Ekonomický deník: Vedení pražské policie poslalo na vyšetřovatele Čapího hnízda inspekci

Farma Čapí hnízdo Foto: archiv

Vyšetřování nejcitlivější ekonomické kauzy v České republice – takzvané Čapí hnízdo – se dostává opět do obtíží. Vedení pražské policie se aktuálně rozhodlo k tomu, že nechá prověřit Generální inspekcí bezpečnostních sborů (GIBS), jestli se její vyšetřovatel Pavel Nevtípil nedopustil trestné činnosti při vyšetřování jiného případu. Je to přitom právě Nevtípil, kdo shromažďuje důkazní materiál k údajnému dotačnímu podvodu při výstavbě Čapího hnízda.

Na práci vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila zatím státní zastupitelství nenalezlo žádnou procesní vadu. Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová ale před Vánoci pokárala dozorového žalobce Jaroslava Šarocha, že prý nepostupuje při výkonu dozorových oprávnění a povinností k policejnímu orgánu dostatečně důrazně a zcela efektivně.
Šaroch kvůli tomu zakusil i interní prověrku, ačkoliv například vyšetřování jiné podobně citlivé kauzy Beretta, kterou dozoruje právě Bradáčová, se táhne výrazně déle.

Vyšetřovatel Pavel Nevtípil pak schytal hned několik mediálních políčků od premiéra Andreje Babiše, jehož se Čapí hnízdo bytostně týká. Babiš o něm za přítomnosti médií opakovaně prohlašoval, že jako policista dopomohl konkurenci připravit o firmu podnikatele Vladimíra Sittu mladšího. Jde o případ společnosti Neograph, známé z kauzy předražených jízdenek pro pražský Dopravní podnika sedmnáctihaléřových provizí, putujících do Karibiku, kterou aktuálně řeší Městský soud v Praze. Nevtípil v minulosti Sittu juniora vyšetřoval kvůli tunelování Neographu, Vrchní soud v Praze nakonec Sittu vloni na podzim očistil.

A právě případ tunelování Neographu, které Vrchní soud v Praze neshledal trestným činem, se nyní podle několika zdrojů Ekonomického deníku stává problémem vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila. V hlavní roli toho, kdo vykročil proti Nevtípilovi, má být podle informací Ekonomického deníku jeho nadřízený – nedávno nově jmenovaný ředitel pražské policie Jan Ptáček. „Šéf odboru hospodářské kriminality Jiří Tauber dostal od Jana Ptáčka pokyn, aby si vyžádal na Městském státním zastupitelství poslední rozsudek ve věci Sitta. A tento rozsudek nařídil poslat pod hlavičkou Kongresky (tak se přezdívá budově pražské policie – pozn. red.), na Generální inspekci bezpečnostních sborů s navrhem na opětovné prošetření kauzy Sitta. Ptáček vystřelil na člověka do vlastních řad,“ sdělil Ekonomickému deníku jeden z dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku. O Jiřím Tauberovi a jeho minulosti psal Ekonomický deník minulý týden zde.

Tyto čerstvé poznatky Ekonomického deníku pak verifikovalo i ředitelství pražské policie. „Lze potvrdit, že zmíněný osvobozující rozsudek byl Městským státním zastupitelstvím v Praze doručen vyšetřujícímu odboru hospodářské kriminality krajského ředitelství policie k takzvanému založení do spisu. S ohledem na určité pasáže rozsudku, ve kterých soudkyně Vrchního soudu uvedla směrem k vyšetřovateli Nevtípilovi poměrně závažná podezření, byl tento rozsudek postoupen Generální inspekci bezpečnostních sborů k prověření,“ odvětila na jednu z otázek Ekonomického deníku mluvčí pražské policie Andrea Zoulová.

Pro GIBS není jméno Pavla Nevtípila neznámé. Ne snad proto, že by byl vyšetřovatel citlivých případů usvědčen z trestné činnosti, ale proto, že GIBS se o něj zajímá už poněkolikáté. Ekonomický deník na podzim psal například o pokusu sejmout vyšetřovateli Čapího hnízda a jeho kolegům otisky prstů a DNA a to kvůli údajným únikům z vyšetřování.

