Na odborná sympozia fake news nepatří

0
Na odborná sympozia fake news nepatří
Exekutoři odpovídají ombudsmance Ilustrační foto: archiv

Jedním z fenoménů posledních parlamentních voleb a současného politického boje je tzv. fake news. Jeho podstatou je šíření nepravdivé informace, která má významným způsobem ovlivnit náhled a podvědomí širokého spektra respondentů. Ten, kdo dezinformace šíří, spoléhá na to, že adresáti nemají tendenci si věrohodnost zprávy ověřovat.  Nelze než přijmout závěr, že fake news je nečestný prostředek a nabírá na intenzitě v politickém životě nebo i v činnosti zájmových skupin.

Zavedení místní příslušnosti nebo-li tzv. teritorialita soudních exekutorů je téma, které se dotýká statisíců obyvatel republiky. Soudní exekutor má postavení soudu a soudce, ale soudce si vybrat nemůžeme.  Možnost výběru soudního exekutora věřitelem je zásadní vadou zákona, což musí být co nejdříve změněno. Samozřejmě, snaha o nápravu má i několik odpůrců.

Počátkem listopadu proběhlo sympozium Pražského právnického podzimu na téma Aktuální problémy exekucí, které uspořádala Stálá konference českého práva. Na této odborné akci vystoupil mimo jiné i prezident Asociace věřitelů JUDr. Pavel Staněk, který ve své prezentaci negativně zhodnotil aktuální poslanecký návrh Pirátu na zavedení místní příslušnosti do exekučního řízení. Jako hlavní negativní elementy místní příslušnosti uvedl následující: nedojde ke snížení nákladů exekuce pro dlužníky, může dojít ke zhoršení dostupnosti exekutora pro věřitele, nezkrátí se reálná vzdálenost mezi exekutorem a povinným, dojde k poklesu vymahatelnosti. Současně uvedl, že na Slovensku došlo po zavedení principu místní příslušnosti k poklesu vymahatelnosti až o 90%. Považuji za podstatné uvést, že v obsahu prezentace ani ústním projevu JUDr. Staněk neuvedl, z jakých zdrojů čerpal při formulování prezentovaných závěrů.

Nemohu než kritickým pohledem podrobit výše uvedené závěry, které považuji za nesprávné. Ze samotné podstaty modelu místní příslušnosti je víc než zřejmé, že rovnoměrné přidělování exekučních věcí soudem v rámci daného kraje bez dalšího povede k tomu, že dojde k výraznému snížení nákladů exekuce (cestovného, náhrady ztráty času), které hradí povinný. Soudní exekutor bude povinnému z geografického hlediska dostupný, což ve svém důsledku nabízí možnost zlepšení vzájemného kontaktu (jedná se mimo jiné o požadavek kladený unijní legislativou). Povinný s vícečetnými exekucemi bude mít jen jednoho exekutora v kraji, ve kterém žije. Díky regionální znalosti a dostupnosti bude mít soudní exekutor více možností jak dohledávat povinného a provádět tzv. mobiliární exekuce, což ve svém důsledku pozitivně ovlivní celkovou úspěšnost exekučního vymáhání napříč celým územím České republiky.

