Jiří Pospíšil a jeho prokurátoři

    Předseda TOP09, europoslanec a exministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil, se už zase vrhá na barikády za nezávislost státního zastupitelství, už zase opakuje mantru „Pavel Zeman a Lenka Bradáčová“. Tentokrát byly spouštěčem jeho mediálního hrdinství úvahy ministra spravedlnosti Roberta Pelikána o změnách v návrhu zákona o státním zastupitelství.

    Jednoduše řečeno, Pelikán chce, aby s novým zákonem obnovili všichni vedoucí státní zástupci, včetně toho nejvyššího, svůj mandát v řídící funkci. Pro pochopení účelovosti kritiky Jiřího Pospíšila je nutné si připomenout, co vlastně v této věci obsahoval původní návrh zákona o státním zastupitelství. Verze „prokurátorská“, tedy ta, jejíž autorství lze přičíst Lence Bradáčové, Pavlovi Zemanovi a jejich legislativnímu týmu, počítala s tím, že se přesoutěží všichni vedoucí státní zástupci, ovšem s výjimkou nejvyššího státního zástupce. Tomu by zákon – bez ohledu na dosavadní délku působení ve funkci – automaticky prodloužil mandát o deset let. A tak zatímco všichni okresní a krajští státní zástupci by automaticky skončili ve funkci a museli by projít výběrovým řízením, z nejvyššího státního zástupce by udělal osobu nedotknutelnou.

    Navíc by mu dával, a to další výjimkou z pravidel, možnost nejen si vybrat „svého“ vedoucího všemocného protikorupčního „Speciálu“, ale také poslat „za trest“ na okres neposlušné státní zástupce z obou podle zákona rušených vrchních státních zastupitelství.

    Tyto podivné výjimky se setkaly oprávněně s kritikou uvnitř soustavy státního zastupitelství, odmítla je drtivá většina vedoucích státních zástupců, kteří oprávněně poukazovali na do očí bijící nespravedlnost: proč oni mají projít výběrovým řízením a jediný nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman si zákonem funkci prodlouží o neuvěřitelných deset let? Nemluvě o tom, že v kombinaci s pravomocí vybrat si většinu ve výběrových komisích, by takový zákon udělal z Pavla Zemana nejmocnější osobu v zemi, která by na léta dopředu určila podobu a charakter veřejné žaloby.

    Tehdy však Jiří Pospíšil mlčel. Ozývá se až dnes, kdy Robert Pelikán oznámil, že chce tyto podmínky narovnat a podrobit výběrovému řízení všechny vedoucí funkcionáře státního zastupitelství. Až dnes se ozývá i Unie státních zástupců, a to ústy Ondřeje Šťastného, bývalého spolupracovníka Jiřího Pospíšila. Původní, prokurátorský návrh, Unie podporovala, neboť v jejím čele stále Lenka Bradáčová, s níž se automaticky počítalo na vedoucí protikorupčního speciálu. Navíc je Unie i v soustavě vnímána primárně jako sdružení mladších státních zástupců, kteří návrh podporují proto, že si od něj slibují rychlý kariérní růst na posty vedoucích státních zástupců.

    Je samozřejmě otázkou, proč s touto změnou názoru na podobu zákona přichází Robert Pelikán právě nyní, když se logicky otevře debata o tom, zda to nesouvisí s vyšetřováním případu Čapího hnízda. To je ovšem čistě jeho politická odpovědnost. Ale odpor vůči tomu, aby se premiérem země stal člověk důvodně podezřelý z dotačního podvodu, by neměl amnestovat naprosto účelovou a politicky či kariérně motivovanou kritiku Jiřího Pospíšila a jeho kamarádů.

    Petr Dimun