Pavel Blažek a vedení ministerstva se pracovně setkali s generálním ředitelem Vězeňské služby ČR Simonem Michailidisem a jeho náměstky. Tématem úterního jednání byly aktuální otázky, které ministerstvo a vězeňská služba řeší. Např. rozdílná praxe soudů při podmíněném propouštění odsouzených z výkonu trestu, ochrana ohrožených osob, využívání videokonferencí, nebo třeba to, jak státní zástupci posuzují trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek a jeho náměstci Karel Dvořák, Antonín Stanislav a Radomír Daňhel spolu s vrchním ředitelem Petrem Dohnalem poděkovali vedení Generálního ředitelství vězeňské služby ČR (GŘ VSČR) za odvedenou práci. V rámci pokračování pracovních cest tentokrát vedení ministerstva zavítalo právě na GŘ VSČR v Praze, poté také do Vazební věznice a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Praha Pankrác.
Jedním z hlavních témat byla rozdílná praxe soudů při posuzování podmíněného propouštění odsouzených z výkonu trestu. Pokud odsouzený splní zákonné podmínky (plní své povinnosti, prokáže nápravu atd.), může soud rozhodnout po vykonání poloviny trestu o podmíněném propuštění na svobodu. Jak vedení vězeňské služby poukázalo, praxe rozhodování je u soudů v Čechách a na Moravě rozdílná. Spolu s ministerstvem tedy navrhnou možnosti, jak tuto praxi sjednotit.
Podobně je tomu při posuzování, zda podmíněně propuštěný nemaří výkon úředního rozhodnutí. To posuzují státní zástupci. „Z jednání opět vyplynulo, že bude potřeba praxi sjednotit, protože v Čechách se jedná o tisíce a na Moravě o desítky rozhodnutí. Ministerstvo a vězeňská služba tedy opět připraví společný postup,“ uvedl mluvčí resortu Vladimír Řepka.
Návštěva detenčního ústavu
Generální ředitel VS ČR Simon Michailidis také u této příležitosti zmínil možnosti využívání videokonferencí namísto eskort odsouzených, a to při rozhodování o podmíněném propouštění. Díky videokonferencím se v roce 2022 podařilo podle údajů ministerstva uspořit ze státního rozpočtu cca 10 milionů korun.
Součástí resortního setkání byla také návštěva vězeňské nemocnice s poliklinikou a detenčního ústavu v areálu pankrácké věznice, kde se ministr Blažek podrobně zajímal o možnosti poskytované ambulantní i lůžkové péče, zjišťoval specifika odborného zacházení s chovanci v detenci, či práce s osobami závislými na omamných a psychotropních látek. Další diskutovanou otázkou byla také ochrana ohrožených osob, včetně LGBT+ a zdravotně postižených. „Vedení vězeňské služby ujistilo, že osoby, které mohou být ve vězení předmětem možného násilí, jsou chráněny dostatečně,“ dodal Řepka.
Přítomní také hovořili o návrzích Národní ekonomické rady vlády (NERV) na snížení výdajů a zvýšení veřejných rozpočtů v ČR. Návrhy týkající se oblasti vězeňství se při posouzení všech okolností jeví jako nerealistické. Nicméně ministerstvo a vězeňská služba se budou snažit snižovat vězeňskou populaci i s ohledem na nově vzniklou pracovní skupinu pro trestní politiku, která se tématem intenzivně zabývá.
Úterní výjezdní jednání zakončil ministr spravedlnosti Blažek návštěvou Památníku vězeňské služby, který vznikl po druhé světové válce v autentických prostorách bývalého popraviště tzv. sekyrárny.
(epa)
