Předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Krajský soud v Ostravě trápí špatný stav budovy i nedostatek personálu, říká nový předseda

Nevyhovující zázemí soudu nebo chybějící personál v důsledku nárůstu oddlužení kvůli poslední novele insolvenčního zákona. Nový předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák České justici v rozhovoru prozradil, jaké problémy jako nástupce Ivy Hrdinové musí řešit nebo jak se dívá na problematiku vyhoření soudce.

Jaké byly vaše vize, se kterými jste šel do výběrového řízení na předsedu Krajského soudu v Ostravě?
Krajský soud v Ostravě je jedním z největších soudů v České republice. Účast ve výběrovém řízení na místo předsedy tohoto soudu, pro níž jsem se rozhodl, pro mne představovala obrovskou výzvu. Mou základní vizí, kterou jsem ve výběrovém řízení nastínil, bylo zajištění kontinuity a navázání na dobré výsledky práce předchozího vedení. U zdejšího soudu probíhá celá řada procesů, které byly započaty již předchozím vedením, jako například postupná rekonstrukce nejstarších částí budovy, či velmi dobře nastavený systém výchovy a vzdělávání justičních čekatelů a asistentů. V tomto pochopitelně hodlám pokračovat. Dále chci usilovat především o zajištění skutečně efektivního systému rozdělování veškerého nápadu na všech agendách dle srozumitelného a jasně formulovaného rozvrhu práce. Mám tím na mysli jakousi revizi stávající organizace práce. S ohledem na velikost našeho soudu a rozsah rozhodovací činnosti jde o velmi obsáhlý a časově náročný úkol. Řízení krajského soudu vnímám jako týmovou záležitost a jsem přesvědčen, že v tomto se mohu plně spolehnout na tým místopředsedů a vedení správy soudu.

Petr Novák s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou Foto: MSP

Jakým největším problémům Krajský soud v Ostravě čelí?
Jedním z největších problémů je patrně zázemí soudu. Stav nejstarší části soudu – budovy pocházející z roku 1929 – je s ohledem na současné potřeby neodpovídající. Momentálně sice probíhá rekonstrukce fasády, z hlediska fungování soudu jde ale o záležitost kosmetickou. Narážíme na limity kapacity jednacích síní, neboť v dotčené části budovy sídlí především trestní oddělení. S přibývajícím množstvím žalované trestné činnosti skupinové a organizované vzniká potřeba větších jednacích síní. Skutečně velkou jednací síň má krajský soud jen jednu, a tato je rovněž v současné době, díky havarijnímu stavu stropní konstrukce, mimo provoz. Její probíhající rekonstrukce by měla být dokončena ke konci roku 2020. Jako velký problém nutno s výhledem na rok 2020 rovněž vnímat nedostatečné personální zajištění pro zvládnutí extrémně zvýšeného nápadu agendy insolvenční od účinnosti insolvenční novely v červnu 2019.

Na sněmu Soudcovské unie v Přerově jste hovořil o syndromu vyhoření soudce, respektive o tom, že dnešní soudci jsou obecně přetížení a nemají příliš času na profesní rozvoj. Jak velký je to problém?
Vyhoření jakéhokoliv profesionála ve své profesi je neštěstí. Pokud k tomuto dojde u soudce, který rozhoduje o osudech lidí, pak je to vyloženě nebezpečné. Ve vztahu k počátku kariéry soudce bych si dovolil vycházet z předpokladu, že způsob výběru kandidátů na pozici soudce by měl umožnit, aby se soudcem stal pouze ten, kdo vykazuje vyšší míru psychické odolnosti. Dále považuji za vhodné snažit se nástupu syndromu vyhoření předejít. Běžné pracovní vytížení soudce dnes obvykle představuje maximum, čeho je vůbec schopen. Takový stav ale nelze udržovat dlouhodobě, aniž by se u něj neprojevily, pochopitelně negativně, důsledky. A nemusí jít jen o skutečný syndrom vyhoření, ale například nástup jakési profesní letargie s rezignací na jakýkoliv vlastní osobní rozvoj. Za nejschůdnější opatření k zabránění těchto důsledků považuji primárně takové nastavení pracovního zatížení soudce, které by mu umožnilo dopředu efektivně organizovat svou práci racionálním způsobem, zahrnující bezproblémové dodržení procesních lhůt, bez hrozby vzniku průtahů, jež by byly odůvodněny přílišnou zátěží, včetně zohlednění prostoru pro odborný a profesní rozvoj, to vše za účelem kvality rozhodování. A to oproti stavu, kdy je soudce pod neustálým tlakem lhůt, jež se nekompromisně blíží ke konci, zatížen nedodělky, a kdy jediným kritériem je rychlost řízení, bez naděje na zlepšení tohoto stavu. Soudci jsou v převážné většině schopni nést velký tlak. Ale nikoliv trvale. Myslím, že právě absence naděje na to, že by se jejich zatížení mohlo alespoň výhledově zmírnit, tedy normalizovat, způsobuje zmíněné negativní důsledky.

Krajský soud v Ostravě Foto: wikipedia

Jak hodnotíte současné platy administrativy v justici. Pomohlo soudům navýšení, které vyjednal exministr Jan Kněžínek?
Nepochybně se jedná o krok správným směrem. Reálná situace na soudech a především konkurence jiných zaměstnavatelů však vyžaduje, aby těch kroků bylo více, tedy aby se platové poměry nesoudcovského personálu v justici dále zlepšovaly. Stagnace v platových poměrech nebo dokonce opačný trend by znamenala rezignaci na kvalitní a rychlé soudnictví.

Jste trestní soudce. Co říkáte na výrazné omezení přísedících, které by mohlo nastat po přijetí novely zákona o soudech a soudcích?
Domnívám se, že znění novely zákona o soudech a soudcích a navazujících předpisů je v části týkající se přísedících kompromisem, v němž se na jedné straně střetává tendence zjednodušit a zrychlit především trestní řízení, a na straně druhé potřeba zajistit podíl laického prvku na soudním rozhodování. Maximalizuje se zapojení přísedících především do řešení závažné násilné trestné činnosti, kde je účast laického prvku podstatná. Oproti tomu, řešení komplikované a velmi specifické hospodářské a daňové trestné činnosti se ponechává čistě na profesionálních soudcích. Navrhovaná úprava je, dle mého názoru, optimální variantou mezi původním návrhem na praktické zrušení institutu přísedících a tzv. nulovou variantou, která by ponechala současný stav.

Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že elektronický generátor rozdělování věcí se od 1. listopadu nespustí, protože obsahuje chyby. Bude podle vás možné generátor případně spustit od nového roku?
Rozdělování insolvenčních věcí prostřednictvím generátoru máme v souladu s platnou právní úpravou plnohodnotně upraveno v rozvrhu práce na rok 2020, a to jako primární alternativu k systému rozdělování bez generátoru. Tedy my na krajském soudě připraveni jsme. Technická stránka věci, tedy dostupnost generátoru a jeho faktická použitelnost, je faktorem, který neovlivníme a je zcela v kompetenci Ministerstva spravedlnosti.


Mgr. Petr Novák je soudcem přes 15 let. Podílí se například i na odborném vzdělávání justičních čekatelů, rovněž školí a přezkušuje zaměstnance Probační a mediační služby.

Novák v justici působí od roku 2000, kdy byl přijat jako justiční čekatel. Od září 2003 byl jmenován soudcem a začal působit na Okresním soudu ve Frýdku-Místku. Na krajském soudu je od roku 2015. Předsedou byl jmenován od 1. června tohoto roku.


Eva Paseková