Bez zajímavosti přitom není, že celá aktuální záležitost se podle zjištění Ekonomického deníku odehrála mimo žalobkyni Helenu Čapkovou z Městského státního zastupitelství v Praze, která měla kauzu tunelování Neographu na starosti po předchůdkyni Dagmar Máchové, jež byla v roce 2016 obviněna v takzvané kauze Beretta z vynášení informací.

Soudkyně sousedka

Sittův případ uzavřel Vrchní soud v Praze pravomocně vloni v říjnu, když podnikatele a soudního znalce v oboru padělání Sittu, který skoro sedm let čelil obvinění z údajného tunelování papírny Neograph, zprostil obžaloby. Vladimír Sitta byl společně se svým otcem Vladimírem Sittou starším (ex-příslušník komunistické rozvědky – pozn. red.) a právníkem Martinem Kohoutem obžalováni z trestného činu zneužití informace a postavení v obchodním styku. Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo jako podnikatel, společník, člen orgánu, zaměstnanec nebo účastník na podnikání dvou nebo více podnikatelů se stejným nebo podobným předmětem činnosti „v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jednoho nebo více podnikatelů“.

Vladimír Sitta mladší si jako obchodní ředitel akciové společnosti Neograph (dříve s.r.o. – pozn. red.) podle obžaloby utajeně za pomoci právníka Martina Kohouta založil konkurenční společnost Avium Partners. Ta si pak z obchodů společnosti Neographu fakturovala provize, přestože tyto obchody byly uzavřeny ještě před vznikem konkurenční společnosti a bez jakékoliv přidané hodnoty, kterou by do obchodního vztahu vnesla. Tímto způsobem měl podle obžaloby Sitta získat finanční prospěch. Kvůli tomu byl odsouzen k roční podmínce.
Stíhán byl i jeho otec Vladimír Sitta, který si taktéž v pozici člena statutárního orgánu společnosti Neograph založil konkurenční firmu Nanograph, a to na stejné adrese se stejným předmětem podnikání – výrobou papíru. „Například stroje nechal odvézt do své nové společnosti, platil své zaměstnance z prostředků Neographu a podobně,“ popsal Ekonomickému deníku pramen z Vrchního státního zastupitelství v Praze, který si přál zůstat v anonymitě. Obchody s touto společností pak Sitta starší také podnikal na úkor Neographu. Sitta senior byl spolu s právníkem Kohoutem uznán také vinným, ale soud upustil od jejich potrestání.

Okolnosti a zejména mediální masáž kolem osoby Sitty juniora podle všeho následně ovlivnila i uvažování a rozhodování jak Městského soudu v Praze, tak Vrchního soudu v Praze. Což lze vyčíst z rozsudků obou těchto soudů. Ty konstatovaly, že kauza Sitty juniora měla být pomstou osob z blízkosti Ivo Rittiga zato, že Sitta oznámil, že lidé kolem lobbisty inkasují provize z pražských jízdenek. Z odůvodnění předsedkyně trestního senátu pražského Vrchního soudu Kateřiny Jonákové měl být nástrojem pomsty právě detektiv Nevtípil. Jonáková ovšem opomněla informovat o tom, že je Sittovou sousedkou z jedné středočeské vesnice. Soudkyně Kateřina Jonáková bydlí ve vesnici Vědomice, jen malý kousek od Roudnice. 401 metrů, pár minut pěšky od Jonákové za rohem v sousední ulici, pak vlastní dům jejím senátem osvobozený Vladimír Sitta, jak Ekonomický deník informoval před Vánoci.

Nevtípilovo jméno zmiňuje soudkyně podle serveru irozhlas.cz hned v devíti z 99 odstavců. Nejprve konstatuje, že jej skloňovali v odposlechnutých hovorech podnikatelé seskupení kolem lobbisty Ivo Rittiga, který je stíhán právě v kauze předražených jízdenek.

„V hovorech uvedených osob je opakovaně zmiňován ‚Nevťa‘, ‚Nevtípil‘, přičemž ze souvislostí je zřejmé, že se jedná o vyšetřovatele kpt. Ing. Pavla N. Z obsahu hovoru je možno dospět k závěru, že na kpt. Ing. N. hovořící osoby spoléhaly a zřejmě pro něj připravovaly podklady (viz zmínka o potřebě kriminalizace svědka K.),“ napsala soudkyně Jonáková v rozsudku. „Kpt. Ing. N. plnil vůli hovořících osob, popřípadě by ji v budoucnu mohl plnit. Mgr. Katarína K. O. v souvislosti s ním mluvila o uplácení.“ Je ovšem velice důležité podotknout, že v odposleších ani jednou Nevtípil osobně nefiguruje, aktéři se o něm pouze baví.

