Paragraf 16 pohledem soudců, zdravotních pojišťoven a tvůrců novely zákona o veřejném zdravotním pojištění bude tématem konference Právo ve zdravotnictví
Soudní dohru mělo v posledních letech v řadě případů řízení o úhradě nenahraditelné léčby podle paragrafu 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tento původně výjimečný nástroj je využíván stále častěji, a při tom nesystémově. O soudním výkladu „jediné možnosti léčby“ – a jeho limitech – pohovoří na konferenci Právo ve zdravotnictví předsedkyně senátu a soudkyně Městského soudu v Praze Viera Horčicová a Karel Šimka, předseda senátu a soudce Nejvyššího správního soudu. Nebude však chybět ani pohled zdravotních pojišťoven, pacientů či autorů novely zákona o veřejném zdravotní pojištění, která se snaží vstup vysoce inovativní léčby do úhrad koncepčně řešit.
NSS zrušil dubnové rozhodnutí Městského soudu o „přednosti“ nouzového stavu
Nejvyšší správní soud (NSS) dnes vyhověl kasační stížnosti Ministerstva zdravotnictví (MZd) a zrušil dubnové rozhodnutí Městského soudu v Praze (MS). Tímto rozhodnutím senát Štěpána Výborného konstatoval, že některá vydaná opatření ministerstvy nelze v době vyhlášení nouzového stavu vydávat mimo krizová opatření vlády.
Benešová podala stížnost ve prospěch muže,který ukradl pět housek
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) podala k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona v případu muže, který v Brně v době nouzového stavu ukradl v obchodním domě pět kusů pečiva. Krajský soud jej za to poslal pravomocně na 1,5 roku do vězení, muži přitížilo to, že krádež spáchal právě za nouzového stavu. Podle Benešové byl ale čin nesprávně přísněji kvalifikován. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na webu ministerstva.
Soud potrestal státní zástupkyni za neodvedení daně
Státní zástupkyně Sylva Krützner má zaplatit peněžitý trest 360.000 korun za to, že neodvedla daň z příjmu získanou prodejem nemovitosti. Trestním příkazem o tom ve čtvrtek rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5, uvedl dnes server SeznamZprávy. Proti příkazu lze podat takzvaný odpor. Pokud to Krützner udělá, soud ve věci nařídí veřejné hlavní líčení.
Exministr Pelikán zajišťuje právní služby firmě, která chce zakázku na volání vězňů
Vězeňská služba (VS) opět hledá firmu, která pro ni zajistí volání vězňů. V tendru, který před čtyřmi lety provázely komplikace a spekulace, se objevila nová informace. Firmě Telia, která služby poskytuje a uchází se o novou zakázku, poskytuje právní služby mj. bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán a advokátní kancelář, v níž působí.
Hrozba pro Czerniny: Hrozí revoluční zvrat jejich restituce
V Česku se schyluje k jedinečnému případu prolomení již proběhlé restituce, ve které jde majetek v odhadované hodnotě několika set miliónů Kč. Jedna z větví šlechtického rodu Czeninů zrestituovala převážně pozemkový majetek v Jižních Čechách na základě věcně i formálně chybného potvrzení o občanství pro Josefinu Czerninovou. Pravomocný rozsudek potvrdil, že úkon dvou úřednic pražského magistrátu, které potvrzení vydaly, byl trestným činem. Tím se stává potvrzení o občanství nicotným a navazující kroky, restituce části majetku pro Czerniny, je možné zvrátit.
Československé nebo říšské občanství?
Jedná se o spletitý případ, pro jehož vysvětlení je třeba se vrátit do smutných dob po obsazení československého pohraničí hitlerovským Německem v roce 1938. Tato událost přinesla osudové dilema i pro Evžena Czernina, který vlastnil před 2. světovou válkou zámky Petrohrad a Krásný Dvůr v severních Čechách (tedy v okupovaných Sudetech) a jihočeský Jindřichův Hradec. Pro pochopení dalších dějů je důležité zmínit, že manželkou Evžena Czernina byla Josefina Czerninová, rozená princezna ze Schwarzenbergu, se kterou se oženil na zámku v Hluboké nad Vltavou v roce 1919.
Během 2. světové války zůstali Evžen s Josefinou na zámku v Petrohradě, tedy na území Říše (zabraných Sudet). Tím se stali oba dva říšskými občany, i když o občanství nikdy nepožádali. Jejich starší syn Karel Evžen (1920-1940) padl jako příslušník Wehrmachtu ve Francii.
V roce 1945 byl Evženovi Czerninovi na základě Benešových dekretů zabaven veškerý majetek a on sám byl zatčen a vyslýchán na Ruzyni. Nakonec byl propuštěn, protože kolaborace mu nebyla soudně prokázána, přesto mu majetek nebyl vrácen. Později odešel za svou rodinou do Rakouska. Za svého pobytu v Rakousku si zažádal o československé občanství, avšak jeho žádosti nebylo vyhověno a žádost o zachování občanství zamítlo rovněž Ministerstvo vnitra ČR v roce 2005. Zemřel ve Vídni v roce 1955.
