Insolvence HMS: snaží se zbrojař Strnad obejít zákon?

Insolvence HMS: snaží se zbrojař Strnad obejít zákon?
Insolvenční řízení Legiosu provázejí od začátku problémy, nedávno se po třech letech vše vrátilo na začátek Foto: Legios.eu

​V poslední době se stále více dostává do veřejného povědomí společnost Czechoslovak Group (CSG) zbrojařského magnáta Jaroslava Strnada. Na jedné straně je medializována nápadná expanze jeho firem na Ministerstvu obrany, kde se stále častěji dostávají k miliardovým zakázkám bez výběrového řízení. Na druhé straně půjdou k soudu podezřelé Strnadovy obchody s armádou, kde padly obžaloby bývalých manažerů ministerstva obrany, kteří se měli na podvodech podílet.

Rekordman v obchodech bez výběrového řízení

​Vláda a Ministerstvo obrany má pro Strnadovy armádní akvizice pochopení a vychází mu vstříc. Nikomu z tuzemských zbrojařů se v posledních několika letech nedaří tak skvěle, jako Jaroslavu Strnadovi. V poslední době zaujaly dvě úspěšné transakce skupiny Czechoslovak Group se státem.

V červenci dosluhující Sobotkův kabinet schválil nákup 62 obrněných transportérů Titus, které v průběhu několika let dodá Strnadova společnost Tatra. Krátce předtím Ministerstvo obrany přikleplo stejné firmě modernizaci 33 houfnic Dana za 1,5 miliardy korun. V minulosti bylo podobných zakázek víc a společnost CSG se stává rekordmanem mezi současnými dodavateli armádní techniky bez výběrového řízení.

Vyšetřování podezřelých obchodů

Krátce poté oznámilo Vrchní státní zastupitelství v Praze, že obžalovalo čtyři bývalé zaměstnance resortu obrany kvůli podezření z nevýhodného prodeje nepotřebných armádních dílů, které za cenu šrotu skončily v jiné Strnadově firmě Excalibur Army. Ta je obratem prodala s mnohonásobným ziskem, přičemž stát podle vyšetřovatelů utrpěl značnou finanční ztrátu.

Ministerstvo obrany by mělo odpovědět na otázku, proč nadále obchoduje se společností, jejíž firmy jsou zapleteny do nevýhodných obchodů s armádou, což snižuje důvěryhodnost Strnadovy skupiny i státu. Plynou z toho i pochybnosti, zda je důvěryhodným partnerem i v souvislosti s jeho dalšími obchodními aktivitami.

Czechoslovak Group totiž expanduje i v jiných oborech a vše nasvědčuje tomu, že i jinde používá netransparentní metody. Čerstvým příkladem je zájem skupiny CSG o lounskou vagonku Heavy Machinery Services (HMS), která je už několik let v insolvenci. Kolem budoucnosti této firmy se v poslední době rozpoutal složitý poziční boj.

Strnadův zájem o HMS

Nedávno se zřejmě předčasně v Hospodářských novinách objevilo, že Strnadovy obchodní zájmy ve skutečnosti stojí za společností Gomanold, která získala pohledávku ve výši 245 milionů korun, původně vlastněnou Všeobecnou úvěrovou bankou (VÚB).

Slovenská banka, která vagonku úvěrovala, dlouhodobě napadala průběh insolvenčního řízení ve spolupráci se spřízněnými médii. Představitelé HMS ji naproti tomu podezírali ze snahy o nepřátelské převzetí firmy, což by hrálo do noty popradské konkurenční firmě Tatravagónka, se kterou banka rovněž spolupracovala.

Skupina Czechoslovak Group už oficiálně vyjádřila zájem o převzetí HMS, konkrétní nabídku však zatím nepředložila. Popírá však, že je účastníkem insolvenčního řízení, čímž reagovala na vyjádření vedení lounské vagonky, které je s tímto tvrzením v rozporu. Stejně tak společnost Gomanold poslala 3. srpna insolvenčnímu soudu vyjádření, že je jediným vlastníkem pohledávky a nemá se Strnadovou skupinou nic společného. Existují však vážné indicie, které toto tvrzení zpochybňují.