V monitorovaných rozhovorech soudkyně prý našla zmínky, které naznačují, že vyšetřovatel mohl být skutečně ve spojení se skupinou kolem Rittiga. „Obsahem jednoho z hovorů je i reprodukce hovoru kpt. N. o notebooku svědka K., přičemž odposlouchávaný hovor se uskutečnil v době, než byl obžalovaný a jeho obhájce seznámen s obsahem zajištěných věcí, což vzbuzuje obavu, že od kpt. Ing. N. unikaly směrem k ‚objednávajícím‘ osobám informace.“

Sittův případ od počátku dozorovala státní zástupkyně Dagmar Máchová. Ta byla přitom později obviněna v kauze Beretta, v níž jde o úniky informací z jiných policejních spisů. Také její jméno zmiňoval společně s Nevtípilem v souvislosti s vyšetřováíním Čapího hnízda premiér Andrej Babiš. Máchová na něj kvůli tomu podala trestní oznámení pro křivé obvinění, ale přestože s Čapím hnízdem neměla nikdy nic společného, policie její podnět uložila a státní zastupitelví tento postup schválilo.

Oba – Máchová i Nevtípil – se podle soudkyně Jonákové v kauze Neograph nechovali nestranně. „Neprošli testem objektivní nestrannosti, neboť ohledně nich nelze vyloučit legitimní pochybnosti, že byli v přípravném trestním řízení schopni vést trestní řízení obžalovaného nepodjatě. Existuje objektivní obava, že jejich poměr k projednávané věci mohl být založen na jejich přímém zájmu na výsledku řízení,“ stojí v rozsudku s tím, že se vůči Rittigovi a spol. „projevovali přátelsky – nápomocně“.

Obavy, že Nevtípil vyšetřování v Sittův neprospěch manipuloval, mají podle soudkyně konkrétní podobu: během jediného dne a bez dalšího prověřování doporučil obstavení podílu Sittovy rodiny v tiskárně Neograph. „Kpt. Ing. N. skutečně uskutečnil krok, který v konečném důsledku ‚odstavil‘ Sittu od rozhodování v Neographu a dal Neograph zcela k dispozici osobě dosazené z prostředí ‚objednavatelů‘ jeho kriminalizace…,“ píše se v soudním dokumentu, který zveřejnil server irozhlas.cz. Všechny kroky kolem Neographu přes tvrzení Jonákové ale posvětilo hned několik soudů, včetně soudu Ústavního.

Nebylo by to poprvé

Aktuální akce vedení pražské policie proti svému důstojníkovi – vyšetřovateli Čapího hnízda Pavlu Nevtípilovi – není první podobnou svého druhu. Portál našeho vydavatelství Česká justice už o jedné takové, která se odehrála v roce 2013, informoval vloni zde.

Vyšetřovatel Pavel Nevtípil.
Repro: Ekonomický deník

Vyšetřování Generální inspekce bezpečnostních sborů tehdy vzešlo z trestního oznámení spolumajitele papírny Neograph Vladimíra Sitty staršího, který podal trestní oznámení kvůli tomu, že přišel o poloviční podíl ve své firmě. Jenže jeho prověřování neproběhlo úplně standardní formou. Vložil se do něj žalobce Pavel Prygl z Vrchního státního zastupitelství v Praze, který podle zjištění Ekonomického deníku a České justice později sám inicioval odposlech Nevtípila, jeho nadřízeného Pavla Klučky a kolegyně.

Co všechno se ohledně odposlechů odehrálo, popsali před necelými dvěma roky při podání vysvětlení v už jednou zmiňované kauze Beretta dva pracovníci GIBS Petr Frýba a Romana Kuchaříková. „Ten případ nám byl přidělen z Vrchního státního zastupitelství Praha… …Jednalo se o stížnost na postup policejního orgánu a státní zástupkyně. I když nám prošetřování postupu policejního orgánu a státní zástupkyně ze zákona nepřísluší, byl nám tento případ předán,“ popsal kroky žalobce Prygla dnes už bývalý důstojník GIBS Petr Frýba.