Co nešlo v Jindřichově Hradci, vyšlo na ´magoši´
Přenesme se do roku 1999. Tehdy dvě úřednice pražského magistrátu (Ivana Odarčenková, vedoucí odboru vnitřní správy pražského magistrátu, a Markéta Svobodová, právnička a hlavní pražská matrikářka) vydaly na žádost dědiců Evžena Czernina potvrzení, že Josefina Czerninová, vdova po Evženu Czerninovi, byla v době své smrti v roce 1965 ve Vídni československou občankou. Svobodová text připravila, Odarčenková ho podepsala.
Zdá se vysoce nepravděpodobné, že jejich rozhodnutí byla náhodná chyba. Než obě dámy do procesu vstoupily, matriční úřad Prahy 1 rozhodl, že Czerninová československou občankou nebyla. Magistrát do procesu vstoupil až jako odvolací orgán. Magistrát přitom neměl právo potvrzení o občanství vydat: To mohla udělat pouze první instance, tedy matriční úřad Prahy 1. To obě úřednice musely velmi dobře vědět. Legálně mohly pouze vrátit věc na Prahu 1 k dalšímu řešení. Stejně tak ze spisu věděly, že žádost o potvrzení občanství je účelová, aby mohli potomci Czerninů uplatnit restituční nárok. Přesto potvrzení vydaly, a i když bylo věcně chybné a vydané nepříslušným orgánem, stát a jeho organizace začaly na jeho základě restituovat této rodové větvi Czerninů majetek.
Zbývá vysvětlit, proč Czerninové usilovali v Praze o potvrzení pro Josefínu a nikoliv pro jejího manžela Evžena. Nezávisle na rozhodnutí magistrátních úřednic rozhodl okresní úřad v Jindřichově Hradce o necelé tři roky dříve (6. 3. 1998), že nevydá potvrzení o československém občanství pro Evžena Czernina (manžela Josefíny). Získání potvrzení o československém občanství pro Josefinu, které udělily úřednice pražského magistrátu, tak bylo zřejmě pro Czerniny náhradní řešení.
Opožděná reakce státu
Stát začal obě magistrátní úřednice s odstupem 14 let stíhat za jejich ´cinknuté rozhodnutí´. Dne 29.4.2015 státní zástupkyně pro Prahu 1 podala na obě obviněné obžalobu pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti. Nejsou žádné důkazy o korupci obou úřednic (i když jejich rozhodnutí je těžko vysvětlitelné). Hlavním významem procesu ale nebylo potrestat úřednice. Státu šlo o to získat podklad, že správní rozhodnutí o potvrzení občanství bylo spácháním trestného činu. Tím by se potvrzení o občanství Josefiny Czerninové stalo nicotné a restituci ve prospěch Czerninů by bylo možné zvrátit. Tedy vrátit majetek do rukou státu a jeho organizací či samospráv, které ho musely vydat. Jedná se namátkou o Státní pozemkový úřad, Lesy České republiky a několik obcí.
Po pěti letech a velkých peripetiích dne 26.8.2020 městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že obě úřednice trestný čin spáchaly a uložil oběma obviněným symbolický trest v trvání 1 den (24 hodin) s podmíněným odkladem 1 rok. Podstatná však není výše trestu. Klíčové je rozhodnutí, že vydání falešného potvrzení byl trestný čin. Advokát obou úřednic po půlroce (29. 12. 2020) podal mimořádný opravný prostředek: dovolání. Lze se domnívat, že primárně nejde o zrušení trestu 24hodinového podmíněného odnětí svobody, ale o zásadní věc pro Czerniny, kteří nechtějí přijít o restituovaný majetek. Osud Czerninovského majetku v hodnotě přes 400 miliónů, který byl získán na základě ´cinknutého´ potvrzení o československém občanství Josefíny Czerninové, tak visí na vlásku.
Soňa Chýská
Bradáčová chce být vidět, a to do práce státního zástupce nepatří. Pavla Zemana jezdil Pospíšil ukazovat kmotrům, říká ministryně spravedlnosti Marie Benešová
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová patří k politikům, kteří nejdou daleko pro ostré slovo. Před několika týdny se dostala do sporu s vrchním státním zastupitelstvím, které podezírá z úniku citlivých informací ze spisů. Benešová kvůli tomu dokonce čtyři hodiny podávala vysvětlení. „Bylo místy i šokující. Ptali se mne na mnoho vysoce osobních otázek, které byly ještě doplňovány, a měla jsem pocit, že jsem sama podezřelá,“ říká ministryně v exkluzivním rozhovoru s INFO.CZ a upozorňuje, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman může čelit kárné žalobě v restituční kauze.
Balík: Zákaz vycestovat do JAR je za hranou a napadnutelný
Zákaz vycestovat do Brazílie nebo Jihoafrické republiky kvůli mutacím koronaviru, který ve středu vyhlásila vláda, je podle politologa a děkana Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislava Balíka za hranou. Podle něj je to bránění v opuštění republiky, což by mohlo být napadnutelné u soudu. Zabránění výjezdu navíc Balík považuje za nevymahatelné. Vláda lidem zakázala jet do zemí, odkud by mohli přivézt nové mutace koronaviru. V ČR se v posledních dnech objevilo podezření na několik případů nakažlivější jihoafrické mutace u lidí, kteří přijeli ze Zanzibaru.
NSS: Určit správný žalobní typ nemusí být jednoduché ani pro právního profesionála