Rozpory kolem společnosti Gomanold

HMS obratem poslala insolvenčnímu soudu dopis s výpisy z obchodního rejstříku a dalšími protokoly, kde označuje vyjádření společnosti Gomanold za nepravdivé. Trvá na tom, že vlastníkem bývalé pohledávky Všeobecné úvěrové banky je ve skutečnosti Strnadova skupina, prostřednictvím s CSG propojené společnosti Gomanold.

Tento „detail“ je důležitý z toho důvodu, že se skupina CSG ocitá v podezření, že uvádí soudu nepravdivé údaje a obchází insolvenční zákon, jelikož se přímo na insolvenčnímřízení podílí.

Ačkoli to Jaroslav Strnad popírá, společnost HMS jej podezírá, že chce firmu poslat do konkurzu a následně ji ovládnout ve spolupráci se spřízněnými společnostmi na úkor většiny ostatních věřitelů. Ocitá se dokonce v podezření, že chce firmu následně zlikvidovat jakožto přímého konkurenta Tatravagónky, kde má rovněž vlastnický podíl. Učinit tak chce pomocí předem nastrčeného kyperského prostředníka, se kterým úzce spolupracovala už v minulosti.

Pohledávku Všeobecné úvěrové banky nejdříve na jaře koupila společnostMittelEuropa Kredit & Immobilien. U ní se příliš dlouho neohřála a o několik týdnů později jizískala společnost Gomanold. Už tehdy prosakovaly do médií zprávy, že ji nezískala pro sebe, ale pro česko-slovenskou dvojici podnikatelů Jaroslava Strnada a Alexeje Beljajeva, který za podezřelých a na Slovensku silně medializovaných okolností koupil popradskou Tatravagonku. Spekulovalo se o mafiánských metodách a nevyjasněných úmrtích předchozích manažerů firmy.

Personální propojení se Strnadem

Společnost HMS ve svém přípisu insolvenčnímu soudu dokládá, že skupina CSG je osobně a majetkově propojena jak se společností MittelEuropa AG, tak se společností Gomanold, kterou dodnes CSG ovládá.

Předsedou správní rady společnosti MittelEuropa AG je Jaroslav Novák, který současné působí ve stejné advokátní kanceláři jako Jan Nekola. Oba byli v minulosti členy volených orgánů společnosti MittelEuropa Kredit & Immobilien AG, jejímž akcionářem je MittelEuropa AG. Nekola je současně členem výboru pro audit skupiny Czechoslovak Groupa jako advokát ji opakovaně zastupuje v různých řízeních.

Majetkovou a osobní provázanost těchto firem se společností Gomanold lze doložit vlastnickou strukturou společnosti Job Air Technic, která má dva akcionáře. Jedním z nich je firma SPV JAT vlastněná kyperskou společností Gomanold Trading Ltd., většinovým druhým akcionářem je firma Integra Capital, vlastněná Strnadovou skupinou Czechoslovak Group. CSG koupila Job Air v rámci loňských akvizic.

Jediným jednatelem společnosti SPV JAT je Marek Galvas, který je rovněž jediným členem představenstva společnosti Gomanold. S touto společností navíc Jaroslav Strnad spolupracoval už na převzetí kopřivnické Tatry v roce 2013, která se stala vlajkovou lodí jeho skupiny. Propojení všech firem zúčastněných na odkoupení pohledávky od Všeobecné úvěrové banky lze vysledovat z veřejně dostupných údajů.

HMS tak chce doložit nepravdivost tvrzení skupiny CSG, že nemá s insolvenčnímřízením nic společného a žádným způsobem jej neovlivňuje.

Komplikovanost a maskování transakcí, které prodej pohledávky Všeobecné úvěrové banky provázejí, naznačují, že od samého počátku neměl být finální vlastník známý. Takové počínání silně znevěrohodňuje transparentnost postupu, kterým se ohání Jaroslav Strnad, přičemž HMS mu vytýká „netransparentnost“  proti těm věřitelům, kteří mají zájem na reorganizaci podniku.

Dagmar Klimovičová