ÚOHS byl vystaven bezprecedentnímu tlaku, aby byla porušena jeho nestrannost a nezávislost rozhodování, napsal Rafaj Babišovi

Předseda vlády Andrej Babiš Foto: Facebook

V posledních týdnech ovládla veřejný prostor aféra týkající se možného ovlivňování justice ze strany politiků či úředníků. Nemluví se však o tom, že k podobnému „vyjednávání“ o výsledcích řízení může docházet i v případě jiných orgánů veřejné správy. Například v případu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kde v rozkladové komisi zastupoval zájmy zadavatele – ministerstva dopravy – tedy jednoho z účastníků řízení ve věci mýtného tendru – advokát navržený premiérem. „Problematické to je a větší zdrženlivost exekutivy by byla na místě, zvlášť při přezkumu tak strategické a vyhrocené zakázky. Ale uvědomme si, že i předsedu ÚOHS vybírá vláda, takže své zájmy uplatňuje,“ říká k tomu šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka.

Loni v červnu premiér Andrej Babiš navrhl pražského advokáta Jana Hrazdíru z kanceláře HKDW Legal do rozkladové komise ÚOHS. Kapsch kvůli tomu podal trestní oznámení z důvodu podezření na zneužívání pravomoci. Objevila se podezření, že Hrazdíra nebyl nezávislým členem komise, ale naopak aktivně hájil ministerstvo dopravy a měl resort o průběhu jednání přímo informovat.

Podle pirátského poslance Ondřeje Polanského, který se problematice věnuje, je jmenování Hrazdíry „minimálně problematické“. „Podle zákona má ÚOHS vykonávat dohled při zadávání veřejných zakázek, přičemž v případě tendru na Systém elektronického mýtného (SEM) z roku 2016 bylo Ministerstvo dopravy v roli zadavatele. Objeví-li se tedy zástupce vlády v rozkladové komisi, která dostane na stůl právě problematiku tendru na SEM, je podle mne relevantní mluvit o možné podjatosti, neboť může existovat důvodné podezření, že má tato osoba na výsledku rozhodnutí zájem,“ uvedl poslanec.
Podle něj je třeba se zaměřit na to, z čí iniciativy byl zástupce vlády do rozkladové komise jmenován. „Pokud za tím stál sám předseda např. z důvodu odbornosti, zákon byl naplněn de jure i de facto, reagoval-li však předseda na přání nebo žádost někoho jiného – premiéra například – to samo o sobě by dostatečně svědčilo o tom, že nezávislost a nestrannost ÚOHS jsou ohroženy i bez vynesení rozhodnutí o rozkladu,“ dodává Polanský.

Česká justice má k dispozici dopis předsedy vlády Andreje Babiše z 7. června loňského roku, ve kterém předsedovi ÚOHS píše „Pokud jde o Vaši nabídku jmenovat do rozkladové komise řešící předmětné zadávací řízení dalšího nominanta, této možnosti jsem se rozhodl využít. Vhodným kandidátem se mi jeví pan JUDr. Jan Hrazdíra, advokát advokátní kanceláře HKDW Legal.“
Premiér tak reagoval na dopis předsedy ÚOHS z 25. května, ve kterém Petr Rafaj nabízí následující: „pro uvedené správní řízení rozšířím rozkladovou komisi o Vámi navrženého kandidáta, který bude přímým svědkem toho, že rozhodování probíhá v naprostém souladu s relevantními předpisy a zcela nezávisle.“ V závěru dopisu Rafaj uvádí: „musím s politováním konstatovat, že Úřad je ze strany zadavatele vystaven bezprecedentnímu mediálnímu tlaku, aby byla právě výše zmíněná nestrannost a nezávislost rozhodování porušena v jeho prospěch.“ Razantní stížností na ministerstvo dopravy končí i celý Rafajův text: „Je zarážející, že si zadavatel neuvědomuje, jak negativní signál o stavu státní správy vysílá široké veřejnosti, když tímto způsobem zpochybňuje důvěryhodnost nejenom jiného ústředního správního orgánu, ale v konečném důsledku i svou.“

Rafaj v úterý také za ÚOHS potvrdil prosincové rozhodnutí úřadu o platnosti smlouvy a zamítl rozklad, který proti němu Kapsch podala. Firma ho napadla s tím, že odporoval dřívějšímu rozhodnutí ÚOHS. 

Otázku podjatosti bude zřejmě řešit soud

Podle informací Lidových novin byla podána správní žaloba ke Krajskému soudu v Brně. Dosavadní provozovatel mýta Kapsch neuspěl v tendru, kdy Ministerstvo dopravy uzavřelo na provoz systému smlouvu na deset let s konsorciem společností CzechToll a SkyToll. Ministerstvo dopravy neumožnilo uchazečům snižovat nabídkové ceny v soutěžním dialogu, přičemž takový postup předem slibovalo. Spokojilo se tak s cenou nabízenou konsorciem CzechToll/SkyToll, přestože mělo před uzavřením smlouvy na stole nabídky o stovky milionů levnější. V této souvislosti padlo trestní oznámení a podle informací České justice je věc ve fázi prověřování policií.  Společnost Kapsch následně podala správní žalobu proti rozhodnutí, kterým předseda Úřadu Petr Rafaj zastavil vedené správní řízení z důvodu uzavření nové mýtné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem. Společnost chce, aby soud prověřil, zda ÚOHS, který zastavil řízení o čtyřech námitkách Kapsche proti tendru, nepochybil. Úřad totiž námitky společnosti věcně vůbec nepřezkoumal.

Společnost nyní namítá, že tímto postupem došlo k porušení základního lidského práva společnosti, a tím k omezení jejího přístupu ke správnímu soudu podle čl. 36 odst. 2 Listiny.

Uzavření smlouvy je sice v souladu s § 257 písm. j) zákona o zadávání veřejných zakázek důvodem pro zastavení řízení, ale správní orgán, tedy i předseda ÚOHS musí zkoumat naplnění § 90 odst. 4 správního řádu (tzv. bezpečnostní klauzule). To říká, že „Jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.“ Ve správní žalobě je v tomto ohledu napadáno, že předseda Úřadu zastavil řízení v rozporu s tímto ustanovením, tedy že zastavil řízení i přesto, že by jiný výsledek (věcné přezkoumání námitek společnosti Kapsch) mohl mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků. Ve správní žalobě se otevírá také otázka nepodjatosti členů rozkladové komise ÚOHS.

Konsorcium firmy CzechToll, která patří do portfolia nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, a společnosti SkyToll zvítězilo v mýtném tendru s nabídkou na desetiletý provoz za 10,75 miliardy korun. Nynější mikrovlnnou technologii chce vystřídat satelitní, nový systém by měl zahájit provoz nejpozději v první den příštího roku.

Elektronické mýtné pro kamiony bylo v Česku spuštěno v roce 2007. Loni dopravci na mýtu zaplatili rekordních 10,8 miliardy korun, což je meziročně o téměř čtyři procenta více. Za 12 let fungování systému stát na mýtném vybral více než 98,7 miliardy korun.

Eva Paseková