V roce 2017 se stal členem Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Foto: Jan Novotný

Máme možnost prolomit bankovní tajemství, říká člen úřadu pro dohled nad stranami

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí začal po loňských volbách do Poslanecké Sněmovny prověřovat devět politických subjektů. „Máme možnost prolomit bankovní tajemství a vyžadujeme informace od bank, říká člen úřadu pro dohled nad stranami… …Když se nám něco nezdá, tak povinné osoby vyzýváme k součinnosti a data ověřujeme,“ říká v rozhovoru pro Ekonomický deník člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jan Outlý, který je pověřen koordinací kontrol voleb do Poslanecké sněmovny.

Prováděl váš úřad kontrolu hospodaření hnutí Přísaha, nebo provádí, případně od kdy?

V současné době probíhají kontroly z voleb do sněmovny z loňského roku a hnutí Přísaha je mezi těmi kontrolovanými subjekty

Jak asi dlouho taková kontrola probíhá?

To se liší. Řádově to jsou týdny, až měsíce. Obvykle je hotovo do půl roku. Je to hodně individuální, jsou tam samozřejmě různé procesní lhůty atd. Záleží z velké části také na přístupu kontrolované osoby.

A jak k tomu v tomto případě kontrolovaná osoba přistupuje?

Kontrola je neveřejný proces, takže to, co se pak zveřejňuje, je protokol, kde jsou kontrolní zjištění a nějaké další skutečnosti.

A ten protokol je veřejně dostupný?

Ano, ten my zveřejňujeme. Ale kontrola jako taková je neveřejná a na jejím konci má kontrolovaná osoba možnost vznášet námitky vůči kontrolním zjištěním, které se pak nějak vypořádávají. Opravdu dokud toto není dokončena, nemohou se poskytovat žádné informace.

Dá se určit, kdy kontrola začala?

No na jaře. Ale s přesným termínem bych vás zase odkázal na kolegu Františka Siveru (viz předchozí text.)

Můžete prosím popsat, jak taková kontrola probíhá a na co se při ní úřad soustředí?

Pro nás vstupní data, na základě kterých se rozhodujeme, jak postupovat, jsou dvojího typu. Jednak to, co nám dodají strany a pak to, co sami zjistíme během kampaně. To, co strany dodávají, jsou zprávy o financování kampaně a volebního účetnictví. To předkládají do 90 dnů po volbách. Také proto tam je ten časový posun. Letos ten termín uplynul v lednu. A to, co pak děláme, že tato data analyzujeme. Konfrontujeme je s našimi zjištěními a z toho vypadne nějaký předběžný rozbor, na co se u které strany zaměřit. A není to úplně univerzální, ta odpověď, ale na volby z loňského roku jsme se v zásadě chtěli zaměřit na sociální sítě. To byl pro nás hlavní ukazatel. A podle tohoto ukazatele jsme naší analýzou vybrali devět subjektů, u kterých kontrola buď probíhá, nebo se předpokládá.

Dají se ty subjekty vyjmenovat?

Jsou to SPD, tam kontrolu vedu já, a byla zahájena, ANO 2011, koalice SPOLU, ČSSD, Piráti a starostové, Přísaha, Trikolóra-Soukromníci-Svobodní, Aliance pro budoucnost, a KSČM

Jak jsou finanční toky kontrolovány? Jenom na základě subjektem předložených dokladů, nebo máte i nějakou pravomoc získávat informace např. od bankovních domů, přístup do účtů atd. Jde mi o to, jestli máte možnost konfrontace, jestli jsou předložená data validní.

Máme možnost prolomit bankovní tajemství a vyžadujeme si informace od bank. Což teď děláme. A kromě toho kontrolní řád umožňuje nám vzít kontrolovanou sumu k jiným dodavatelům, poskytovatelům služeb atd., a oni jsou v pozici takzvané povinné osoby, takže zase mají povinnost poskytovat v rámci kontroly součinnost. Pokud podklady od strany nejsou úplně validní, nebo se je nepodaří shromáždit v plné šíři. Prostě když se nám něco nezdá, tak povinné osoby vyzýváme k součinnosti a data ověřujeme.

A už se vám podařilo odhalit nějaké zásadní nesoulady ve financování politických stran, popř. černé financování, nebo něco podobného?

Těch kontrolních protokolů jsou na webu řádově desítky, tak si to tam můžete přečíst. A ty zajímavější, mediálně známější věci se objevily i v mediálním prostoru. Nevím, jestli něco vypichovat.

Jak pak s těmi zjištěními, pokud narazíte na nějaké nepravosti, nakládáte?

Pokud kontrola zjistí porušení zákona, tak na ní navazuje správní řízení, které dále obvykle končí pokutou.

A jaké je rozpětí pokut?

To se liší podle typu přestupku. Jsou tam tři pásma, nejnižší je 10 do 100 tisíc korun, pak je to 20 až 300 tisíc a 30 až 500 tisíc korun. To jsou tři základní pásma. Pak jsou nějaké výjimky. Například překročení výdajového limitu je pokuta dvojnásobek částky, o kterou bylo překročeno atd.

Už byly některé případy někdy takto řešeny, na té horní hranici vyššími pokutami?

Zatím ne. Zatím se do té hranice všechno vešlo. I když jsme často na základě našich zjištění navyšovali výdaje a tak jsme v kontrolním protokolu konstatovali, že výdaje byly vyšší, ale těch 90 mil. limitu to ještě nikdy nepřesáhlo, ani v žádných volbách jsme tu hranici zatím neatakovali.

Když máte zjištění závažnějšího charakteru, nakládáte s nimi třeba i tak, že je předáte orgánům činným v trestním řízení, nebo jaké jsou vaše kompetence?

Vyjádřím se k tomu obecně. Správní orgány, pokud při své agendě narazí na něco, co může být trestný čin, tak mají samozřejmě oznamovací povinnost. To samé se týká případů, kdy může být spáchaný přestupek v jiné agendě, která přísluší úřadu. Čili ano je to běžná věc, že spolu správní orgány spolupracují.

Jan Hrbáček, Ekonomický deník