Exekucí proti r. 2022 přibylo o 29.800 na 4,06 mil, dlužníků je méně Foto: Jan Novák

Exekutoři jsou nejkontrolovanější právnická profese, počet kárných provinění je ale velmi nízký

Jde o nejkontrolovanější z právnických profesí, přesto je počet kárných žalob na exekutory nízký, počet zproštění naopak vysoký. Tak dobré výsledky nevykazuje žádná další právnická profese. Počet stížností na její členy však činí stabilně několik tisíc ročně. Problém většinou netkví v postupu soudního exekutora, nýbrž v kvalitě zákonů a ministerská statistika nemá vypovídající hodnotu, vyplývá z vyjádření Exekutorské komory k setrvalému stavu.

Ministerstvo spravedlnosti jako dohledový orgán nad činností exekutorů loni zintenzívnilo činnost a vykonalo v loňském roce celkem 73 kontrol exekutorských úřadů. Spolu s 24 vlastními kontrolami, které uskutečnila sama Exekutorská komora ČR došlo loni k celkem 97 kontrolním akcím u soudních exekutorů. To znamená, že plné dvě třetiny z celkem 158 exekutorských úřadů prošly loni nějakou kontrolou.

Ministerstvo sčítá formality, nikoli porušení práva

Přesto ve stejné době došlo na Exekutorskou komoru 3 100 stížnosti a na ministerstvo spravedlnosti 731 stížností. Podle komentáře ministerstva spravedlnosti je „jejich důvodnost 15% – 20%“.

Na dotaz, zda to není příliš vysoké číslo v situaci, kdy jde o životy a majetky lidí, odpovídá Exekutorská komora, že jde především o nic neříkající ukazatel. Skutečným ukazatelem je nikoli počet formálních vad v exekučním řízení, nýbrž počet kárných řízení s exekutory: „Nelze komentovat statistiky ministerstva, neznáme datovou základnu, nevíme rovněž, co v pojetí ministerstva znamená ,důvodnost´. Může jít o formality typu, že v exekučním příkazu není namísto spojení ,právní úkon´ uvedeno ,právní jednání´ anebo že tam chybí poučení o substitučním jmění anebo že jde o zásadní pochybení, které má vliv na práva jednotlivých účastníků řízení. V tomto je lepším ukazatelem možná počet podaných kárných žalob a výsledky jejich projednání. Když vezme údaje za rok 2017 tak bylo podáno celkem 7 kárných žalob, v nichž byl došlo ke shledání viny ve 4 případech, což vzhledem k počtu vedených exekučních řízení není špatné,“ uvádí k tomu Komora.

Ze dvou letošních žalob jedno zproštění

Letos Ministerstvo spravedlnosti na své stránce informuje o dvou podaných kárných žalobách a při nich už také zůstane. Podle databáze Nejvyššího správního soudu došlo v jednom případu k uznání viny, ve druhém případu byl exekutor viny zproštěn. Takové výsledky nevykazuje žádná další právnická profese.

Také letos uskutečnila Komora podle svých slov za první půlrok kontrolu u čtrnácti soudních exekutorů a dalších čtrnáct bylo naplánováno do konce letošního roku.

Podle Komory jsou rovněž nejčastější důvody podání podnětu proti exekutorovi ke Komoře stejné jako loni. Jde tyto důvody stížnosti v pořadí: 1. Mobiliární exekuce (jednání vykonavatelů) 2. Komunikace se soudním exekutorem (nahlížení do spisu) 3. Střet s insolvenčním řízením 4. Střet exekuce srážkami z příjmů a přikázání pohledávky z účtu 5. Postižení společného jmění manželů a výlučného majetku manžela povinného 6. Celková vymáhána částka (příslušenství a náklady exekuce).

Jsou rozhodnutí soudců vadná?

To jsou ovšem věci, které upravuje exekuční řád a soudní exekutor nemá příliš prostoru, aby konal jinak, než jak mu ukládá zákon. Navíc celková vymáhaná částka, příslušenství a náklady jsou výsledkem rozhodnutím soudu a v návaznosti na to ministerské vyhlášky. Sami exekutoři poukazují dlouhodobě na to, že jsou vykonavateli soudních rozhodnutí, a to přesto, že se některým z nich může z rozhodnutí soudu „zastavovat rozum“. V čem tedy tkví vnímání exekučního řízení jako mimořádně nespravedlivého až svévolného zásahu proti mnoha lidem?

Jsou rozhodnutí soudců v nějaké míře vadná, jak o tom mluví nebo píší někteří exekutoři? Přímé odpovědi na přímou otázku se Exekutorská komora vyhnula: „Je možné s vámi souhlasit v tom, že většinou problém netkví v postupu soudního exekutora, ale v kvalitě legislativního textu. Nelze přehlédnout, že exekuční proces je primárně vystavěn na základech občanského soudního řádu z roku 1963. Exekuční proces tedy stojí na velmi vratkých základech a dílčí záplaty v podobě ad hoc novel danou situaci často spíše zhoršují. Exekutorská komora ČR dlouhodobě volá po vytvoření nového exekučního řádu nebo alespoň opravdu komplexní novelu toho stávajícího, aby byly odstraněny přinejmenším ty hlavní systémové problémy,“ uvedli její zástupci na otázku České justice.

Irena Válová