Rada evropských advokátních komor chce zvláštního komisaře pro justici

Prezidentem CCBE je český advokát Antonín Mokrý Foto: CCBE

Zavedení funkce zvláštního komisaře pro právní stát, justici a justiční aktéry, definování pojmu „národní bezpečnost pro zajištění právní jistoty či posilování práv občanů v trestním řízení jsou témata, která aktuálně hýbou evropskou advokacií. Vyplývá to z dokumentu Rady evropských advokátních komor (CCBE) s názvem „CCBE Manifesto pro evropské volby 2019. Agenda za spravedlnost, právní stát a základní práva směrem k Evropské unii založené na právní jistotě a vzájemné důvěře.“  O manifestu informovala na svých stránkách Česká advokátní komora (ČAK).

„S ohledem na blížící se evropské volby v květnu 2019 a také na celoevropský nárůst preferencí populistických volebních stran je zapotřebí, aby i advokátní organizace a jiné zájmové skupiny jasně vytyčily své priority a vyslaly tak nově zvoleným členům Evropského parlamentu a Komise jasný signál, jednak o své dosavadní aktivitě, ale také svá očekávání, která mohou zajistit kontinuitu práce na aktuálních tématech, a také usnadnit komunikaci do budoucna,“ konstatuje se úvodem dokumentu.

Zvláštní komisař pro právní stát, justici a justiční aktéry

Principy právního státu v rámci jednotného trhu zajišťují podle CCBE právní jistotu a vzájemnou důvěru a jsou nepostradatelné pro přežití a prosperitu Evropské unie a mír. Respekt k právnímu státu v členských státech zajišťuje přeshraniční mobilitu, volný pohyb zboží služeb a kapitálu. Toto byly hlavní důvody pro založení Evropské unie a zůstávají proto prioritami evropských institucí. „V průběhu posledního volebního období se ukázalo, že právní stát nemůže být považován za samozřejmost – jeho eroze v určitých členských státech a kandidátských zemích bude s velkou pravděpodobností pokračovat. Ve stávající Komisi jsou mandáty pro právní stát, justici a justiční aktéry rozděleny mezi dva komisaře. CCBE má za to, že aby byl zajištěn optimální informační tok a vyloučeny kompetenční neshody, odpovědnost za právní stát, justici a justiční aktéry (soudce, státní zástupce a advokáty) by měla být svěřena jednomu komisaři, či vicepresidentovi.“

Zasahování do soudní nezávislosti

Dále by dle CCBE měly být více propracovány indikátory pro zhodnocení respektování principů právního státu v členských státech a začleněny institucionální a operační aspekty. Výsledky monitoringu v nových i existujících systémech by měly přibývat a být aktualizovány. CCBE v tomto bodě nabízí Komisi asistenci při tvorbě hodnotících kritérií pro posuzování souladu s principy právního státu. „Množství stran a vlád, pro které je vynutitelnost práva důležitější, než respekt k základním právům jednotlivců je na vzestupu, který můžeme demonstrovat např. na snaze vlád a státních orgánů zasahovat do jmenování soudců, s cílem ovlivnit možnosti soudnictví rušit a sankcionovat vládní rozhodnutí.“ CCBE oceňuje, že všechna taková ohrožení a porušení evropské instituce správně adresovaly. Vyzývá proto Evropskou komisi a Parlament, aby při hodnocení principů právního státu v členských státech EU, nebo při zkoumání nových zákonodárných iniciativ rovněž zohlednily, zda nezávislá advokacie a její samospráva není ohrožena. „Je zároveň potřeba na evropské úrovni definovat „národní bezpečnost“ pro zajištění právní jistoty,“ konstatuje Manifesto.

Útoky na advokátní mlčenlivost

CCBE v něm rovněž konstatuje, že evropský justiční systém je založen na vzájemném uznávání a důvěře, a aby jí bylo dosaženo a byla i nadále udržitelná, je zapotřebí dalších návrhů pro zajištění a posílení práv občanů v trestním řízení. CCBE zde odkazuje na směrnice, které v tomto směru byly přijaty a kde se CCBE svými stanovisky podílela na všech fázích legislativního procesu. Dle CCBE by Komise měla zajistit, aby existující práva byla patřičně implementována a procesní záruky tak byly zajištěny. Zároveň je důležité, aby obhájci mohli prezentovat své závěry s ohledem na praktickou implementaci uvedených směrnic. „Musí být také stanoveny záruky v rámci vazebního řízení, zacházení s vězni, přístupu k obhájci, právní pomoci a práv migrantů a uprchlíků na přístup k obhájci.“ Dokument si všímá rovněž toho, že advokáti jsou v posledních letech stále častěji subjekty „povinného zveřejňování“ v rámci směrnic, mířících, mimo jiné, na praní špinavých peněz, financování terorismu a agresivní daňové plánování. Tyto povinnosti jsou v zásadním rozporu s obecnou a absolutní povinností mlčenlivosti advokáta vůči klientovi a občanům obecně. Je nutné respektovat, upozorňují evropští advokáti, základní práva jednotlivců, jako je právo na soukromí a právo na spravedlivý proces a řádný výkon spravedlnosti před soudy i mimo ně. Povinné zveřejňování v nedávných legislativních aktech výrazně oslabuje tato základní práva a může vést k dalšímu narušování respektování těchto práv. Zároveň staví advokáty do zvláštní situace, kdy se dostávají do konfliktu s profesními povinnostmi. Zásah advokátních komor v těchto situacích poskytuje advokátům etickou a morální podporu. „Přestože CCBE podporuje boj proti praní špinavých peněz a daňovým únikům, je přesvědčena, že mohou být vytvořena vhodnější a proporcionálnější řešení respektující základní práva, k čemuž evropské instituce vyzývá.“

Dušan Šrámek