Statisíce Čechů mají problémy s dluhy Foto: archiv

Ministerstvo spravedlnosti řeší jak na úhradu nákladů při zastavování tzv. marných exekucí

Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s předsedy koaličních poslaneckých klubů a zástupcem opozičního poslaneckého klubu hnutí ANO začalo v nedávné době diskutovat problematiku nákladů při zastavování tzv. marných exekucí. „Cílem je vyřešení uvedeného problému po vzoru paušalizované náhrady u tzv. bagatelních exekucí. V současné době ve spolupráci s Exekutorskou komorou probíhá sběr dat přesného počtu exekucí, které budou zastaveny, a stanovení paušalizované náhrady na základě pracnosti zastavení exekuce,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí Vladimír Řepka.

V České republice je vedeno přes 4 miliony exekucí proti téměř 700 tisíc povinným. Zákonem č. 286/2021 Sb. (ve znění zákona č. 214/2022 Sb.) byla do exekučního řádu zavedena speciální právní úprava – zastavování bezvýsledných exekucí (§ 53). Z citovaného zákona pak vyplývá, že soudní exekutor zastaví exekuci, pokud:

  • nedošlo po dobu posledních 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuce ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a není-li exekucí postižena nemovitá věc, a
  • oprávněný na výzvu soudního exekutora sdělí, že souhlasí se zastavením exekuce nebo lhůta pro vyjádření oprávněného uplyne marně.

Nesouhlasil-li oprávněný se zastavením exekuce, vyzve ho soudní exekutor ke složení zálohy na další vedení exekuce. Nesloží-li oprávněný zálohu na další vedení exekuce, soudní exekutor exekuci zastaví. V řízeních zahájených před 1. lednem 2022 (v nichž před 1. lednem 2022 byla vyznačena doložka provedení exekuce) se do uvedených lhůt započítává (i dřívější) doba, v níž nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a exekucí nebyla postižena nemovitá věc, avšak lhůta neuplyne dříve než 1. ledna 2023.

Náklady exekuce v případě, že je exekuce zastavena podle nové právní úpravy zastavování bezvýsledných exekucí se určují ve výši minimální odměny a paušální náhrady hotových výdajů soudního exekutora podle exekutorského tarifu, kdy se uspokojují ze zálohy na náklady exekuce nebo ze zálohy na další vedení exekuce.

Pokud přesahují výši složených záloh, právo soudního exekutora na tyto náklady v části přesahující výši složené zálohy zaniká. Protože je tato právní úprava účinná od 1. ledna 2022 , resp. od 1. září 2022 (přechodné ustanovení), soudní exekutor neměl možnost na počátku takového exekučního řízení zohlednit existenci současného § 55 odst. 13 ex.ř. a s tímto vědomím vybrat zálohu na náklady exekuce. Pokud oprávněný nebude chtít v exekuci pokračovat, nevybere soudní exekutor ani zálohu na další vedení exekuce. V tomto případě by soudní exekutor neměl právo na úhradu nákladů exekuce v zastaveném řízením, protože náklady exekuce se uspokojují ze zálohy na náklady exekuce nebo ze zálohy na další vedení exekuce.

Tato situace, kdy by soudní exekutor neměl právo na úhradu nákladů exekuce, by se pak s ohledem na recentní judikaturu Ústavního soudu (srov. Nález ÚS sp. Zn. Pl. ÚS 1/14 publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 115/2015 Sb., nebo nález ÚS sp. zn. III.ÚS 1231/20) mohla dostat do rozporu s ústavním pořádkem, konkrétně pak s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku.

(red)