Nekonečná debata o konání prezidenta

0
Nekonečná debata o konání prezidenta
Současně se vedení Nejvyššího soudu a jeho občanskoprávního a obchodního kolegia zaměřilo na pravidelný monitoring spisů, které zůstávaly nevyřízeny déle než 2 roky Ilustrační foto

Ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že prezident republiky může odmítnout jmenovat někoho ministrem jen ve zvláštních případech.

Ústava

Debaty ústavních právníků jsou sice zajímavé, ale začínají být až příliš jednostranné. Článek 68 bod 2) ústavy stanovuje, že na návrh předsedy vlády jmenuje prezident ostatní členy vlády a pověřuje je řízení ministerstev nebo jiných úřadů. Opakujme, že prezident jím jmenované ministry (ministryně) pověřuje řízením ministerstev, nikoliv předseda vlády. Už to samo vypovídá, že spoluodpovědnost za to, kdo je  ministrem, a co bude řídit nese jak předseda vlády, tak prezident republiky. Spoluodpovědnost znamená  obvykle i spolurozhodování.

Ustanovení ústavy, že ministři jsou jmenováni na základě návrhu předsedy vlády zamezuje tomu, aby si prezident jmenoval ministry sám podle svého výběru. Kdyby tak mohl činit, měli bychom prezidentský systém a ten nemáme. Vyvozovat z uvedeného ustanovení  ústavy, že prezident musí návrh předsedy vlády na jednotlivé ministry přijmout se ale jen tak také nedá. Je-li prezident součástí výkonné moci, jak Hlava třetí ústavy stanovuje, pak výkonem se rozhodně nemůže myslet to, že mechanicky cokoliv schválí a podepíše. To by si pak předseda vlády de facto sám ministry jmenoval. Kdyby to takto autoři ústavy zamýšleli, bylo by formulace v ústavě nepochybně jiná.

Kompetenční spor

Předseda vlády by se zajisté mohl v kompetenčním sporu v řízení před Ústavním soudem domáhat toho, že prezident republiky je jeho návrhem přísně vázán a musí jím navržené ministry schválit. Nelze předjímat, jak by se Ústavní soud s věcí vypořádal, ale pokud by prezident republiky musel povinně návrhy předsedy vlády akceptovat, pak by prezidentské jmenování a pověření  bylo natolik formální, že by se jevilo v podstatě až zbytečné. To by jmenovací dekrety mohl podepsat i pověřený subalterní úředník Hradu, protože by to v konečném  součtu bylo lhostejné a pravděpodobně by se nenašel žalobce s aktivní legitimací, který by proti takovému formálnímu jmenování protestoval.

Přezkum návrhů

Ale ani americký prezident nemůže sám udělat ministrem kohokoliv a jeho návrhy musí schválit americký Senát. Stejně tak předseda vlády nemůže sám kohokoliv udělat ministrem a i jeho návrhy proto podléhají přezkumu prezidentem. Tvrdit, že pokud se tohoto přezkumu prezident Miloš Zeman domáhá, že to potvrzuje skutečnost, že žijeme v mimoústavní sféře, je proto přeci jenom až příliš odvážné.

Rudolf Mládek