Distanční jednání kárného senátu Foto: Ivan Holas

Distanční jednání soudů? Členové kárného senátu NSS se připojili přes videokonferenci

Svým způsobem průlomové bylo dnešní jinak standardní kárné řízení se soudcem Okresního soudu v Ústí nad Labem Karlem Šemíkem. Distančně pomocí videokonference se tentokrát nepřipojili jen účastníci řízení, ale i členové rozhodovacího senátu. Podle informací České justice se do budoucna uvažuje o širším využití distančního jednání soudů.

Kvůli epidemii koronaviru došlo za poslední rok k rozmachu využívání videokonferencí. To, že v jednací síni Nejvyššího správního soudu chyběl jak on sám, tak kárný navrhovatel, předseda OS ÚL Lubomír Hrbek, není samo o sobě až tak výjimečné – jednání s účastníky prostřednictvím videokonference využil soud už v minulosti.

Tentokrát ovšem byli jen prostřednictvím technicky „přítomni“ i dva ze šesti členů senátu. Vlastní jednání částečně „na dálku“ probíhalo bez větších technických komplikací – na dvojici velkých obrazovek v jednací síni NSS bylo neustále vidět i slyšet všechny zúčastněné osoby a spojení čtyř různých míst (jednací síň NSS, jednací síň OS ÚL, kde byli současně kárný navrhovatel i kárně obviněný, a dvě další místa, kde „zasedali“ oba „externí“ členové senátu) ani na chvíli nevypadlo.

Předseda senátu Tomáš Langášek o distančním jednání na NSS

Jen občas se v reproduktoru ozval slabě a se zpožděním zpětný přenos několika slabik z řeči předsedy senátu Tomáše Langáška, což jej  (jak prozradil po jednání), místy poněkud mátlo – nebyl si totiž jist, zda někdo z  nepřítomných nevstupuje s replikou. Tento nedostatek lze ale do budoucna poměrně snadno odstranit například mírným zeslabením hlasité reprodukce či vypnutím mikrofonu v době, kdy ho konkrétní účastník nepoužívá.

Skype i Zoom mimo hru

Zajistit takovéto spojení ale nebylo tak snadné, jak by se na počátku 21. století mohlo zdát. Hlavní překážkou, byť v tomto případě zcela oprávněnou, byly vlastní informační systémy soudu, které jsou zabezpečeny proti neoprávněnému použití – běžné vidookonferenční aplikace jako Skype či Zoom byly zcela mimo hru a pro IT specialisty to byl zřejmě zpočátku trochu oříšek.

Tomáš Langášek vysvětlil, že on-line přítomnost dvou členů senátu byla možná jen proto, že šlo o soudce a státního zástupce, kteří mají pro své osoby v soudním informačním systému příslušná oprávnění. Pokud by byl „mimo“ člen kárného senátu z řad advokátů, celou akci by realizovat nešlo (přesněji řečeno, patrně by to možné bylo, ale dotyčný by musel využít spojení z pracoviště některého soudu či státního zastupitelství). Průběh jednání také nebylo možno streamovat na web, byl však pořízen standardní zvukový i obrazový záznam, který se stává nedílnou součástí spisu.

Proč vlastně k onomu bezprecedentnímu způsobu jednání došlo právě tentokrát, není zcela jasné. JUDr. Langášek konstatoval, že šlo především o preventivní důvody i s ohledem na povahu projednávané věci (kárný senát nakonec pouze posoudil a schválil dohodu, kterou už dříve mezi sebou kárný navrhovatel a kárně obviněný uzavřeli), připustil i „další důvody, které jsou ale předmětem zdravotního stavu,“ proto s ohledem na ochranu osobnosti blíže nespecifikoval.

Pochybnosti nad neúčastí veřejnosti

Daný postup by se podle něj rozhodně neměl stát standardem –  právě u kárných provinění osobní přítomnost nejen senátu a stran, ale i veřejnosti vlastně naplňuje účel samotného řízení. V současné situaci se však snaží využít všech dostupných možností k tomu, aby rozhodnutí padlo co nejrychleji.

Kárný senát přitom pečlivě hlídal, aby i v této podobě celé jednání probíhalo zcela lege artis a nevznikl ani stín pochybností o zákonnosti řízení. Například totožnost obou účastníků ověřovala na základě předchozí žádosti předsedy senátu přímo v soudní síni OS ÚL jeho místopředsedkyně. V této souvislosti také Tomáš Langášek vyslovil mimo jednací síň značné pochybnosti nad nedávným postupem některých soudů nižších stupňů, kde byly s odkazem na epidemickou situaci i samotné rozsudky vyhlašovány bez možné přítomnosti veřejnosti.

O možnosti distančního jednání soudů už v prosinci jednalo i představenstvo České advokátní komory (ČAK). Člen vedení ČAK a emeritní prezident Rady evropských advokátních komor (CCBE)Antonín Mokrý v té souvislosti poznamenal, že systémy tohoto druhu již fungují velmi dobře ve Skandinávii. Systémové zavedení distančních soudních jednání by ale vyžadovalo legislativní změnu. Například i kvůli tomu, aby byla dodržena zásada veřejného vyhlašování rozsudků, kterou garantuje Ústava.

Ivan Holas