Na podporu české justice půjde z norských fondů 170 mil. Kč

Program Norských fondů s názvem „Spravedlnost" byl dnes oficiálně zahájen na konferenci v Praze Foto: MSP

Na podporu české justice půjde do roku 2021 z tzv. norských fondů 170 milionů korun. Na pražské konferenci k zahájení programu Spravedlnost to dnes uvedli zástupci ministerstva spravedlnosti a financí. Program se mimo jiné zaměří na problematiku návratu vězňů do běžného života. Měl by tedy přispět ke snížení jejich recidivy, která je v Česku na úrovni 63 procent.

Mezi chystané projekty patří intervenční programy Vězeňské služby, na něž by mělo jít přes 40 milionů korun. Programy mají přispět ke snižování rizik u vězňů. Týkají se mimo jiné zacházení s drogově závislými pachateli nebo utužení vazeb mezi odsouzenými a jejich dětmi.

Dalším budoucím projektem je vytvoření systému společného vzdělávání lidí, kteří pracují s vězni nebo propuštěnými – tedy například soudců, zaměstnanců Vězeňské služby nebo sociálních kurátorů. Cílem je efektivnější a kvalitnější zacházení s odsouzenými. Tématem jednoho z plánovaných kurzů je například práce se zadluženým pachatelem.

Do třetice budou norské fondy financovat projekt nazvaný „Zpátky do života“, který zaštiťuje Probační a mediační služba. Jeho součástí je vytvoření probačního domu pro podmíněně propuštěné vězně.

Česká republika se na programu Spravedlnost podílí spolufinancováním ze státního rozpočtu ve výši 15 procent, což z celkové částky představuje 26 milionů korun.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) v úvodu konference uvedl, že Česko je pátým největším příjemcem z norských fondů. V oblasti justice se podle něj díky této spolupráci podařilo zavést videokonference na soudech, zvýšit efektivitu věznění žen nebo vybudovat v příbramské věznici výrobní halu pro rekvalifikaci vězňů. „Bez Norských fondů by tyto projekty buď nebyly, nebo by přišly později, nebo by byly provedeny ve výrazně menším rozsahu,“ podotkl.

Kněžínkův náměstek Jeroným Tejc doplnil, že zmíněné videokonference pomohly zefektivnit a výrazně zlevnit trestní řízení, protože umožňují výslechy svědků na velké vzdálenosti nebo výslechy vězňů ve věznicích. Zvýšily také bezpečnost, protože v mnohých případech díky nim odpadly eskorty vězňů k soudu. V roce 2017 se videokonferencí uskutečnilo přes 13.000 a jejich počet podle Tejce nadále roste.

Tejc zmínil i projekt „otevřené věznice“ v Jiřících, která našla inspiraci právě v Norsku a v níž se vězni připravují na návrat na svobodu. „Budeme sledovat, jak moc velký dopad bude mít na snížení recidivy. Pokud by se tento projekt osvědčil, bude moci být rozšířen i na jiná místa,“ řekl.

V českých věznicích je aktuálně 21.692 vězňů a vazebně stíhaných. Každý rok opustí brány nápravných zařízení zhruba 7000 odsouzených. Podle odborníků jsou pak stěžejními první dva měsíce, které rozhodnou o tom, zda se pachatel zapojí do řádného života – s čímž úzce souvisí to, zda se mu podaří najít práci a obnovit rodinné vztahy.

(čtk)