Vratislav Urbášek: Do kantýny s čipem pod kůží? V Americe realita, v Česku blízká budoucnost

    Nedávno jsem si se zájmem přečetl zprávu o mikročipech pro zaměstnance americké IT firmy Three Square Market. Lidé budou moct čipem platit v kantýně, otevírat dveře, zalogovat se do počítače, nebo používat kopírku. Zatím tedy jen ti, kteří chtějí. Vznik „pracovních kyborgů“ je podle všeho otázkou několika dalších let.

    Co se ještě před 20 lety zdálo jako neuskutečnitelné sci-fi, se nyní stává realitou. To bychom ale mohli říci i o mnoha dalších projektech, Facebookem počínaje a komerčními lety do vesmíru konče. Ale lidé s čipy pod kůží bylo něco, co bylo trochu vysmívanou součástí sci-fi filmů a dlouho si drželo punc nerealizovatelnosti, přestože potřebné technologie již existují mnoho let. Američané navíc nejsou v čipování zaměstnanců úplnými průkopníky, 150 pracovníků švédské společnosti Epicenter už obdobnou elektronickou pomůcku úspěšně používá.

    Je tedy načase si položit otázku – opravdu nahradí čipy v kůži předměty, bez nichž si život nedokážeme představit? A jaké přístroje jsou v „ohrožení“? Umíráček by tak pravděpodobně zvonil věcem denní spotřeby jako peníze, peněženky, kreditní karty, možná i klíče a podobně. Vize na využití těchto technologií nezná hranic. Druhou stranou mince, kterou není dobře opomíjet, jsou zvýšená bezpečnostní rizika. Údaje o zdraví a místě pobytu mohou posloužit ve zdravotnictví, jenže délka pracovní činnosti a například přestávek na toaletu jsou data, která jsou na hraně, možná už za ní.

    I nejmodernější technologie mají své limity. Jeden příklad za všechny – letos němečtí hackeři pomocí fotografie a kontaktní čočky oklamali scanner mobilního telefonu Samsungu. Jeho další technologie na rozpoznávání obličeje selhala krátce po spuštění.

    Legislativa bohužel zaostává

    Nadšenců pro IT novinky je dost i v České republice. S řadou z nich spolupracujeme, jak pří vývoji, tak při uvádění technologií na trh. V komunitě holešovické Paralelní Polis je už teď několik lidí, kteří v sobě čip mají.  Z hlediska práva ale zůstává problémem, že vývoj moderních technologií je v tomto případě víc než krok před legislativou.

    Vývoj nových technologií se neustále zrychluje, zatímco zákonodárci jsou zahlceni přípravou právních norem na regulaci dotací v zemědělství či újmy za narušení dovolené. Přesto jsou na tomto poli první vlaštovky: první je zákon o kybernetické bezpečnosti (č. 181/2014 Sb), který je účinný od ledna 2015. Hlavním cílem této normy je zvýšit bezpečnost kybernetického prostoru a zejména se snažit ochránit tu část infrastruktury, která je pro fungování státu klíčová a jejíž narušení by vedlo k poškození nebo ohrožení zájmu České republiky. Kontrolním orgánem v tomto ohledu Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), který je oprávněn kontrolovat dodržování stanovených zákonných povinností a ukládat nápravná opatření k odstranění nedostatků. Neplnění některých povinností je považováno za správní delikt s výší pokuty až 100.000 korun. Zákon také zavádí stav kybernetického nebezpečí, který vyhlašuje ředitel NBÚ.

    Druhou normou, která se teprve projeví od příštího května, je Obecné nařízení o ochraně osobních údajů GDPR, které začne platit ve všech 28 členských zemích EU. O jeho dopadech na firmy a e-shopy jsem upozorňoval v jiném článku na tomto serveru. GDPR bude reálnou normou, která bude upravovat údaje shromážděné z čipů, nicméně bude řešit pouze část problému, a to shromažďování a nakládání s těmito údaji. A co dál? Implantace čipu a porušení integrity lidské kůže, čip jako platební prostředek apod. To vše zůstává (zatím) nevyřešeno.

    Ať už jste nebo nejste příznivci nových technologií, ve vztahu k používání čipů pro zaměstnance či jiné dobrovolníky doporučuji postupovat podle zásady „důvěřuj, ale prověřuj“implantovaného i implantujícího. Odmyslím-li si právní komplikace, bývají moderní technologie totiž výborným sluhou, ale špatným pánem. Úlohou právníků je pak upozorňovat na možné hrozby, které nové technologie přináší, a napravovat mnohdy zbytečně způsobené škody.

    Vratislav Urbášek

    Sdílejte
    Předchozí článekByrokracie proti demokracii
    Další článekInsolvence HMS: snaží se zbrojař Strnad obejít zákon?
    Vratislav Urbášek
    Vratislav Urbášek je zakládajícím a vedoucím partnerem AK Urbášek & Partners. Věnuje se fúzím, akvizicím, obchodnímu právu, otázce daňového plánování a GDPR,. Jeho heslem je „I dobře odvedená právní služba je špatná, pokud má negativní dopad na klienta." Poskytuje poradenství českým a mezinárodním společnostem při jejich podnikání v České republice.