Odpověď na otázku v titulku je na první pohled jednoduchá. Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, stanoví, že nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Stejným způsobem může být nejvyšší státní zástupce i odvolán.

Na druhý pohled ale odpověď tak jednoduchá není. Ačkoliv se zákon o státním zastupitelství neohlíží (pochopitelně a správně) na politickou situaci, ani na osoby zastávající v daný čas konkrétní funkce, realita je jiná. Odpovědět na otázku v titulku bez zohlednění postavení konkrétních aktérů a celkové politické situace v naší zemi nelze.

V době, kdy píšu tento článek, je vláda složená z ministrů jedné politické strany, resp. hnutí. Jeho členem je i ministr spravedlnosti. Předseda vlády a předseda hnutí v jedné osobě je obviněn a proti němu a členům jeho rodiny je vedeno trestní řízení. Jeho zákonnost zpochybňují všichni členové hnutí ANO, tedy i každý z ministrů současné vlády. Předseda vlády dne 19. 1. 2018 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky uvedl, že „žijeme v zemi, kde si můžeme objednat stíhání a dostat někoho do vězení“. Jednoznačně a přímo tak obvinil nejvyššího státního zástupce, že nezvládá svoji funkci, neboť stojí v čele státního zastupitelství, které tento postup umožňuje a snad se na něm i podílí.

Shrnuto: jednobarevná vláda vedená trestně stíhaným předsedou je oprávněna odvolat nejvyššího představitele státních zástupců, kteří jeho trestní řízení vedou a rozhodují o něm.

Může být nejvyšší státní zástupce za této situace odvolán? Například proto, že by řízení státního zastupitelství opravdu a objektivně nezvládal a bylo třeba jmenovat někoho schopnějšího.

Výslovně zdůrazňuji, že to o současném nejvyšším státním zástupci netvrdím a hodnocení jeho práce není obsahem tohoto článku. To však neznamená, že by neměl být článek napsán a úvahy tohoto typu dále rozvíjeny.

Politicky vyloučeno, státní zastupitelství se zapouzdřilo

Ano, nejvyšší státní zástupce může být podle zákona právně odvolán. A politicky? Zcela to vylučuji. Takový krok by byl tvrdým zásahem na solar české justice, ze kterého by se vzpamatovávala mnoho let. Hádky, jež by nastaly, pochybnosti, jež by vznikly o objektivitě takového rozhodnutí vlády, osobní urážky, jež by padaly od jednotlivých justičních i politických představitelů, by zničily i ten zbytek důvěryhodnosti, na kterém dosud justice stojí.

Ale co když je nejvyšší státní zástupce již skutečně za zenitem a je objektivně nezbytné jmenovat do čela státních zástupců novou osobu? Odpověď je jednoduchá: dokud stojí v čele jednobarevné vlády trestně stíhaný předseda, pak nejvyšší státní zástupce ve své funkci setrvá bez ohledu na výsledky své práce. A spolu s ním i další vedoucí státní zástupci na všech stupních soustavy.

Samotný fakt trestního stíhání předsedy vlády je dostatečnou pojistkou proti jakýmkoliv změnám v současném složení státního zastupitelství. Pro úplnost jen připomínám, že za dobu úřadování současného nejvyššího státního zástupce je to již podruhé, kdy je trestně obviněn a stíhán předseda vlády a jeho rodina.

Hnutí ANO vyhrálo volby a obsadilo všechna vládní křesla. Získalo ohromnou moc v tomto státě. O část z ní – možnost ovlivňovat personální otázky justice, státního zastupitelství zejména – se samo připravilo.

Soustava státních zastupitelství má Ústavou a dalšími zákony stanovené postavení. Obávám se, že personálně zapouzdřené státní zastupitelství řízené fakticky (a zdá se i dlouhodobě) neodvolatelnými osobami se dostává mimo meze Ústavy. Ta totiž výsadu neodvolatelnosti poskytuje v článku 82 výhradně soudcům. Mezi všemi ostatními vytváří vzájemně provázaný systém brzd a rovnovah. K nim patří i oprávnění moci výkonné odvolat nejvyššího státního zástupce. Vytratí-li se jedna z brzd, drolí se celý systém.

Petr Toman