Případu bylo podle něj hned přiřazeno číslo jednací a byl předán konkrétnímu inspektorovi Stanislavu Sivanincovi. „Sdělil jsem mu, aby spisový materiál vyhodnotil s tím, že by bylo vhodné zajistit dozorového nebo dohledového státního zástupce,“ řekl dále Frýba.

Jeho a kolegyni Romanu Kuchaříkovou postup státního zástupce, včetně přidělení kauzy nepříliš zkušenému Stanislavu Sivanincovi, znepokojil. Rozhodli se tedy, že navštíví žalobce Prygla, aby si vyjasnili zákonný rámec tohoto vyšetřování. „Když jsme šli za státním zástupcem Pryglem, byl u toho jeho nadřízený Marek Bodlák. Působilo to na mne tak, že si magistr Prygl myslí, že chceme té kauze nějak ublížit, ale to takto nebylo… …Nicméně on se domníval, že Sivaninec je na to vhodný vyšetřovatel. Ani nevím, jak to dopadlo, protože to bylo odloženo,“ řekla pak na podání vysvětlení Kuchaříková.

Žalobce Prygl byl podle ní s prací kolegy Sivanince zjevně spokojen. „Já, když to přišlo, tak jsem říkala, že se mi to moc na zahájení nezdá, že by se tam měly nějaké věci dodělat. Ale pak přišel z Vrchního státního zastupitelství pokyn k zahájení, nebo nevím, odkud přišel… …Prostě pak přišel Sivaninec, že zahájíme,“ uvedla Kuchaříková.

Pokud tedy nebylo z hlediska inspektorů vše v pořádku, jak mělo být s podnětem kvůli Neographu stíhaného Vladimíra Sitty naloženo? Paragraf 14 pokynu obecné povahy o trestním řízení Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) konstatuje, že pokud trestní oznámení alespoň zčásti souvisí s obhajobou obviněného, činí nezbytné úkony k jejich prověření státní zástupce, který ve věci vykonává dozor. Přestože Sittova stížnost mířila na detektiva Nevtípila a žalobkyni Máchovou, měla o ní tedy rozhodnout nejprve právě ona, která případ tunelování Neographu dozorovala. A rozhodnout, jestli šlo o obhajobu obviněného nebo ne. Jako dozorující státní zástupce pak mohla požádat o šetření GIBS. Žalobce Prygl, který byl v popisovaném vyšetřování nadmíru aktivní, totiž mimo jiné nemohl znát obsah spisu k vyšetřování Sitty.

Svými kroky žalobce Prygl podle všeho porušil zmíněný pokyn NSZ. Navíc, věc byla přidělena konkrétnímu vyšetřovateli, což je také hodně problematické. „Státní zástupce na to nemá právo, ale může to být věc dohody státního zástupce s šéfem vyšetřovacího útvaru. Vynucovat by si to ale státní zástupce neměl. Ovšem jsme lidé,“ okomentoval popsanou situaci partnerskému serveru Česká justice advokát Tomáš Sokol.

Odposlech na Nevtípila

Ostatně, to co se dělo ohledně vyšetřování detektiva Nevtípila, a že mělo vrchní státní zastupitelství na kauze enormní zájem, podrobně popsal bývalý příslušník GIBS Petr Frýba. „My jsme se tomu tehdy podivovali, proč zahajujeme úkony. Říkali jsme, že na stížnost by měl být dohledový státní zástupce, nicméně jsme to respektovali. Následně jsem se dozvěděl, že byly v případu vyžádány informace podle paragrafu 88 a) trestního řádu,“ řekl při podání vysvětlení Frýba.

Tedy údaje, s kým a kdy si detektiv volal, a s kým si posílal esemesky. „Bylo to na policistu, Nevtípil se myslím jmenoval. Po určité době přišel ke mně do kanceláře podplukovník Sivaninec a sdělil mi, že byly vyžádány odposlechy. Já jsem se tomu trošku podivil, protože jsem si nevzpomínal, že bych nějaký podnět podepisoval,“ vybavoval si před necelým rokem bývalý důstojník GIBS.

