ČSSD:ANO 35:1 Alespoň v eurofondech

0
ČSSD:ANO  35:1 Alespoň v eurofondech

Podnikatelé si v letošním roce požádali již o 145 miliard korun z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zájem tak značně převýšil vyhrazené zdroje ve výši 23 miliard. O dotaci se přihlásilo 5767 subjektů, což představuje 85% všech žádostí. Vyplývá to z materiálu Ministerstva pro místní rozvoj „Informace o stavu realizace programů v programovém období 2014–2020.“

K 9. listopadu 2015 bylo vyhlášeno celkem 113 výzev pro předkládání žádosti o dotaci v 7 programech, jejichž celkový objem činí 136,7 mld. Kč. Ke stejnému datu bylo podáno 6 721 žádostí o podporu v celkové hodnotě 171,8 mld. Kč. „Zájem žadatelů o výzvy je vzhledem k počtu podaných žádostí o podporu značný.“ píše se v materiálu.

Po jeho důkladnějším prostudování však vyplývá, že tvrzení je pravdivé jen částečně. Bez programů administrovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu by to bylo možné prohlásit je stěží. V Integrovaném operačním programu, jehož správcem je samotné ministerstvo pro místní rozvoj, byly prozatím předloženy pouze tři projekty v celkovém objemu 20 milionů korun. Jediným programem, jenž doposud nevyhlásil žádné výzvy, je Operační program Doprava, který předpokládá vyhlášení v průběhu listopadu.

Pozici premianta mohou ostatní úřady Ministerstvu průmyslu a obchodu jen závidět. Enormní zájem žadatelů a počet podaných žádostí o dotaci dokazují, že ministerstvo při nastavení podmínek výzev zacílilo více než dobře. Druhé Ministerstvo práce a sociálních věcí registruje zájem žadatelů v celkové výši 21 miliard, což však nedosahuje ani polovinu alokace finančních prostředků, se kterými Operační program Zaměstnanost počítá ve výzvách. Pomyslný třetí na pásce, Ministerstvo životního prostředí a jeho Operační program Životní prostředí, vyhlásil výzvy v úctyhodné výši 25 miliard. Doposud však obdržel pouze 287 žádostí v celkové výši 4,2 miliard korun.

Zda-li to Ministerstvo životního prostředí a jeho Státní fond životního prostředí nepřepískli s  přísnými podmínkami výzev, ukáže až čas. Mezi starosty měst a obcí často zaznívá názor, že příliš nízce nastavená míra dotace oproti minulému období, odrazuje od zájmu o realizaci ekologických opatření. Státní fond životního prostředí si chce ponechat dotační prostředky pro svou dlouhodobější vizi „Zelené banky“. Proto chce ve větší míře úvěrovat než dotovat. V současné době extrémně nízkých úrokových sazeb, poskytovaných běžně komerčními bankami městům a obcím, však mnohde budí takový postup rozpaky.

Kdybychom na hodnocení situace použili oblíbené rčení předsedy Hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše o řízení státu jako firmy, neukázali by se jeho ministři jako právě skvělí manažeři. Ministři za ANO dokázali doposud zajistit rozvojové projekty pro Česko pouze v celkové výši 4,72 miliard korun. A to především zásluhou ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Příspěvek ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové je spíše symbolický. Ministr dopravy Dan Ťok se na předložení důležitých infrastrukturních projektů k čerpání dotací nepodílel vůbec. Prozatím má čistou nulu. „Zamakali“ spíše sociálně demokratičtí ministři premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Zajistili předložení rozvojových projektů v celkové výši 167 miliard. Lví podíl na úspěchu patří ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi (ČSSD). Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) si s 21 miliardami v objemu předložených projektů vede obstojně.
Třetí ministryně za sociální demokracii Kateřina Valachová v resortu školství (předložené projekty za 100 milionů) se bude muset na své stranické kolegy hodně dotáhnout, chce-li obstát. Ministři ČSSD tedy zajistili rozvojové projekty pro Českou republiku za 167 miliard, ministři za ANO za 4,72. Poměr 35:1 měřeno českými korunami. Řeč čísel posílá na vládu ministryně Karla Šlechtová nominovaná za ANO, jejíž úřad je navíc odpovědný za celkovou koordinaci čerpání prostředků z Evropských investičních a strukturálních fondů.

V informacích pro vládu nejsou zahrnuty údaje za Operační program Rybářství a Program rozvoje venkova, jež jsou v gesci Ministerstva zemědělství. Tyto programy totiž využívají samostatný monitorovací systém IS SZIF. Na lidovce a úřadování jejich ministra Mariána Jurečky (KDU-ČSL) se tedy bude potřeba podívat samostatně.

Bez názvu

Previous article Proč nemá justice (ráda) svého ministra
Next article Dva nálezy Ústavního soudu, více pochybností
Mgr. Ivo Hartmann, MBA Vydavatel zpravodajských portálů Ekonomický deník, Zdravotnický deník a Česká justice. V minulosti byl 1.náměstkem ministra pro místní rozvoj, náměstkem ministra spravedlnosti a vrchním ředitelem ministerstva zdravotnictví pro mezinárodní a ekonomické věci. Na ministerstvu zdravotnictví zodpovídal mimo jiné za přípravu a výkon předsednictví v Radě ministrů Evropské unie. Dříve působil také jako poradce předsedy poslaneckého klubu Karla Kühnla a asistent předsedy Poslanecké sněmovny Milana Uhdeho.