V nejbližší době se bude Ústavně právní výbor poslanecké sněmovny (UPV) zabývat přelomovou změnou v exekučním řízení, která výrazně ovlivní podmínky budoucích i současných dlužníků. Vládní tisk 545 (tzv. sněhulák) a tisk 295, společný návrh Pirátů, SPD a ČSSD, se snaží eliminovat tržní prostředí v oblasti exekucí. Trh je v podmínkách justice zcela nepřípustný, protože v jakékoliv její oblasti představuje prostor pro klientelismus a korupční prostředí. Není sporu o tom, že všechny tyto atributy výrazně podlamují důvěru občanů v justici a právní stát.
Ve čtvrtek 9. 1. 2020 proběhlo jednání Výboru pro sociální politiku, na kterém se oba návrhy projednávaly. Z proběhlé diskuse stojí za zmínku několik výroků. Sněhulák a teritorialita jsou fenomény, které se vzájemně nevylučují, uvedl Mgr. Michal Franěk, vedoucí legislativní sekce ministerstva spravedlnosti, která se podle jeho slov nebrání teritorialitě, koncentraci ani kombinaci obou principů. Lukáš Kolařík (Piráti) je přesvědčen o tom, že nová úprava by neměla směřovat k ochraně dlužníka nebo věřitele. Primárně má chránit společnost. Jeho názor v zásadě podpořila Hana Aulická Jírovcová (KSČM), podle které se nelze koukat na jednotlivce, ale na oprávněný zájem rodin. Podstatná část jednání byla věnována problematice nadměrného zatěžování třetích subjektů ‑zejména zaměstnavatelů. Kateřina Valachová (ČSSD) považuje vedle krajské teritoriality za nutnost zavedení tzv. chráněného účtu.
Odborně-politický diskurz nad nutností odstranění systémové chyby exekučního řádu, kterou je způsob přidělování exekucí, se zahájil v roce 2013 (mimo jiné pod tíhou tehdejší atmosféry v insolvencích, viz níže). Od té doby se názory politické reprezentace na budoucí podobu oblasti exekucí vyvíjejí. V poslední době lze ovšem pozorovat, že se řada z nich veřejně vymezuje ve prospěch zavedení čisté krajské teritoriality. Poslankyně Eva Fialová (ANO), která dne 20. 9. 2019 ukončila svůj pobyt ve vyloučené lokalitě v Předlicích (Ústí nad Labem), považuje za nutné přizpůsobit některé způsoby provedení exekuce (zejména srážky za mzdy) tak, aby motivovaly obyvatele ČR k ekonomické aktivitě, a dále zavést krajskou teritorialitu exekutorů, aby povinný mohl všechny exekuce vyřizovat u nejbližšího exekutora. Dalším je poslanec Jiří Bláha (ANO), který uvedl, že jeho současnou motivací je hlavně skutečná změna novely zákona o exekucích. Věc se podle něj nedaří posouvat a když, tak velmi pomalu. Ohrožena je příští generace. Své rozčarování nad dosavadní situací chce dokonce řešit vzdáním se svého mandátu.
Čistá krajská teritorialita – transparentní, jednoduchá, protikorupční
Čistá krajská teritorialita je postavena na dvou jednoduchých principech. Jeden dlužník – jeden místně příslušný exekutor. Místně příslušný exekutor bude vybrán elektronickým generátorem (rotační systém). Lze ji definovat jako transparentní, legislativně jednoduchou a protikorupční. Upřednostňuje veřejný zájem nad zájmem obchodním. Její funkčnost a dosažení zamýšlených cílů je ověřena zkušeností evropských států. Např. Slovensko jejím zavedením v roce 2016 získalo nástroj nejenom pro snížení dluhových pastí, přiblížení exekutora dlužníkovi (tzv. humanizace prostředí) a s tím související vyšší vymahatelnost, ale také úplné odstranění tržních vazeb. Slovenský exekutor je nepochybně nestranný a nezávislý především díky tomu, že nesoutěží o exekuční tituly, ale toliko je vymáhá.
Rotační systém x čistá krajská teritorialita
Historický vývoj příbuzné právní úpravy, kterou je insolvenční zákon, dokládá, že se legislativně vyrovnával s obdobnými faktickými problémy. Politickou reakcí na tehdy mediálně označovanou insolvenční mafii, byla novela zákona č. 182/2006 (insolvenční zákon) účinná od 1. 1. 2014, která zavedla tzv. rotační systém. Zpravodajem byl současný předseda UPV, poslanec Marek Benda (ODS). Z důvodové zprávy vyplývá, že jednou z hlavních výhod rotačního systému při určování insolvenčních správců ustanovovaných do insolvenčních řízení je schopnost zajistit nezávislost výběru osoby insolvenčního správce. Stávající „nominační“ systém může oproti tomu vést k tomu, že pro konkrétní insolvenční soudní oddělení působící u insolvenčního soudu budou opakovaně ustanovováni jen tzv. osvědčení insolvenční správci.
Tehdejší ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek (ODS) uvedl dne 19. března 2013 v poslanecké sněmovně novelu slovy: Takže za prvé by se mělo dojít k tomu, že by mělo dojít ke změně, k takzvanému určování insolvenčních správců, to znamená lidově řečeno takzvaným kolečkem, nikoliv již tím, že soudce určuje podle své vlastní úvahy, koho tím správcem učiní.
Novela výběru insolvenčního správce rotačním principem prošla sněmovnou zcela hladce a napoprvé. Poslanec a poradce tehdejšího ministra spravedlnosti JUDr. Pavel Staněk (ODS), prezident České asociace věřitelů, je nyní na straně odpůrců jakékoliv formy teritoriality. V jeho případě je názorová změna pochopitelná, protože zastupuje zájmy pohledávkového byznysu. Přišlo by mi zcela nepochopitelné, kdyby tehdejší poslanci (vykonávající mandát i dnes), hlasující jednoznačně pro zavedení transparentnosti v insolvencích, přijímali v současnosti při úpravě exekucí odlišná řešení.
Čistá krajská teritorialita je věrným obrazem rotačního systému v insolvencích. Stejně tak jako rotační systém má za primární cíl odstranit z exekucí působení trhu (budování “nevhodných vztahů“ s věřiteli). Současně má v českém právním prostředí zabránit i pouhým domněnkám o nevhodných vztazích vytvářených kolem osob exekutorů. Exekuční řízení je stále poslední složkou naší justice, ve které stát přenesl část významných mocenských pravomocí na fyzické osoby podléhající volnému výběru navrhovatele bez jakékoliv regulace.
JUDr. Ing. Martin Štika
