Nejmenování generálů – nic nového

    Prezident Miloš Zeman v květnu 2018 nevyhověl návrhu vlády na jmenování některých příslušníků armády a ozbrojených sborů do generálské hodnosti. Nejde o nic nového.

    V případě generálských hodností, do nichž prezident jmenuje na návrh vlády s kontrasignací premiéra, je znám případ policejního prezidenta Vladimíra Husáka, který byl vládou navržen ke jmenování generálmajorem. Před jmenováním 8. 5. 2006 však byl kritizován policejní zásah proti prvomájové demonstraci a prezident návrhu vlády nevyhověl, o což dokonce prezidenta Václava Klause požádal předseda vlády Jiří Paroubek, aniž by vláda původní návrh vzala zpět.

    Již po podání demise vláda Mirka Topolánka navrhla prezidentu jmenování generálů armády z iniciativy ministryně obrany Vlasty Parkanové i generálů policie z iniciativy ministra vnitra Ivana Langera. Předpokládalo se jmenování na státní svátek 8. 5., což je tradiční jmenovací den generálů vedle 28. 10. Prezident však návrh neakceptoval, aniž jej výslovně odmítl. Hrad jen prohlásil, že prezident nebude mít na jmenování generálů čas, neboť ve stejný den jmenoval novou vládu Jana Fischera. Nová vláda pak předložila vlastní návrh na jmenování generálů, aniž zrušila původní. V případě generálů armády opět navrhla již navržené osoby a ještě návrh rozšířila. Z policejních generálů nenavrhla nikoho, žádný návrh ani ministr vnitra Martin Pecina neinicioval. Tomuto novému návrhu prezident Václav Klaus vyhověl a generály jmenoval 30. 6. 2009 na Den ozbrojených sil.

    Vláda Jana Fišera dále dne 12. 10. 2009 navrhla z iniciativy ministra vnitra jmenovat nové policejní a hasičské generály. Mezi navrženými byl i 1. náměstek ministra vnitra plukovník Jiří Komorous, kterého však prezident nejmenoval bez odůvodnění. Ostatním návrhům vyhověl. Též 12. 10. 2009 z iniciativy ministra obrany vláda navrhla jmenovat kapitána Otakara Jaroše do hodnosti generálmajora in memoriam a do hodnosti brigádních generálů plukovníky Roberta Matulu a Mikuláše Končického. Tyto návrhy prezident neakceptoval. V případě kapitána Jaroše lze uvést, že Václav Klaus měl zdrženlivý postoj k oceňování in memoriam po delší době od smrti. Otázkou bylo, zda by toto povýšení akceptovaly obce, které na svém území mají ulice pojmenované po kapitánu Jarošovi a názvy těchto ulic by pozměnily v označení hodnosti. Problematičnost návrhu spočívala v dopadu na osoby, jež mají bydliště či sídlo na ulicích pojmenovaných po kapitánu Jarošovi a které by při změně názvu ulice musely měnit doklady i údaje o sídle podnikání.

    Z iniciativy ministra spravedlnosti Roberta Pelikána vláda Bohuslava Sobotky navrhla 17. 10. 2016 povýšit ředitele Vězeňské služby brigádního generála Petra Dohnala na generálmajora a jeho náměstka plukovníka Simona Michailidise do hodnosti brigádního generála. Přestože ostatním 11 návrhům na jmenování generálů z řad armády a hasičů prezident Miloš Zeman vyhověl 28. 10. 2016, těmto dvěma návrhům nikoli a bez odůvodnění. Spekulovalo se, že nevyhovění bylo reakcí na kritiku ministra spravedlnosti vůči prezidentu za jeho postup v souvislosti s návštěvou tibetského dalajlámy, kdy prezident prosazoval ignoraci této návštěvy ze strany oficiálních činitelů, aby nedošlo k narušení hospodářské spolupráce s Čínou.

    V květnu 2018 nevyhověl prezident Miloš Zeman návrhu vlády z 18. 4. 2018 na jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby plukovníka Michala Koudelky do hodnosti brigádního generála. Spekulovalo se, že jde o důsledek prezidentovi nespokojenosti s prošetřením kauzy výroby otravné chemické látky Novičok ve Vojenském výzkumném ústavu v Brně-Jundrově. V témže termínu prezident rovněž nevyhověl návrhu vlády z 18. 4. 2018 na jmenování do hodnosti brigádního generála zástupce velitele Pozemních sil Armády plukovníka Petra Procházky.

    V československé ústavní minulosti měl údajně odmítnutí jmenovat generálem učinit i Gustáv Husák vůči návrhu na generálskou hodnost pro osobu, která se podílela na jeho nezákonném mučení a věznění v 50. letech 20. století. I když Husák proti těmto osobám po svém návratu k moci nezakročoval, zde snad měl komentovat návrh na generálské jmenování slovy: „Ten ať na to zapomene.“.

    Rovněž slovenský prezident Ivan Gašparovič odmítl 2. 9. 2008 návrh vlády na jmenování ředitelky Sboru vězeňské a justiční stráže Marie Kreslové generálkou, důvody odmítl specifikovat. Dne 9.8. 2017 bylo oznámeno, že polský prezident Andrzej Duda odmítl akceptovat návrh ministra obrany Antoni Macierewicze na udělení generálských hodností novým velitelům, když předchozí změny v armádě ministr učinil proti vůli prezidenta.

    Zdroj kniha: Prezident republiky. Nakladatelství Leges s.r.o., 2. vydání, Praha 2018, ISBN 978-80-7502-126-7, 376 s.

    Zdeněk Koudelka

    Sdílejte
    Předchozí článekKam s ní?
    Další článekKauza Čapí hnízdo a objektivita státního zastupitelství
    Zdeněk Koudelka
    Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát.