Proč trik s českou vlajkou na billboardech zřejmě neobstojí?

0

Od začátku září letošního roku začal v souladu s účinnosti novely zákona o pozemních komunikacích platit zákaz umísťování billboardů u dálnic a silnic první třídy. Billboardy nyní nesmí být umístěny v pásu do 250 metrů od dálnic a do 50 metrů od silnic první třídy. Jedinou výjimkou jsou za určitých okolností reklamní zařízení pro provozovny u dálnic a silnic I. třídy (např. motely a restaurace). O tom, že tento zákaz vstoupí v účinnost začátkem září 2017, věděli majitelé billboardů pět let – příslušná novela totiž byla přijata již v roce 2012.

Od začátku září 2017 tak běžela majitelům pětidenní lhůta na odstranění dotčených reklamních poutačů. Pokud v této lhůtě nebyly billboardy odstraněny, tak po uplynutí dalších patnácti dnů Ředitelství silnic a dálnic dostane pokyn k tomu, aby reklamní poutače zakrylo a následně odstranilo, jak potvrdil sám ministr dopravy.

Část majitelů reklamních poutačů dala najevo, že billboardy dobrovolně neodstraní. Na radu Svazu provozovatelů venkovní reklamy sňali provozovatelé z billboardů reklamní obsah, popř. jej nahradili státní vlajkou s argumentem, že poté nejde o komerční sdělení, či že se dokonce jedná o chráněný státní symbol.

Obrana revoltující části majitelů billboardů pravděpodobně neobstojí. Zákon o pozemních komunikacích definuje reklamní zařízení jako zařízení pro písemnou, obrazovou, světelnou nebo jiným způsobem prováděnou reklamu nebo propagaci. Pokud jsou nyní billboardy zakryty, či jej jejich reklamní obsah nahrazen nekomerčním dělením, jedná se o účelový krok, který nemění nic na původním účelu a určení těchto zařízení. Konkrétní zařízení byla jako reklamní zařízení povolena, čímž byl dán jejich právní status, na kterém se nezmění nic tím, že aktuálně nemají reklamní obsah. Uplatní se tedy stejná logika, podle níž nepřestane být billboard reklamním zařízením jen proto, že je dočasně neobsazen reklamou, např. pro nedostatek zájmu či přemrštěnou cenu za reklamu.

Objevily se i názory, že zakrytím reklamního poutače se zabrání jejich úřední destrukci, jelikož je státní vlajka chráněný státní symbol. K tomu je třeba uvést, že zákon o užívání státních symbolů České republiky sice sankcionuje zneužití, hrubé znevážení, zničení, poškození nebo odcizení státního symbolu České republiky, nicméně jen těžko lze očekávat, že bude za příslušný přestupek hnáno k odpovědnosti Ředitelství silnic a dálnic, jakožto příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy, které případně zajistí likvidaci nepovolených billboardů.

Nebezpečí spáchání přestupku se naopak potenciálně vystavují majitelé billboardů. Zákon totiž stanoví, že fyzické a právnické osoby mohou užít státní vlajku vhodným a důstojným způsobem kdykoliv. Užití státní vlajky k účelovému zakrytí reklamních nosičů, které mají být dle platného a účinného zákona odstraněny, se jako „vhodný a důstojný“ způsob využití státního symbolu zrovna nejeví. Pokud by bylo shledáno, že majitelé billboardu tímto jednáním stání vlajku zneužívají či hrubě znevažují, může jím být za spáchání tohoto přestupku uložena pokuta až do výše 30.000,- Kč.

Majitelé billboardů prozatím odmítají odstranit billboardy rovněž s tím, že daný zákaz může být zrušen Ústavním soudem na základě ústavní stížnosti, která byla podána senátory. Na jednu stranu platí, že pouhá skutečnost, že byla ústavní stížnost podána, nemění nic na tom, že diskutovaný zákaz je platný a účinný a lze jej vymáhat. Na druhou stranu, pokud by Ústavní soud daný zákaz opravdu zrušil, byli by majitelé odstraněných billboardů s velkou pravděpodobností úspěšní v řízeních na náhradu škody vedených proti státu podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Jan Rohlena

Previous article Jmenování a odvolání předsedů soudů v Polsku
Next article Definice korupce: Andrej Babiš
JUDr. Jan Rohlena je advokátem AK Vilímková Dudák & Partners. Specializuje se zejména na korporátní právo, právo duševního vlastnictví a právo smluvní. Součástí týmu advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners se stal v roce 2011, pracovní zkušenosti sbíral rovněž na stáži na korporátním oddělení pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře Clifford Chance. Jan Rohlena promoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a absolvoval roční studijní pobyt na University of Nottingham ve Velké Británii.