Řekl také, že na Nevtípila bylo vyžádáno ještě takzvané režimové sledování, v jehož rámci bylo v průběhu dne mapováno, s kým se stýká. „Podnět ze strany GIBS podán nebyl, o nasazení těchto úkonů rozhodl sám státní zástupce. Když jsem se Sivanince ptal na tyto postupy, řekl, že to není z jeho hlavy, ale že je to buď po dohodě, nebo na pokyn státního zástupce. Jelikož Sivaninec neměl žádné zkušenosti s realizací sledování a koordinace příslušníků GIBS, rozhodli jsme se s kolegyní Romanou Kuchaříkovou, že zajdeme za státním zástupcem Pryglem,“ pokračoval ex-příslušník GIBS v podání vysvětlení.

Státnímu zástupci Pryglovi pak s kolegyní Kuchaříkovou podle svých slov sdělili, že podplukovník Sivaninec operativní práci nikdy nevykonával a žalobci Pryglovi navrhli, že by mu s tím mohl pomoci zkušený kolega. „Státní zástupce se na nás obořil, že snad on dokáže posoudit, zda na to pan Sivaninec stačí či ne. Pak jsme odjeli a informovali pana náměstka Murína, že od toho dáváme ruce pryč, že celé trestní řízení si vede státní zástupce,“ popsal další sled událostí Frýba.

Generální inspekce se zaměří na vyšetřovatele Pavla Nevtípila už potřetí. Zdroj: GIBS

Následně si na Frýbu a jeho kolegyni Kuchaříkovou žalobce Prygl stěžoval u tehdejšího náměstka GIBS (později šéfa, který rezignoval na jaře po enormním nátlaku ze strany premiéra Andreje Babiše – pozn. red.)Michala Murína. „Murín nás za to pokáral, ovšem po určité době se nám omluvil, že nás káral za něco, co jsme neudělali,“ podotkl Frýba.

Přestože si státní zástupce vyžádal masivní vyšetřovací kroky, které prolamovaly soukromí detektiva Nevtípila, případ byl nakonec odložen. „Chtěl bych dodat, že se mi za celou kariéru nestalo, že by si sám státní zástupce vydal podnět k povolení odposlechu… …Tenhle případ si člověk samozřejmě pamatuje, protože byl hodně nestandardní,“ uzavřel Petr Frýba. Podobně popsala vývoj případu i Frýbova kolegyně Romana Kuchaříková. Ta navíc upozornila, že nezaznamenala žádné pokusy o ovlivnění vyšetřování tohoto případu, a to ani v GIBS, ani zvenčí.

Žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Pavel Prygl se informace zjištěné Českou justicí snažil popřít. „Ve věci vámi označené jako kauza Pavel Nevtípil sděluji, že vámi předestřené skutečnosti ohledně iniciace řízení nemají jakýkoliv reálný podklad, možno uzavřít, že jsou nepravdivé. Řízení skončilo rozhodnutím policejního orgánu GIBS o odložení věci,“ odpověděl po několika urgencích České justici.

Je nutné podotknout, že Česká justice na začátku položila otázku, jestli žalobce Prygl v této věci dokonce sám nezahajoval trestní řízení. Na ostatní otázky, a to, zda byl případ uložen konkrétnímu zpracovateli z GIBS, proč byl nařízen monitoring Nevtípilova telefonu, odposlech, sledování detektiva, a zda má tento případ souvislost se známou kauzou Beretta, zareagoval pouze v rámci svého výše zmíněného útlého vyjádření.

Výše zmíněné události popisují jakému tvrdému a nevybíravému tlaku vyšetřovatel kauzy Čapí hnízdo Pavel Nevtípil už několik let čelí. A výrazně zesílil poté, co se stal vyšetřovatelem dotační kauzy, která se úzce dotýká premiéra Andreje Babiše a jeho rodiny.

Ilustruje to i fakt, že zatím není zájem vyšetřit mnohem závažnější případ – a to fiktivní reklamy, ze které byla výstavba Čapího hnízda financována. V ní už nejde o 50 miliónů korun z dotací, ale podle velice fundovaného trestního oznámení o stamilióny. Přestože se o této záležitosti ví už dostatečně dlouho, a je k ní i hodně podkladů, dosud nebyly zahájeny úkony v trestním řízení, tedy oficiální fáze vyšetřování. „Můžeme potvrdit, že se pražská policie touto věcí zabývá na základě podání postoupeného z Městského státního zastupitelství v Praze. V této věci dosud nebyly zahájeny úkony trestního řízení,“ uzavřela mluvčí pražské policie odpovědi na otázky Ekonomického deníku ke kauze Čapí hnízdo. Andrea Zoulová.

Jan Hrbáček