Nezákonnostem není v kauze vězeňské služby konec

0
Nezákonnostem není v kauze vězeňské služby konec
Zaměstnanci Vězeňské služby Ilustrační foto: archiv

Ministryně spravedlnosti ustanovila podle zákona o služebním poměru na služební místo generálního ředitele Vězeňské služby České republiky plk. Ondráška, a to rozhodnutím ve věcech služebního poměru č.j. MSP-1/2014-SM-M/36. Současně vydala také další rozhodnutí o „jmenování“ téhož plk. Ondráška do funkce generálního ředitele, tentokrát podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona o vězeňské službě. Vytvořila tak speciálního „tuplovaného“ generálního ředitele.

DOKUMENTY:

Jmenování plk. Ondráška
Ustanovení plk. Ondráška do funkce

Vydáním uvedených rozhodnutí poněkud „podrazila“ své předcházející rozhodnutí o odvolání gen. Dohnala, u něhož „nezatuplovala“ a neodvolala jej podle obou zákonů, ale pouze podle toho, který se jí hodil, a podle něhož, jak se marně snaží přesvědčit veřejnost, nemusela uvádět žádný důvod. U nového generálního ředitele se zřejmě obávala, že pokud by v budoucnu došlo u soudu na „lámání chleba“, mohlo být za nezákonné prohlášeno nejen odvolání Dohnal z „funkce“, ale také jmenování Ondráška do „funkce“. Holt „sichr je sichr“. Proto stojí za to ponořit se ještě hlouběji do marastu právního tmářství.

Také generální ředitel nezůstal s „ohýbáním zákona za studena“ nijak pozadu. Přestože zahájil s prvním náměstkem generálního ředitele plk. Prokešem řízení o převedení na jiné služební místo, nenechal jej v tomto řízení uplatnit procesní práva uvedené v § 174 zákona o služebním poměru (právo nahlížet do spisu a pořizovat si z něj výpisy, navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení, na poskytnutí informací o řízení potřebných k hájení svých práv a oprávněných zájmů, vyjádřit v řízení své stanovisko, klást otázky svědkům a znalcům, a vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům, ke způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhnout jejich doplnění), a vzápětí vydal rozhodnutí nikoli o ustanovení na jiné služební místo, jak by se dalo ze zahájeného řízení tušit, ale o zařazení Prokeše do zálohy pro přechodně nezařazené, a to z důvodu zrušení jeho dosavadního služebního místa.

Jenže, jak se stává v rezortu Ministerstva spravedlnosti tradicí, vědomě přehlédl hned několik maličkostí zapsaných v českém právu. Zařadil Prokeše do zálohy pro přechodně nezařazené, aniž jej vůbec odvolal z dosavadního služebního místa prvního náměstka z důvodu uvedeného v ustanovení § 25 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru – zrušení dosavadního služebního místa v důsledku organizačních změn. Přitom do zálohy přechodně nezařazené může být zařazen příslušník, který je z uvedeného důvodu odvolán ze služebního místa. Pro zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené však nebyla splněna ani další hmotněprávní podmínka, stanovená v ustanovení § 32 odst. 1 téhož zákona, která spočívá v tom, že příslušníka lze zařadit do zálohy jen tehdy, nelze-li jej ustanovit na jiné služební místo.

Služební místo prvního náměstka bylo zrušeno k datu 15. května 2014. Ke stejnému datu však bylo zřízeno nové služební místo náměstka generálního ředitele pro bezpečnost a kontrolu, se stejnou služební hodností, jíž Prokeš již dosáhl – vrchní státní rada. Povinností služebního funkcionáře proto bylo převést Prokeše na toto nově zřízené služební místo, a to prostřednictvím odvolání ze služebního místa podle již zmíněného ustanovení § 25 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru a ustanovení na služební místo podle ustanovení § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1 citovaného zákona.

Nedodržení této povinnosti nemůže omluvit ani to, že na nově zřízené služební místo bylo vyhlášeno výběrové řízení podle ustanovení § 22 zákona o služebním poměru. Vyhlášení výběrového řízení bylo nezákonné, protože služební funkcionář je oprávněn vyhlásit výběrové řízení na volné služební místo jen tehdy, není-li obsazeno způsobem uvedeným v § 20 zákona o služebním poměru.

A pohlédněme také na důsledky, které bude mít toto právu vzdálené počínání na ostatní bezpečnostní sbory. Díky tzv. „průchodnosti“ mezi bezpečnostními sbory bude muset služební funkcionář jiného bezpečnostního sboru (policie, celní správy, hasičského záchranného sboru), který na rozdíl od aktérů této zvůle dodržovat právní předpisy musí, po uvolnění služebního místa ředitele bezpečnostního sboru nebo jeho náměstka, přímo ze zákona (ex lege) ustanovit na toto místo Prokeše. Z toho jistě nebude mít radost ani Prokeš, ani jiný bezpečnostní sbor, respektive jiný ministr. Leda, že by zákon také ignoroval.

A takhle to může jít dál a dál. Kde se to zastaví? Nebylo by namístě se raději ptát: „Kdo to zastaví?“ Copak v této zemi není síla, která by učinila přítrž porušování práva? Nebo snad pro politické zájmy na právo již rezignovala? Nikomu už asi ani nevadí, že již dva nejvyšší funkcionáři vězeňské služby budou dlouhodobě pobírat služební příjem, aniž by sloužili tomuto těžce zkoušenému státu?