Politolog Jan Outlý zaútočil na prezidenta Miloše Zemana a snažil se chránit předsedu vlády Bohuslava Sobotku, když jinak hodnotil jejich cesty po státě (Outlý: Kampaň není zadarmo, politici musí mítinky započítat. Včetně Zemana. Novinky.cz 27. 7. 2017).
Zatímco u prezidenta Outlý chce, aby se jeho cesty započítávaly do limitu na volební kampaň. Cesty premiéra do jeho volebního Jihomoravského kraje se snažil hodnotit jinak s tím, že vláda je vrcholný orgán výkonné moci a premiér může tedy cestovat do nemocnic a setkávat se s dobrovolnými hasiči, aniž by snad šlo o kampaň. Ovšem cesty prezidenta a premiéra se musí hodnotit stejně. Prezident je hlava státu. Jestliže může do nemocnice jako státní instituce cestovat premiér, jistě tak může činit i prezident. Lze statisticky porovnat program premiéra a srovnat počet cest do Jihomoravského kraje v předvolební době s počty cest do jiných krajů nebo srovnat tento počet s počtem premiérových cest do Jihomoravského kraje s rokem, kdy volby nebyly.
Outlý je členem Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Již dlouhý název vypovídá o podstatě úřadu. Jde o snahu byrokraticky ovládnout volby jako základ demokracie. Je zde nebezpečí, že růst byrokratického aparátu, zavádění nepřehledných pravidel a zřizování nových úřadů, které mají nesrozumitelná pravidla vymáhat, může sloužit k tomu, aby byl zpochybněn demokratický výsledek voleb. A za pomoci moci chtivého správního a ústavního soudnictví se zavede soudcokratická nevolená správu státu. Ústavní soud již odmítl uznat svou vázanost ústavou, když zrušil právo občanů volit ve vyhlášených volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2009. Nedávno uznal proti vůli Parlamentu rodičovství dvou mužů, což je možné jen právně, nikoliv biologicky. Pokud jde o uzurpaci moci, lze očekávat od Ústavního soudu cokoli. Vždy si vhodně vyloží to, že ochraňuje tzv. materiální jádro ústavy, což aplikovali nacističtí soudci, nebo jako v případě dvou otců se opře o zahraniční právní řád – severokorejské právo by jistě našemu Ústavnímu soudu poskytlo vhodnou argumentaci.
Egyptolog Miroslav Bárta vidí podobnost naší doby s dobou úpadku starého Egypta. Jednou z těchto podobností je růst byrokracie a neschopnost společnosti této byrokracii rozumět a uživit ji. Příkladem pravdivosti jeho slov je i Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a obecná snaha regulovat vše do nesmyslných důsledků, včetně volební kampaně. V demokracii je normální součástí činnosti veřejných činitelů setkávat se s občany. Útok na vztah státníka k občanům je byrokratický útok na demokratickou podstatu státu s jejím nutným předpokladem – svobodnými volbami.
Zdeněk Koudelka
