Členem vlády může být obviněný

0
Členem vlády může být obviněný
Andrej Babiš čelí trestnímu řízení v souvislosti s Čapím hnízdem od sklonku roku 2015 Foto: Farma Čapí hnízdo

Rozhořela se debata, zda může být obviněný ve vládě. Odpověď je ano. Právní řád nestanoví, že obviněný člověk nesmí vykonávat ústavní funkci.

I politický přístup z jiných důvodů dochází ke stejné odpovědi. Vláda je tvořena na základě voleb do Poslanecké sněmovny rozhodnutím prezidenta republiky, což jsou volené orgány. Legitimita vlády je demokratická.

Trestní stíhání je výsledkem moci policie a státního zastupitelství, které nejsou tvořeny demokraticky a jednají neveřejně. Jako právník věnující se lidem postiženým zneužíváním moci v trestním řízení za současného vedení státního zastupitelství, vím, že trestní řízení může být nezákonné a zmanipulováno. Proti nezákonnosti vedení státního zastupitelství účinně nezasahuje. Ať už je to nezákonné užívání odposlechů, svévolný výběr spřízněných soudů pro povolování vazby či účast státních zástupců na věci, kde mají postavení poškozeného sami či jejich kamarádi. Je úkolem zastánců demokracie hájit práva lidí proti zneužívání moci.

Pokud se politicky vytvoří přístup, že obviněný člověk nemůže být ve vládě, převádí se moc rozhodovat o složení vlády z demokraticky volených orgánů na nevolenou policii a státní zastupitelství. Stát přestává mít demokratický charakter. O bytí ve vládě rozhoduje policie a státní zástupce, přitom k tomu nemají demokratickou legitimitu. Bylo naopak cílem boje proti diktaturám zavést civilní a demokratickou kontrolu policie, prokuratury i armády, aby nedocházelo k zneužívání moci.

Má-li být Andrej Babiš, či kdokoli jiný, členem vlády, má rozhodnout prezident a poslanecká sněmovna. Nemá o tom rozhodovat v demokratickém státě policie, ani státní zastupitelství. Obvinění musí být svobodně posouzeno podle závažnosti i důvěryhodnosti. Katalánci nehodnotí jako politickou diskvalifikaci trestní stíhání politiků za hájení práva katalánského národa na sebeurčení španělskou prokuraturou. Platí to i pro jiné funkce, když trestně stíhaný Martin Půta je hejtmanem Libereckého kraje. Kdo volá po neúčasti obviněných ve vládě, chce, aby, bez ohledu na volby, rozhodovaly o složení vlády různé skupiny v policii a státním zastupitelství. Volá po oslabení demokratické převahy a kontroly nad výkonem moci exekutivy v trestním řízení. Vláda má být výsledkem politického boje vedeného ve volbách, ne vedeného nástroji trestního práva.

Veřejné funkce mají mít ti, kteří skutečně drží moc. V Polsku vládní politiku vytváří předseda strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński, který člen vlády není. Je jen poslancem polského Sněmu. Bude-li hnutí ANO ve vládě, bude jeho politiku tvořit Andrej Babiš. Kdo nechce politiku Andreje Babiše, nemůže jít do vlády s hnutím ANO. Pokud s hnutím ANO vládu vytvoří, je ústavně vhodnější, když Babiš ponese vládní funkci a tím i přímou odpovědnost.

Zdeněk Koudelka

Previous article Máme důvod být spokojeni s činností státního zastupitelství?
Next article Místní příslušnost v insolvenci – ohnuté právo ES
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát. Veřejně se přihlásil k myšlenkám hnutí Trikolóra.