodnutí nařizující takový „doprovod advokáta“ musí nést konkrétní soudní funkcionář osobní (kárnou) odpovědnost,“ uvádí předseda ČAK Vladimír Jirousek ve stanovisku, které se opírá o Listinu základních práv a svobod či o zákon o advokacii.

Ministerstvo případ prověří

Ministerstvo spravedlnosti se chystá případ u žďárského soudu prověřit. „Jednalo se s největší pravděpodobností o ojedinělý případ, ke kterému došlo na základě rozhodnutí předsedkyně uvedeného soudu, jež reagovalo na konkrétní situaci. Dle našich informací podobná praxe „doprovázení/hlídání“ advokátů není obvyklá,“ reagoval na dotaz České justice mluvčí Vladimír Řepka.
Způsob provedení prohlídky osob a jejich zavazadel je upraven v příslušném interním předpisu Vězeňské služby. Provádění prohlídek je v rukou předsedy soudu a Ministerstvo spravedlnosti nemá oprávnění rozhodnutí příslušného předsedy jakkoli ovlivňovat.

Spor s justiční stráží kvůli prohlídce při vstupu do budovy soudu měl nedávno také místopředseda ČAK Tomáš Sokol. Komora upozorňuje na to, že za dlouhou dobu je znám pouze jeden případ, kdy advokát do budovy soudu vnášel zbraň. Takové případy musí být dle ČAK kárně stíhány.


Stanovisko představenstva ČAK

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem a při respektování příslušného právního režimu dospělo představenstvo ČAK k těmto závěrům:

a) Odmítnutí podrobit se kontrole při vstupu do soudní budovy prováděné nad rámec běžné kontroly, tedy jinak než prostřednictvím průchozího detektoru kovů (rámu), popř. s použitím ručního detektoru kovů, je ze strany advokáta jednáním v souladu s jeho povinností přispívat k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu.

b) Nařízení, aby byl advokát v době soudního jednání doprovázen (hlídán) justiční stráží, je zásahem do důstojnosti advokáta, důstojnosti advokátního stavu a ve svém důsledku i porušením ústavního práva zastupovaného občana na právní pomoc.

c) Zmaření soudního řízení z důvodu, že se advokát odmítne podrobit nepřiměřené kontrole své osoby při vstupu do soudní budovy, popř. odmítne účast u soudního řízení za doprovodu justiční stráže a v postavení osoby s „bezpečnostním rizikem“, považujeme za zmaření jednání vinou rozhodnutí příslušného soudního funkcionáře. Bude-li o takovém případu Komora náležitě informována, vypracuje v dané věci podnět pro porušení ústavního práva „na právní pomoc v řízení před soudy“. Obdobně bude Komora postupovat i tenkrát, pokud se vzhledem k okolnostem konkrétního řízení advokát v zájmu klienta protiprávnímu rozhodnutí soudního funkcionáře podrobí, avšak jednoznačně proti své náležitě deklarované vůli.


Eva Paseková