Ministři chtějí prodloužit lhůtu k zastavení exekuce

Foto: archiv

Podle navrženého ustanovení § 55 odst. 7 exekutor i bez návrhu a souhlasu
oprávněného rozhodne o zastavení exekuce, nedošlo-li po dobu posledních
dvou let k částečnému uspokojení vymáhané povinnost a nebyl-li po tuto dobu
zjištění či zajištěn žádný majetek povinného. Návrh, který v novele občanského soudního řádu a exekučního řádu předložilo Ministerstvo spravedlnosti, se nelíbí celé řadě připomínkových míst. Požadují proto prodloužení této lhůty.

Podle Ministerstvo vnitra zastavování bezvýsledných exekucí již po dvou letech dramaticky zkracuje šance oprávněného se domoci vrácení dluhu. „Nemůžeme se ztotožnit s předkladatelem v názoru, že co není vymoženo ve dvou letech, již vymoženo nebude nikdy. Zastavování opravdu dlouhodobě bezvýsledných exekucí snad smysl mít může, za odpovídající by se však dala považovat podstatně delší lhůta, jaká se např. nově navrhuje pro oddlužení v jeho nejdelší podobě, tedy sedmi let,“ konstatuje ministerstvo vnitra.

Zvýšení finanční náročnosti exekucí

Ministerstvo dopravy v souvislosti s návrhem připomíná, že v praxi přitom často až po dvou letech od zahájení exekuce začíná náběh exekučních plateb, některé exekuce se přitom daří vymoci i po více než pěti letech, což je dáno řadou objektivních faktorů, které vycházejí např. ze stanoveného pořadí přednostních pohledávek.

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací

Dušan Šrámek