NSS umožnil dohodu o vině a trestu v kárném řízení

Před několika dny rozhodl kárný senát, dříve v čele se soudcem Nejvyššího správního soudu (NSS) Jakubem Camrdou, nyní se soudkyní Miluší Doškovou o tom, že umožní použít v kárném řízení institut dohody o vině a trestu. Jedná se pravděpodobně o první případ jeho využití v kárném řízení. Jednání o dohodě potvrdili České justici jak kárně žalovaný soudce, tak předsedové Obvodního soudu pro Prahu 8 (OS) a Městského soudu v Praze (MěS).

„Na základě § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, lze v již zahájeném řízení o kárné odpovědnosti soudců, předsedů soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, státních zástupců a soudních exekutorů přiměřeně použít právní úpravy institutu dohody o vině a trestu (kárném opatření) podle § 314o a násl. trestního řádu“, zní právní věta z rozhodnutí příslušného kárného senátu ze 17. ledna 2019.

Kárně žalovaným je soudce OS Martin Valehrach, přičemž důvodem žaloby mají být průtahy. Jedná se přitom o soudce, který byl v roce 2016 za stejné prohřešky kárným soudem potrestán a příčiny jsou pravděpodobně stále stejné, tedy syndrom vyhoření. Soudce tehdy dostal poměrně mírný trest v podobě desetiprocentní srážky z platu na dobu půl roku. K důraznější finanční sankci a na delší dobu má směřovat připravovaná dohoda. Soudce Valehrach nechtěl České justici připravovanou dohodu jakkoliv komentovat, a to s odkazem na probíhající řízení.

„Diskutovali jsme s panem předsedou o výši trestu. S principem dohody ovšem souhlasím“, sdělil České justici předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.

Vedení OS předložilo kárnému soudu podrobnou právní argumentaci k využití dohody o vině a trestu v kárném řízení, a to právě s ohledem na to, že o ní dosud nebylo v tomto typu řízení rozhodováno. Na dotazy České justice pak uvedlo následující odůvodnění, proč k možnosti využít tohoto institutu přistupuje:


  • Zrychlení kárného řízení. Předběžné šetření prováděné dle § 13 zákona o kárném řízení předpokládá předložení spisů, ve kterých byly zjištěny průtahy, kárnému soudu a provedení důkazu přečtením (předložením) těchto spisů stranám dle § 17 odst. 4 zákona o kárném řízení při ústním jednání, což vede k zátěži kárného soudu dokazováním v situaci, kdy strany jsou schopny učinit skutkový stav nesporným i tím, že předloží dohodu o vině. Kárné řízení lze tedy zrychlit tím, že odpadne důkazní řízení.
  • Náprava nežádoucího stavu v soudních řízeních, kde docházelo k průtahům. Pokud se nebude provádět dokazování obsahem průtahových spisů, které by se musely za tímto účelem předložit kárnému soudu, umožní se tím kárně obviněnému soudci, který je ochoten provést nápravu, průtahy odstraňovat i v průběhu kárného řízení.
  • Upřednostnění nápravy kárně obviněného. Má-li soudce zájem o uzavření dohody o vině a kárném opatření, protože si je vědom toho, že porušil své povinnosti, pokud je ochoten uznat svou vinu a přijmout kárné opatření, a přitom může odstranit závadný stav, měl by mít příležitost tak učinit. Kárné řízení by mělo působit na soudce (státního zástupce, soudního exekutora) nikoli jen negativně, ale mělo by ho i pozitivně motivovat.
  • Rozhodnutí založené na dohodě je umožněno předpisy v řízení občanskoprávním (včetně věcí pracovněprávních), v řízení přestupkovém i v řízení trestním.

Ohledně konkrétních okolností kárného řízení, včetně představ o nápravných opatření či trestu, se vedení soudu odmítlo vyjádřit ze stejných důvodů, jako soudce Valehrach. Pokud k dohodě mezi kárným žalobcem žalovaným soudcem dojde, musí ji posoudit kárný senát, který ji může z důvodů v trestním řádu uvedených samozřejmě také odmítnout.

Petr Dimun