Ústavní soud chce veřejně projednat provozní a lokalizační údaje

Plénum Ústavního soudu Foto: ÚS

Ústavní soud (ÚS) po necelých dvou letech znovu svolal veřejné jednání pléna. Bude se zabývat problematikou uchovávání dat z elektronické komunikace v zájmu prevence a odhalování kriminality. Sbor všech 15 ústavních soudců zasedne ve sněmovním sále 27. března. Poslední veřejné jednání pléna se konalo ve sněmovně ještě před její rekonstrukcí v květnu 2017, soud tehdy zrušil mechanismus stanovování výše úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění.

Právní úpravu uchovávání provozních a lokalizačních údajů zpochybnila skupina poslanců koncem roku 2017. S argumentací založenou na ochraně soukromí navrhli zrušit části zákonů o elektronických komunikacích a Policii ČR, část trestního řádu a celou vyhlášku o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů.

ÚS většinu podobných návrhů projednává neveřejně, ale tentokrát udělá výjimku. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa si s kolegy vyslechne vyjádření odborníků.

„ÚS si pozval za každý subjekt, které ho se ta věc týká, jednu osobu. Od Policie ČR, obhájců, mobilního operátora, státních zástupců, ministerstva vnitra. Tyto osoby nebudou vystupovat jako ‚svědci‘, ale jako zúčastněné osoby, které podají odborné vyjádření k otázkám, které jim soud položí, včetně statistických údajů,“ řekla ČTK mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.

Dotazy by měly směřovat k tomu, jaká je současná praxe a jak se do ní v minulosti promítly dva starší nálezy ÚS na podobné téma. „Problematika ‚data retention‘ se řeší po celé Evropě, rozhodoval o tom i Evropský soud pro lidská práva, ÚS o tom rozhoduje opakovaně – už potřetí,“ uvedla Sedláčková.

Zákon o elektronických komunikacích konkrétně ve sporných ustanoveních říká, že právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu je povinna uchovávat šest měsíců provozní a lokalizační údaje, nikoliv ale obsah zpráv. Na požádání musí údaje poskytnout orgánům činným v trestním řízení, Policii ČR a pro konkrétní účely také Bezpečnostní informační službě, Vojenskému zpravodajství a České národní bance.

Provozní a lokalizační údaje umožňují dohledat a identifikovat zdroj a adresáta komunikace, stejně jako datum, čas, způsob a dobu trvání komunikace. Rozsah údajů popisuje vyhláška. Typicky jde třeba o telefonní číslo volajícího a volaného.

Poslanci kvůli chybějícímu nezávislému soudnímu přezkumu žádostí o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů navrhují zrušit také část zákona o Policii ČR. Kvůli příliš širokému vymezení okruhu trestných činů a nedostatečným limitům využívání údajů žádají také škrty v trestním řádu.

(čtk)