Soud jako škůdce

0
Soud jako škůdce
Íránec s českým občanstvím Shahram Abdullah Zadeh by měl být podle obhájců propuštěn okamžitě z vazby. Reprofoto: ČT

V rámci ústavní stížnosti Shahrama Abdullaha Zadeha vyplynulo, že v případě stíhání jednoho obviněného ve dvou formálně samostatných trestných řízeních stát v jednom řízení přijal největší peněžitou zárukou 150 milionů Kč jako náhradu vazby a přitom v jiném řízení téhož člověka vzal do vazby. Nastala nelogická situace, že stát zavřel do vazby jedince, ale zároveň za jeho propuštění přijal obrovskou finanční sumu, kterou zadržuje rok a půl. Ústavní soud v nálezu z 24. 4. 2018, II.ÚS 4085/17, na toto svévolné jednání soudu upozornil v souvislosti s ústavní ochranou vlastnického práva, byť uvedl, že nebyla předmětem řízení před Ústavním soudem přímo otázka vrácení peněžité záruky (kauce).

Rozum a uvažování justice se někdy míjí. Peněžitá záruka je náhradou vazby. Stát nemůže mít peněžitou záruku i zároveň ve vazbě člověka, za kterého byla záruka zaplacena, přičemž nenastaly podmínky pro připadnutí záruky státu, jelikož obviněný podmínky propuštění na kauci plnil a byl vzat do vazby ve formálně jiném trestním řízení. Pokud se tak stane, musí soud z úřední povinnosti rozhodnout o vrácení peněžité záruky, jelikož pominuly okolnosti, které vedly k jejímu uložení.

Soudce Krajského soudu v Brně Aleš Novotný však svou nečinností dospěl k novému řešení. Stát si ponechá člověka ve vazbě i peníze složené za jeho popuštění. Novotný se proslavil odsouzením předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové na 8,5 roku, což následně Vrchní soud v Olomouci zrušil, protože nebylo vůbec prokázáno, že se stal skutek, za který byla Novotného senátem odsouzena.

Lidé si nenechají nezákonné jednání soudů líbit a požadují náhradu škody. Taková náhrada dosahuje značných částek. Náhradu škody bude žádat Alena Vitásková. Náhradu škody bude muset stát zaplatit i za protiprávně zadržovanou peněžitou záruku. Soudce ani soud jednající protiprávně však nic nepocítí. Náhradu škody zaplatí Ministerstvo spravedlnosti. Takový systém vede k opakovaným nezákonnostem. Škůdce se totiž nebojí škodit. Nápravou je změna, která uloží platbu náhrady škody konkrétnímu státnímu zastupitelství či soudu, které způsobily nezákonnost v trestním řízení.

Zdeněk Koudelka

Previous article Nekonečná debata o konání prezidenta
Next article Mr. SuperGDPR a další novinky. Nové nařízení ovlivní i chod české justice
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát. Veřejně se přihlásil k myšlenkám hnutí Trikolóra.