Extremistické skupiny v Česku podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) stagnují, již několik let nejsou závažným bezpečnostním rizikem. Přes vyšší počet útoků v Evropě zůstala nízká i míra ohrožení ČR nábožensky motivovaným terorismem, konstatuje BIS. Kontrarozvědka sice zaznamenala známky příklonu k radikálnímu výkladu islámu u několika jednotlivců zejména ze severní Afriky, kteří měli různě silnou vazbu na ČR, ale bezprostřední ohrožení bezpečnosti to podle poznatků BIS neznamenalo.
BIS uvedla, že činnost některých extremistů je mediálně zajímavá a excesy přitahují pozornost, jejich potenciál mobilizovat další lidi to však nezvyšuje. „Tyto subjekty víceméně stagnují. Ve vztahu k ochraně demokratických základů státu nejsou organizované extremistické skupiny již několik let v ČR závažným bezpečnostním rizikem,“ uvedla kontrarozvědka.
Také paramilitární a domobranecká uskupení neznamenají relevantní ohrožení, shrnuje BIS. „Domobranci sami sebe sice prezentovali jako profesionální polovojenskou skupinu, ale ve skutečnosti šlo jen o mediální fikci a jejich reálný dosah byl velmi malý,“ konstatuje. Významnějším problémem se naopak stávají radikalizovaní jedinci, u nichž není důležitá propracovanější soustava postojů a hodnot, ale pouze negativní, často iracionální postoj vůči určitému fenoménu, dodává BIS.
Riziko tak může představovat seberadikalizace některých jedinců, kteří snáze uniknou pozornosti, protože nemají vazby na extremistickou scénu. „Prozatím se činnost takovýchto osob v ČR soustředila na méně závažné kriminální činy, ale zkušenosti ze zahraničí naznačují, že se mohou stát pachateli činů násilných, či dokonce páchat teroristické útoky,“ uvádí BIS.
I přes vyšší počet úspěšných útoků v Evropě zůstala v ČR nízká hrozba nábožensky motivovaného terorismu. „BIS sice zaznamenala známky příklonu k radikálnímu výkladu islámu u několika jednotlivců původem zejména ze severní Afriky, kteří měli různě silnou vazbu na ČR (pobytový status, dočasný tranzit v rámci svého pohybu po Evropě), ale bezprostřední ohrožení bezpečnosti dle poznatků BIS nehrozilo,“ uvedla BIS.
Kontrarozvědka nezaznamenala v Česku ani pobyt žádného z navrátilců z oblasti bojů, kde působí džihádistická uskupení. BIS loni monitorovala průjezdy a příjezdy osob s přímou vazbou na teroristická uskupení. „Ani v jednom případě však nebyl účel jejich cesty příprava teroristického útoku v ČR,“ konstatuje.
Pandemie covidu-19 podle BIS míru ohrožení ČR terorismem výrazně neovlivnila. „Ačkoliv u některých osob přispěla k prohloubení rizikových faktorů, jako jsou finanční tíseň a psychické problémy,“ uvádí BIS. V Evropě podle BIS počet útoků ovlivnil narůstající počet propuštěných radikálů z vězení či oživení tématu karikatur proroka Mohameda. „Hlavní podmínkou pro eskalaci současného islamistického terorismu je akumulace nespokojenosti či frustrace v rozrůstajících se řadách psychicky zranitelnějších jedinců, kteří jsou snadným cílem ideologické manipulace,“ uvádí BIS.
Umírněný charakter české muslimské komunity se s malými výjimkami potvrdil v zodpovědném přístupu oficiálních muslimských organizací k dodržování koronavirových opatření. „Pandemie také výrazně zasáhla do chodu české muslimské obce. Primárním zdrojem sociálního kontaktu mezi muslimy byl během pandemie internet,“ píše BIS. Ačkoliv právě internet a sociální sítě často slouží k islamistické radikalizaci, nezískala BIS informace, že by reálné riziko radikalizace českých muslimů vzrostlo.
(čtk)
