Zdeněk Koudelka: Arogance soudce

    Soudní moc je částí státní moci, na kterou dopadá ústavní norma, že slouží všem občanům. Držitelé moci jsou služebníci, kterým je moc svěřena pro dobrou správu státu. Nejsou vlastníky této moci. To platí i pro soudní funkcionáře. Nikdo tyto lidi nenutil se o funkce ucházet. Pokud však chtějí mít v demokratickém státě moc, musí mít na paměti, že jde o službu občanům státu. Pokud jsou arogantní, jednají neslušně i neústavně.

    Soudce Krajského soudu v Brně pověřený výkonem funkce místopředsedy soudu Aleš Flídr napsal 30. 1. 2017 na dotaz občana, který se snažil objasnit změnu soudního senátu toto: „Pokud na vývěsce byla informace o jiném složení senátu, měl jste na to reagovat na místě, nikoliv po několika měsících. Pokud se snad jednalo skutečně o administrativní pochybení, musíte se obrátit na ředitele správy krajského soudu, pod jehož rámec pravomoc protokolující a zapisovatelky spadá, nikoliv tedy pod místopředsedu krajského soudu. Stížnost si samozřejmě podat můžete, ale u jiného orgánu než u krajského soudu, jak Vás jistě Váš právní zástupce poučí. Potom, zda-li kolega Dlouhý má akademický titul či nemá, Vám nic není, rozhodné je toliko, že je soudcem krajského soudu… Předpokládám, že si podáte onu stížnost a ze svého pohledu vidím Vaši původní žádost za vyřízenou a dále již na Vaše dopisy reagovat nebudu.“.

    Dopis hodnotím v rozporu s ústavním příkazem o vnímání státní moci jako službě všem občanům. Vymyká se dobrému výkonu moci. Aleš Flídr by s tímto přístupem mohl obstát v době před listopadem 1989, když byl členem zločinné organizace ovládající jako strana s mocenským monopolem stát. Nyní je placen jako soudce demokratického právního státu a je pověřen funkcí místopředsedy krajského soudu.

    Někteří soudci sami sebe považují za něco lepšího než jsou jiní služebníci státu, ať volení představitelé nebo úředníci. Proto si vysoudili vysoké platy. Ale jako ve všech lidských skupinách i zde jsou lidé, kteří jsou špičkoví, a ti, kteří se vezou. Za nejhorší aroganci ve Flídrově dopisu pokládám, že odkazuje stěžovatele na ředitele správy vlastního soudu, místo, aby si požadované údaje od ředitele správy vyžádal, či mu žádost občana postoupil k vyřízení sám. Jak by lidé hodnotili, kdyby místostarosta napsal občanovi, ať jej neobtěžuje, protože je to věc tajemníka obecního úřadu a ne jeho? Jak by byl hodnocen náměstek ministra, kdyby napsal, že občanovi požadované údaje nesdělí, protože je to věc ředitele správy ministerstva? Rovněž odbytí občana, že jej má poučit o jeho právech jeho právní zástupce, když se věc týká oblasti rozvrhu práce příslušného soudu, je vše jiné než chápání moci jako služby občanům.

    Zdeněk Koudelka

    Sdílejte
    Předchozí článekPelikán a zneužívání moci
    Další článekPeriodicita hlouposti aneb proč neplatit výživné za neplatiče
    Zdeněk Koudelka
    Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je rektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně a advokát.