Vraťte „první setkání s mediátorem“ do civilního řádu soudního!

    Máte dobrou zkušenost s  mediací – mimosoudním řešením sporu pod vedením mediátora – kterou jste absolvovali na základě prvního setkání s mediátorem, kam Vás poslal soud v rámci soudního řízení? Jste advokát, který mediaci asistoval nebo přímo soudce, který mediaci často či občas využívá za účelem rychlého a efektivního vyřešení sporu? Pozor: podle současného návrhu věcného záměru civilního řádu soudního hrozí, že pokud bude takto schválen, na mediaci s největší pravděpodobností již strany nikdy nedorazí…

    Navrhovaný věcný záměr ve svém díle 3 – Klid řízení hlavy IV Překážky postupu řízení (tj. klid řízení, který může být v prvé řadě ujednán stranami, zejména za tím účelem, aby se pokusily o smírné odklizení sporu) totiž zcela vypouští možnost, aby soud nařídil stranám v tomto období tzv. první setkání s mediátorem, a to údajně kvůli tomu, že je narušen princip dobrovolnosti mediace. Samotná mediace však nemá s nařízením prvního setkání s mediátorem nic společného!

    Je politováníhodné, že sami navrhovatelé, znalci zákona, neznají rozdíl mezi soudem nařízeným prvním setkáním stran s mediátorem, které slouží šíření osvěty, vysvětlení principů mediace a posouzení její vhodnosti na daný spor a mediací samotnou, která je VŽDY a pouze dobrovolná. Žádnou povinnou mediaci náš právní řád nezná!

    Jak vidno, i samotní znalci zákona nemají znalosti o podstatě a fungování tohoto institutu a už jej z věcného záměru vypouštějí… A to i přesto, že od roku 2012, kdy byl zákon o mediaci v netrestních věcech přijat, pomohla mediace dle statistik advokátů-mediátorů ve stovkách i tisícovkách případů vyřešit spor rychle, efektivně a pomohla tak odlehčit justici! Úspěšnost mediací je zhruba 80procentní. Tedy čtyři pětiny případů sporů, které se na základě povinného poučení o mediaci (to je ono povinné „první setkání s mediátorem“) dostaly dobrovolně před mediátora, se následně pod jeho vedením podařilo vyřešit.

    A to odhlížíme od toho, že se vypuštěním tohoto institutu dostává Česká republika do velkého problému s naplněním evropské Směrnice o mediaci 2008/52/ES, která ukládá členským státům principy mediace efektivně zakotvit do svého právního řádu.

    A co laická obec? Jak ta se o mediaci dozví, když bude odstraněna jediná možnost, jak se o ní něco dozvědět? Vypuštěním tohoto institutu mediaci, jakožto kvalifikovanou snahu o dohodu, opět pohřbíme…

    Vypadá to, že se z bodu 1 posunujeme zpátky do bodu 0. Svět i Evropa roli mimosoudních řešení sporů stále posiluje (např. Belgie nyní připravuje nový občanský procesní předpis, který roli nejen mediace, ale i tzv. Collaborative Law, což je další alternativní metoda řešení sporu, přímo do jejich OSŘ zapracovává) zatímco my se po úspěšném „rozběhu“ máme zase vrátit na start?

    Za advokáty-mediátory mohu jednoznačně odpovědět NE. A jsem přesvědčená, že stejně odpoví i spokojení klienti, kterým mediace vyřešila letité soudní spory, a v neposlední řadě i soudci, kteří s mediacemi pracují a mají s nimi ty nejlepší zkušenosti.

     

    Martina Doležalová