Zničení důkazu znalcem

    Znalecký posudek je důkazem, stejně jako jiné důkazy. Je však důkazem odvozeným. Znalec zkoumá prvotní důkazy (účetní výkazy, brzdná dráha auta, histologické nálezy). Zkoumá tyto důkazy prostřednictvím svých odborných znalostí. Protože se znalec může mýlit, jednou ze základních vlastností znaleckého posudku má být přezkoumatelnost.

    Přezkoumatelnost posudku znamená, že revizní znalec má k dispozici stejné podklady jako původní znalec a navíc posudek původního znalce, a sděluje svůj názor, tedy přezkoumává, jak původní znalec postupoval, jaké měl podklady, zkoumá tyto podklady a sděluje, zdali on má stejný názor nebo ne.

    K tomu obvykle reviznímu znalci slouží soudní spis. Protože i původní znalec měl k dispozici podklady (důkazy), které jsou součástí soudního spisu. Problém je, když důkazy nejsou součástí soudního spisu. A když tyto důkazy někdo (třeba znalec) svévolně zničil.

    No a hlavní důkaz byl zničen svévolně znalcem – znaleckým ústavem – v případu Kramný. Petr Kramný byl pravomocně odsouzen na 28 let do vězení za vraždu manželky a dcery na dovolené v Egyptě. Požádal o obnovu řízení. Důležitým důkazem byl histologický materiál, který byl odebrán z těl zemřelých. Pokud je někdo odsouzen na 28 let, bude se logicky bránit. Nemá už moc co ztratit. Znaleckému ústavu fakultní nemocnice v Ostravě tato logika ušla, a důkaz zničil. Což je problém při dalším řešení případu (dovolání či obnova řízení).

    Na tyto situace pamatuje trestní zákon v § 328: „Kdo neoprávněně vykonává úkony, které jsou vyhrazeny orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jinému orgánu veřejné moci, …… bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“ V tisku však novináři rozebírali, že nikde není uzákoněno, jak dlouho se mají materiály skladovat, a proto že takové chování není postižitelné. Postižitelné je jednoduše.

    Dlouhodobá protiprávní praxe

    Otázkou je, kdo má uchovávat histologické nálezy (při pitvě zpracované oddělené části lidského těla)? Má to být znalec-lékař či lékařský znalecký ústav? Nebo orgány činné v trestním řízení? Technický argument zní – soudy či jiné orgány činné v trestním řízení nemají technické kapacity na skladování histologických nálezů.

    Histologický nález je důkaz. Není možné, aby tento důkaz byl přechováván mimo dosah orgánů činných v trestním řízení. Normální je, že důkazy v rámci soudního řízení shromažďuje soud a jsou součástí soudního spisu. To je taková notorieta.

    Při zachování rovnosti zbraní musí mít přístup k důkazu – i  histologickému – i obhajoba, by tento prvotní důkaz mohla zhodnotit či zprostředkovat zhodnocení znaleckým posudkem (§ 110a Trestního řádu).

    Pokud existuje možnost opravného prostředku – byť mimořádného – nemohou být důkazy skartovány. Ale byly. Dlouhodobé shromažďování důkazu mimo dosah soudu je dle mého názoru protiprávní. Předpokládám, že po této aféře už budou histologické materiály skladovat soudy.

    Zdůvodnění zničení důkazu – rozpor se zákonem o znacích a tlumočnících

    Tehdejší ředitel znaleckého ústavu – ústav soudního lékařství v Ostravě – Dvořáček na téma skartace vzorků z Kramného kauzy nedávno hovořil bez obav v České televizi. „Likvidace histologického materiálu byla prováděna vždy po pěti letech. Byla provedena takzvaná skartace, abychom uvolnili prostory nebo skladovací místo pro další vzorky,“ prohlásil.

    Podobnou tezi zopakoval tehdejší ředitel znaleckého ústavu Dvořáček i nedávno v rozhovoru pro jeden internetový deník. Uvolnit místo je ten důvod. To je však v rozporu se zákonem o znacích. Znalec i znalecký ústav musí mít odpovídající materiální a personální vybavení pro výkon znalecké činnosti. No a zde odpovídající materiální vybavení není, chybí skladovací prostory.

    Dle České televize řada ústavů skladuje materiály ze soudních pitev výrazně déle než ostravský. Například ten při fakultní nemocnici v Hradci Králové do promlčení činu. V Ústavu soudního lékařství při Fakultní nemocnici Svaté Anny v Brně je u soudních pitev uchovávají 20 let.

    Znalec a jeho mlčenlivost

    Bývalý ředitel znaleckého ústavu soudního lékařství v Ostravě, který nechal zlikvidovat důkaz, se brání v rozhovoru pro www.idnes.cz dne 2. 12. 2018 (O vraždě Kramných elektřinou nemám pochybnosti, říká znalec Dvořáček). V rozhovoru uvádí informace, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem znalecké činnosti. Ovšem jako znalec má mlčenlivost. Není tím mlčenlivost porušena?

    Závěrem

    Znalci si pořád neuvědomují, že nejsou jen odborníky ve svém oboru, ale že musí mít i povědomost o právu spojeném se znaleckou činností. A je smutné, že takové chyby se dějí i ve znaleckých ústavech, kde by měl jeden kontrolovat druhého, než něco nevratně udělají. Ani statut veřejnoprávního ústavu nedává záruku, že ústav bude postupovat správně.

    Lukáš Křístek