Registrační pokladny – další zbytečná šikana podnikatelů

Registrační pokladny – další zbytečná šikana podnikatelů
Registrační pokladny Chorvatsku zatím nic nepřinesly.

Andrej Babiš se nikdy netajil svou nechutí vůči malým podnikatelům a živnostníkům, v tom je v naprosté shodě s ČSSD a odbory. Tato levicová vláda již rok sděluje občanům, že jsou podnikatelé zloději, kteří neodvádí daně a proto je nutné je šikanovat a kontrolovat. Další opatření, které na ně chystá, jsou povinné registrační pokladny. Pro svůj záměr se Babiš inspiroval v Chorvatsku, kde byly pokladny zavedeny socialistickou vládou v roce 2013.

Registrační pokladny Chorvatsku zatím nic nepřinesly, Babišovo ministerstvo financí však na nich neoblomně trvá. Jaké ponaučení přináší chorvatská zkušenost? To, že se chorvatské ekonomice dlouhodobě nedaří, je patrné z následujících čísel: 1) Klesl příjem z jiných daní, především ze sociálního pojištění, zdravotního pojištění nebo z majetkových daní; 2) Roste nezaměstnanost – zatímco v lednu 2013 dosáhla nezaměstnanost v Chorvatsku 21,9 %, v lednu roku 2014 narostla na 22,4 %. Aktuální údaje o počtu podnikatelů v roce 2014 chorvatské ministerstvo financí stále nezveřejnilo, ale předpokládá se, že jejich počet opět poklesl; 3) Výrazný růst zadlužení – v roce 2014 dosáhl dluh 75,7 % z celkového HDP, v roce 2015 vzrostl na 81,4 %. Další predikce jsou velmi pesimistické a zemi může v budoucnu hrozit řecký scénář.

Pokud registrační pokladny, a to bylo jen jedno z represivních opatření, které Chorvatsko zavedlo v uplynulých 4 letech vůči podnikatelům, nepomohlo chorvatské ekonomice, pak je zcela legitimní se ptát, jaký ekonomický přínos se očekává od tohoto systému pro Českou republiku.

Podíl šedé ekonomiky se v Chorvatsku pohybuje kolem 26 % a v zemích EU je průměr 18,5 %. V České republice je to 15,5 %, z čehož největší problém představuje skrytá ekonomická aktivita, např. práce načerno (odhaduje se, že je to až dvě třetiny stínové ekonomiky). Z uvedeného vyplývá, že náš problém ve výběru daní v návaznosti na šedou ekonomiku je někde zcela jinde, než ve výběru DPH a daně z příjmu, tak jak nám neustále tvrdí pan Babiš.

Nenechme se přesvědčovat babišovskou demagogií, že poctivým podnikatelům registrační pokladny nebudou vadit. Budou!!! Registrační pokladny jednoznačně povedou ke zvýšení měsíčních nákladů každého podnikatele. Registrační pokladny jsou velký bratr, protože je podnikatel pod neustálou online kontrolou. Registrační pokladny jsou represe a šikana, která zavádí další kontroly a pokuty. Varovné je především to, jak budou probíhat kontroly v samotných provozovnách: Během pracovní doby k podnikateli vstoupí finanční inspektoři. V tu chvíli musí být zastaven veškerý provoz, protože inspektoři budou kontrolovat, zda účetní záznam v pokladně souhlasí s finanční hotovostí. Postihy, které navrhuje ministerstvo financí, jsou: pokuta ve výši do 500 tis. Kč, pozastavení činnosti až na 2 roky či úplný zákaz podnikání.

To, co ale považuji za zcela zásadní, je popření presumpce neviny, kdy je každý podezřelý. Vede to jednoznačně k morálnímu znechucení všech živnostníků a podnikatelů, kteří jsou neustále před veřejností představovaní jako zloději a nepoctivci, kteří neplatí daně, a proto se na ně musí s bičem. Toto morální znechucení a demotivace jdou ruku v ruce s rostoucím omezováním prostoru pro svobodné podnikání a plynulou destrukcí živnostníků a převážně malých podniků.

Jsem naprosto přesvědčena, že by se stát měl zaměřit na daňové úniky tam, kde k nim opravdu dochází. Tím jsou převážně: vietnamské tržnice, práce načerno, nelegální činnost, účelové firmy – tzv. „prázdné schránky“, firmy vyvedené z ČR a napojené na daňové ráje, podniky a fyzické osoby, které vyvádějí do ciziny více peněz, než zdanily, atd.

Není možné zavádět další a další represivní opatření pro všechny podnikatele jen proto, že stát liknavě přistupuje k subjektům, u kterých dochází k daňovým únikům. Pokud si stát a tato levicová vláda myslí, že si represí ulehčí práci a dojde k výraznému zvýšení výběru daní, tak je i podle evropských příkladů na velkém omylu.

Alexandra Udženija

Previous article Když média suplují soudy a odhalují sprosté podezřelé…
Next article Své vlastní soudy mají i zahrádkáři i včelaři. A nejen oni
Narodila se v Bělehradě v bývalé Jugoslávii, maminka je Češka a tatínek Srb. Už jako třítýdenní miminko přiletěla do Prahy, kde prožila většinu svého dětství. Bakalářský titul získala na pražské Anglo-American College, odbor marketingu a managementu a inženýrský titul na VŠE. Zastává jednoduchý politický názor, že "svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého,“ a že každý z nás má jistou míru osobní odpovědnosti za fungování státu, města či obce. V roce 2006 byla zvolena zastupitelkou městské části Praha 2, po čtyřech letech působení v této funkci se stala zastupitelkou hlavního města Prahy. Působila jako radní pro oblast majetku a podpory podnikání. Je členkou ODS.