Rychlé zadávání veřejných zakázek v době pandemie

Rychlé zadávání veřejných zakázek v době pandemie
Dosud Věstník veřejných zakázek provozuje společnost NESS Czech s.r.o. Firma nyní nabídla plnění zakázky za 37,5 milionu korun Foto: pixabay

V souvislosti s aktuálním nouzovým stavem se hovoří o nákupu komodit jako jsou roušky, respirátory, léky a jiný zdravotnické prostředky okamžitě a mimo zadávací řízení. Fakticky je  však realizace zadávacích řízení velmi omezená či dokonce vyloučená i u řady jiných zakázek. Je možné v aktuální situaci mimo zadávací řízení zadávati takové zakázky?

Obecně podle § 29 písm. c) zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ” nebo “zákon”) platí, že zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o zadávání nebo plnění veřejné zakázky v rámci zvláštních bezpečnostních opatření stanovených jinými právními předpisy a současně nelze učinit takové opatření, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo.

Právě v důsledku vyhlášení nouzového stavu a v jeho rámci přijatých opatření je naplnění uvedených podmínek pro aplikaci výjimky podle § 29 písm. c) ZZVZ nepochybně naplněno právě u nákupu roušek, respirátorů či dalších zdravotnických pomůcek. Jejich bezodkladné zajištění je totiž nepochybně nutné pro plnění veřejnoprávního úkolu – ochrany zdraví a života občanů, lékařů.

Domnívám se však, že rozhodně se nejedná o jediný typ plnění, které lze zadávat s odkazem na tuto výjimku, ale naopak, že zadavatel má možnost využití této výjimky v případě existence potřeby plnění, které bezprostředně souvisí se současným krizovým stavem, přičemž tuto situaci je nutno řešit okamžitě (v řádu hodin či jednotek dnů).

Jistým omezením aplikace výjimky může fakticky být nemožnost provedení zadávacího řízení. V této souvislosti by zadavatelé neměli opomenout existenci jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen “JŘBU”). Byť i JŘBU v zásadě umožňuje přímé zadání zakázky, je však stále spojeno s jistými formalizovanými kroky jako je prokazování základní způsobilosti “osloveného” dodavatele v případě nadlimitních veřejných zakázek nebo dokládání skutečného majitele v případě akciových společností. Domnívám se, že právě hrozící časová prodleva související s těmito kroky může být argumentem pro aplikaci výjimky na místo JŘBU.

Možnost “přímého” zadání v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 5 ZZVZ, tedy s odkazem na to, že je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat, a ani ji nezpůsobil, a nelze do­držet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním však může být pro zadavatele též velmi užitečné. Okruh zakázek, na které bude možné aplikovat, totiž bude nepochybně širší.

Domnívám se, že zadavatel tak má dokonce možnost zadat zakázku v JŘBU i v situaci, kdy potřeba plnění sice nesouvi­sí bezprostředně s krizovým stavem, ale tato potřeba je jeho důsledkem. Příkladem takové situace může být případ, kdy dojde k ukončení smluvního vzta­hu s původně „vysoutěženým“ dodavatelem. Zadavatel se zadáním jinému dodavateli, který naopak v dané chvíli má dostatečné kapacity, vyhne negativním důsledkům spo­jeným s nečinností.

Mgr. Marcela Káňová

Previous article Vyzrazení utajované informace celníkem
Next article Vzpomínka na profesora Jičínského
Je partnerkou advokátní kanceláře CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ. Zaměřuje se na veřejné zakázky a hospodářskou soutěž. Vedle toho se specializuje i na správní právo a veřejnou podporu. Marcela Káňová patří mezi uznávané odborníky na veřejné zakázky v českém právním prostředí. Této problematice se věnuje od začátku své kariéry. Před svým příchodem do advokátní kanceláře působila na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kde tři roky vedla odbor monitoringu veřejných zakázek a bid riggingu.