Televizní a rozhlasová daň – má smysl zavádět náhradní plnění?

0
Televizní a rozhlasová daň – má smysl zavádět náhradní plnění?
Řada lidí nerada platí z donucení státu České televizi televizní poplatek za vysílání, které obsahuje lži, anebo prostě proto, že České televizi nevěří či se jim obsah vysílání nelíbí. Foto: ČT

Senátor Jan Veleba navrhl novelu zákona o televizních a rozhlasových poplatcích. Česká televize je placena z televizních poplatků, které musí platit i ten, kdo ji nesleduje. Jde o nucenou televizní daň. Je ji nucen platit i ten, proti kterému se lže. To je jednání v rozporu s dobrými mravy. Proč by lidé měli financovat protiprávní činnost vůči sobě?

Vzpomeňme na nezákonnosti v době totality 1939-45 i po roce 1948, kdy popravení, respektive jejich dědici, museli platit náklady nezákonného výkonu trestu smrti. Řada lidí nerada platí z donucení státu České televizi televizní poplatek za vysílání, které obsahuje lži, anebo prostě proto, že České televizi nevěří či se jim obsah vysílání nelíbí.

Proto senátor Jan Veleba navrhuje, aby po dobu 5 let televizní a rozhlasový poplatek neplatily osoby, které byly vysíláním České televize či Českého rozhlasu poškozeny. Fakt poškození musí uznat Rada České televize, Rada Českého rozhlasu nebo Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, což je státní orgán, který má v působnosti zákonnost a monitorování rozhlasového a televizního vysílání, nebo soud.

Dále návrh senátora Jana Veleby umožňuje náhradní plnění za televizní a rozhlasovou daň. Jestliže stát dříve dokonce umožnil náhradní plnění za povinnou vojenskou službu z důvodu výhrady svědomí a zavedl civilní službu, tím spíše by měl umožnit náhradní plnění zde, když řada osob může mít výhrady, i z důvodu svého svědomí, k vysílání České televize a Českého rozhlasu. Je nesprávné takové osoby nutit finančně se podílet na daném vysílání.

Aby byla zajištěna vážnost úmyslu náhradního plnění, je toto plnění stanoveno na 1,2 násobek výše příslušného poplatku. Navýšení zabrání spekulativnímu chování, kdy by někdo měl v úmyslu takto činit pro získání daňové výhody v rámci daně z příjmů za poskytnutí daru na daňově uznatelné účely. Náhradní plnění musí být poskytnuto na kulturní účely nebo televizní a rozhlasové vysílání (Radio Proglas, Televize Noe). Příjemcem mohou být jen příspěvkové organizace státu (Moravská galerie), kraje nebo obce (Městské divadlo Brno, Národní divadlo Brno, Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Filharmonie Brno) nebo právnické osoby s veřejnou prospěšností.

Návrh nově umožňuje platit televizní či rozhlasový poplatek ve prospěch příslušného studia České televize či Českého rozhlasu. Nemění se tím příjem této částky pro Český rozhlas či Českou televizi, ale zohledňuje se spojení obyvatel s konkrétním regionem, kde žijí a kde příslušné studio působí.

Zdeněk Koudelka

Související články:
Lži Václava Moravce a daň pro Českou televizi
Lež Václava Moravce 1
Lež Václava Moravce 2

Previous article Rasismus a urážky v internetové diskuzi. Platit musí i vydavatel
Next article Kdo Babišovi píše debilní zákony?
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD. je doktor práva v oboru ústavní právo a politologie, advokát. V letech 1998 – 2006 byl poslancem za ČSSD, od roku 2006 do roku 2011 pak náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy. V roce 2009 byl jmenován docentem a v letech 2011 až 2013 působil jako náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. Je členem redakčních rad prestižních právnických publikací a autorem odborné právnické literatury. Přednáší na katedře ústavního práva a politologie právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2014 je advokát. Veřejně se přihlásil k myšlenkám hnutí Trikolóra.