Podvýbor pro justici řešil ovlivňování jen okrajově, nad nejvyšší soudcovskou radou vládne skepse

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský je sice formálně nadřízeným soudcům ÚS, kterým třeba podepisuje dovolené, ale žádné šetření o možných schůzkách soudců nepovede a hlásit mu je ani nemají povinnost, uvedl před poslanci. Foto: archiv

Včerejší neveřejné zasedání sněmovního podvýboru pro justici pravděpodobně uzavřelo téma možného ovlivňování soudců ze strany prezidenta republiky a jeho okolí. Na jednání, kterého se – vyjma omluveného předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala – zúčastnili všichni pozvaní, se mu totiž přítomní věnovali okrajově a více času strávili poslanci a předsedové soudů debatou o aktuálních problémech justice.

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský tak měl uvést, že je sice formálně nadřízeným soudcům ÚS, kterým třeba podepisuje dovolené, ale žádné šetření o možných schůzkách soudců nepovede a hlásit mu je ani nemají povinnost. Předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš uvedl, že soudci nemohou žít ve vzduchoprázdnu a s lidmi se stýkat musí. Podle něj je v dnešní době chimérou si myslet, že by jakýkoliv předseda soudu mohl vyvíjet tlak na soudce, aby nějak rozhodli v konkrétním případu a mnohé předsedy, včetně jeho, takové úvahy uráží.

S jeho názorem, že s lidmi mají a musí představitelé justice mluvit, souhlasil podle svědků i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Ten byl přitom do roku 2017 častým hostem na neformálních debatách právě u prezidenta Miloše Zemana, aby posléze svůj názor změnil a další pozvání již v polovině roku 2017 odmítl.

Podvýbor pak probíral problémy justice, jako například přetrvávající nedostatek a špatné ohodnocení administrativního personálu či možnou změnu tzv. justiční mapy. Toto téma otevřel na podvýboru Pavel Zeman s tím, že by se mělo uvažovat o větší roli prvoinstančních soudů a zároveň o zmenšení jejich počtu. Podle něj je také otázkou, zda by se v případě zejména trestní odpovědnosti právnických osob nemělo uvažovat o opuštění zásady legality a přechodu k zásadě oportunity. Poslance také seznámil s úvahou, zda by nebylo vhodné upravit pravomoci orgánů činných v trestním řízení tak, aby mohly mnohem rychleji nasazovat operativní techniku. Například odposlechy s dodatečným povolením soudu, a to v případě náhlého teroristického útoku.

Předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Michal Mazanec upozornil na stoupající nápad u NSS a přetíženost zdejších soudců, což si žádá rychlé řešení. Zopakoval také svoji myšlenku, kterou prezentoval na posledním sněmu Soudcovské unie, že by bylo vhodné uvažovat o zavedení samostatné soustavy správních soudů.

Ohledně vzniku Nejvyšší rady soudnictví zazněla od přítomných představitelů justice spíše skepse, až odpor. Podle jednoho z přítomných předsedů jsou dnes jednotlivé pravomoci uvážlivě rozprostřeny mezi ministerstvo spravedlnosti a jednotlivé předsedy soudů a je zde spíše obava z nebezpečné koncentrace moci v rukách několika lidí. Jak vyplynulo z debaty, podporu tak tato myšlenka má spíše mezi okresními soudci a její úroveň se od krajských soudů výše snižuje.

Jednání podvýboru bylo přerušeno a bude pokračovat za měsíc.

(pd)