Pokud jsem výše uvedené aspekty prezentace považovala za nesprávné, výrok stran snížení vymahatelnosti na Slovensku díky zavedení místní příslušnosti až o 90% hodnotím jako fake news. Slovenské komora exekutorů prostřednictvím svého prezidenta JUDr. Ing. Miroslava Pallera podala na svých webových stránkách dne 28. srpna 2018 oficiální informaci (reakce na článek „Osobnosti pro HN“) ze které si podstatné závěry odcituji. „Náhodný výběr exekutora je relativní novinkou – platí pouze od 1. dubna 2017, kdy byl zaveden v rámci novely exekučního řádu. Od té doby platí pro exekutory stejná pravidla, jaké se úspěšně osvědčily u soudců či notářů. Slovenská komora exekutorů však prosazovala zavedení tohoto systému celé roky kvůli jeho nesporným pozitivům. Jde o zásadní protikorupční a transparentní prvek, který zaručuje větší nezávislost soudního exekutora a výrazně snižuje prostor na korupci, klientelismus a nepřípustné diktování podmínek velkými věřiteli. Výsledkem této změny pro občany bylo zlevnění a průhlednost exekučního procesu. Exekutor se stal dlužníkovi mnohem dostupnější, a tedy levnější. Pokud z pohledu věřitele řeší jeho případy více exekutorů než dosud, má naději na dřívější vymožení svých pohledávek.  Slovenská komora exekutorů téměř rok před zavedením této změny důkladně prověřovala všechny úřady. Výsledek byl takový, že 285 exekutorů splnilo všechny podmínky a ty, kteří je nesplnili, ministr spravedlnosti na návrh komory z funkce odvolal. Dovolte mi na závěr vlastní interpretaci podobných článků na toto téma, vycházející ze stejné optiky. Náhodné elektronické přidělování někoho mimořádně „kleplo“ po prstech. Autorka článku hovoří o šesti exekutorech, s nimiž „před tím“ pracovali. Bývalá ministryně spravedlnosti Lucia Žitňanská vzpomínala devět exekutorů, kteří ovládali třetinu zdeformovaného „trhu“. Snad nechce nikdo tvrdit, že kromě zhruba deseti zmiňovaných exekutorů je zbytek z téměř 300 soudních exekutorů jedna neschopná banda. Vysvětlení leží zřejmě jinde – jistá privilegovaná skupina exekutorů si totiž vybudovala své vztahy s věřiteli na hraně, ba možná i za hranou zákona: nedovolenými výhodami, prací buď za dumpingové ceny, nebo dokonce zdarma. Této skupině nešlo o nic jiného než o to se zbavit legálním způsobem zbytku exekutorského stavu a následně si rozparcelovat celou oblast jen pro sebe – a pak už budou klidně souhlasit i s náhodným elektronickým přidělováním. Odchod ministryně Žitňanské, která „elektroniku“ zavedla, v nich vzbudil naději, že snad není konec jejich zlatých dob a že nově zavedený systém by se ještě dal dodatečně zvrátit. Proto se aktivizují na mnoha veřejných fórech a zmateni argumenty se snaží o návrat k původnímu, mnohem netransparentnějšímu systému. To však určitě není ve prospěch lidí a ve prospěch dodržování práva na Slovensku. “

Je objektivním faktem, že pouze v České republice, Holandsku a v Albánii zůstává stále zachovaný princip volby exekutora ze strany věřitele. Slovenskou je opět v jedné právní oblasti před námi. Nově zavedený systém umožnil, aby slovenští exekutoři mohli dodržovat stěžejní zásady výkonu exekuční činnosti, kterými jsou zásada nezávislosti a nestrannosti. Systém místní příslušnosti odstranil z jejich prostředí nekalé praktiky exekutorů i oprávněných, plynoucí z tlaku tržního prostředí. Díky tomuto principu stát záměrně vytěsnil konkurenci z exekučního prostřední a soudního exekutora vrátil pomyslně do taláru jako soudce. Exekutor se skutečně stal úřední osobou, která vykonává soudní pravomoci v souladu s ústavní právem účastníků na spravedlivý proces. Skončila se nadvláda několika velkých exekutorských úřadů nad povinnými. Byla odstraněna korupce a klientelismus mezi oprávněnými a vybranými exekutory.

Provedli-li na Slovensku v oblasti exekucí krok vpřed, výrazem našich legislativních snah činností zájmových skupin je činit dva kroky zpět. Jsou využívány nečestné interpretační prostředky v podobě šíření zcela nepravdivých a nevěrohodných informací, které nepochybně mají v řadě příjemců informace vyvolat dojem, že místní příslušnost je z hlediska vymáhání zcela neefektivní systém.

Není výrazem serióznosti, je–li na setkání významných odborníků prezentován ničím nepodložený výrok, jehož cílem je devalvace principu, který je úspěšně aplikován téměř ve všech evropských zemích, posiluje prvky ústavnosti, nestrannosti a nezávislosti. Pokusy o fake news na půdě odborných sympoziích jsou nešťastnou kuriozitou, neměly by být tolerovány, tím spíše jejich interpreti.

Jitka Wolfová

Previous article Jak ulevit soudům a přitom vyřídit mnoho pohledávek v krátkém čase?
Next article Nezávislost soudního exekutora
JUDr. Jitka Wolfová vykonává od 1.10.2001 funkci soudního exekutora Exekutorského úřadu Plzeň-město. Je bývalou viceprezidentkou Exekutorské komory ČR, předsedkyní zkušební komise Exekutorské komory a místopředsedkyní vzdělávací komise Exekutorské komory ČR. Dále byla členkou Legislativní rady vlády ČR. V současné době působí, mimo jiné, jako odborný asistent Katedry občanského práva na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Je též členkou Vědecké rady Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Od dubna 2018 jen opět členkou prezidia Exekutorské komory ČR. Dále je spoluautorkou první ucelené monografie Soudní exekuce.