Spolupracující obviněný jako nástroj korupce

    Spolupracující obviněný je institut umožňující rozkrýt trestnou činnost zevnitř pachatelů. Avšak stát obchoduje se zločinem a zločinci. Spolupracující obviněný objasní svou trestnou činnost i činnost spolupachatelů z organizované skupiny. Za to mu stát zaplatí upuštěním od potrestání nebo snížením trestu. Podstatou akceptovatelnosti tohoto obchodu ze strany státu je, že spolupracující obviněný vypoví pravdu. Významnou úlohu zde má férový postup státního zástupce, aby tento institut nebyl zneužit.

    Některé státní zástupce může lákat dosažení nepravdivých výpovědí, jež potvrzují jejich hypotézy. Na spolupracující obviněné může být tlačeno, aby vypovídali určitým způsobem. Za to se jim sníží trest či nedostanou trest žádný. Pak se institut spolupracujícího obviněného stává nástrojem státního zastupitelství k tomu, aby si kupovalo výpovědi, které mohou být nepravdivé. Zabránění zneužití moci může být dosaženo jen důvěryhodným jednáním státního zastupitelství. Jinak je výsledkem justiční zločin v důsledku nepravdivých výpovědí dosažených faktickou státní korupcí. Podezřelé je, když spolupracující obviněný mění výpovědi s ohledem na to, zda na něj mohou zatlačit policisté či státní zástupce.

    Přibližme si stíhání Shahrama Abdullaha Zadeha pro údajné křivé obvinění, kdy Vrchní státní zastupitelství v Olomouci užívá spolupracujícího obviněného. Přitom údajnými poškozenými jsou státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a policisté podílející se zprvu na tomto trestním řízení. Tedy poškození zde byli zároveň při vyšetřování činnými policisty a činným státním zástupcem. Je to sice v rozporu s trestním řádem, ale nic nepřekvapí, jde-li o trestní řízení dozorované Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci. Později věc převzali jiní kolegové. V případě státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouc věc dozorují jeho známí ze stejného státního zastupitelství.

    Proto je podezřelé, když spolupracující obviněný nejprve o věcech kladených mu za vinu prohlásí, že je to účelové s cílem poškodit jeho jméno. Poté, co byl ve vazbě, se stal spolupracujícím obviněným a údajnou trestnou činnost doznal. Po propuštění z vazby začal vypovídat zase jinak, až se to Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci nelíbilo a upozornilo na možnost ztráty statusu spolupracujícího obviněného. A tak se spolupracující obviněný zase ve svých výpovědích začal chovat jinak.

    Takové okolnosti budí podezření, že se mohou vyskytnout případy zneužití institutu spolupracujícího obviněného a tento nástroj se stane nástrojem dosažení nekorektního výsledku nekorektním způsobem. Státní zastupitelství za nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana má problém se zneužíváním moci v trestním řízení. To má mít na paměti zákonodárce, který musí zvážit, jak upraví trestní právo a přitom přihlédne k pochybné činnosti některých státních zastupitelství.

    Zdeněk Koudelka

    Sdílejte
    Předchozí článekUrychlená náprava novely občanského zákoníku je nutná
    Další článekMáme důvod být spokojeni s činností státního zastupitelství?
    Zdeněk Koudelka
    Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát.