Nejvyšší soud si v roce 2023 připomíná 30 let své novodobé existence. Vznikl k 1. lednu 1993 po rozpadu Československé federativní republiky jako nástupce někdejšího federálního Nejvyššího soudu ČSFR.
Z Prahy do Brna se v průběhu roku 1993 postupně stěhoval s tím, že tato poměrně složitá administrativní i logistická akce se definitivně završila 10. září 1993, kdy se současná budova Nejvyššího soudu v Burešově ulici číslo 20 v Brně slavnostně otevřela po skončené, za provozu probíhající, částečné rekonstrukci. „Právě letos v září, konkrétně ve dnech 14. a 15. září 2023, vyvrcholí jednotlivé akce, průběžně po celý rok pořádané v souvislosti s připomínkou 30. výročí novodobé existence Nejvyššího soudu, mezinárodní konferencí, na které přislíbila účast řada významných osobností evropské justice,“ informoval soud na svém webu.
Hlavním úkolem Nejvyššího soudu je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů v trestním řízení a v občanském soudním řízení, a to především rozhodováním o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů nižších stupňů a zaujímáním sjednocujících stanovisek.
Nejvyšší soud rozhoduje buď standardně ve specializovaných senátech složených z předsedy a dvou dalších soudců, nebo v jednom ze dvou velkých senátů kolegií, které se skládají z předsedy a dalších alespoň osmi soudců daného kolegia. Velké senáty rozhodují jen tehdy, jestliže tříčlenný senát dospěl k právnímu názoru, který je odlišný od dosavadní judikatury Nejvyššího soudu.
Předsedové Nejvyššího soudu
- JUDr. Otakar Motejl (1993–1998)
- JUDr. Eliška Wagnerová (1998–2002)
- JUDr. Iva Brožová (2002–2015)
- prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. (2015–2020)
- JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D. (2020–dosud)
Místopředsedové Nejvyššího soudu
- JUDr. Pavel Kučera (1993–2010)
- JUDr. Roman Fiala (2011–2020)
- JUDr. Petr Šuk (od 2021)
(epa)
