Pavel Bělobrádek: Snížení odměn exekutorů je „sexy“. Obávám se ale, že tančíme na tenkém ledě

V říjnu 2013 se Pavlovi Bělobrádkovi podařilo KDU-ČSL stranu přivést zpátky do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Foto: Facebook

Exekutorům se v jejich profesi v posledních letech přitvrzovalo již dost. Vicepremiér a předseda Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek se obává následků, které může způsobit snížení jejich tarifu. Předseda KDU-ČSL se také v rozhovoru pro Českou justici postavil za to, aby soudci byli více zapojováni do legislativního procesu.

Prvním srpnem odstartovala reorganizace policejních útvarů a vznik Národní centrály proti organizovanému zločinu. Reorganizace vyústila v roztržku ve vládní koalici. Vy jste ji chtěl odložit, jak tu situaci vidíte nyní?
Ano, a můj návrh odložit reorganizaci o měsíc byl také přijat. Ten průběh nebyl šťastný, tyto věci se mají prodiskutovat. Na druhou stranu respektuji, že je to věc policejního prezidia s podpisem ministra vnitra. V obou případech to jsou věci, na které jsem pohled nezměnil. Alespoň se odložením startu reorganizace na 1. srpna dosáhlo toho, že státní zástupci zastoupení nejvyšším státním zástupcem byli vzati do diskuze o podobě té změny. To, že vznikla vyšetřovací komise, to bylo také správné. Z tohoto hlediska je nejdůležitější, aby nebylo ohroženo vyšetřování závažných kauz. Co se týká koaliční smlouvy, tak můj výklad je takový, že šlo o její porušení. ČSSD ten samý článek vykládá jinak. Nakonec to nyní vypadá, že odešli čtyři policisté, z toho jeden je tiskový mluvčí. Takže to rozhodně není tak hrozné, jako po odchodu Jana Kubiceho a nástupu Roberta Šlachty, kdy odešla stovka policistů.

A odchod bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty? Nemrzí vás, že o něj policie přišla?
Pan Šlachta měl podle mého názoru mnohem více zvážit svůj odchod. Já tomu kroku rozumím, také jsem odešel z práce, když to vypadalo, že to dál nemá smysl: Na druhou stranu si myslím, že by bylo nešťastné reorganizaci personifikovat. Je škoda, že pan Šlachta odešel od policie. Na druhou stranu teze, že ÚOOZ je jediný útvar, který dokáže něco udělat s korupcí, a ostatních 40 tisíc policistů jsou zkorumpovaní nýmandi, na to já odmítám přistoupit.

Vy jste členem Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí, která na konci července hlasovala o tom, zda by se měla reorganizace ještě odložit. Hlasování jste se zdržel, proč?
Na té radě jsem byl jednou a už tam nikdy nepůjdu. Taková rada, při vší úctě, je pro mě ztráta času. Za prvé se schůze konají v termínech, které mi nevyhovují, a když jsem na to upozornil, tak mi bylo řečeno, že mám smůlu. Za druhé, koordinátorem boje s korupcí je vláda, coby nejvyšší exekutivní orgán. Dohodli jsme se, že na hlasování rezignuji, ale sekretariát za mě zahlasoval, že jsem se zdržel. Já bych nehlasoval vůbec. Špatně jsme se domluvili, já tomu zas takovou pozornost nevěnuji a je to moje chyba. Nějaké usnesení Rady vlády, která ani není zřízena ze zákona, ale rozhodně nemá vyšší sílu než to, že o té problematice jednají na vládě policejní prezident, ministr vnitra a nejvyšší státní zástupce. Takže usnesení rady je prima, ale není nezbytně nutné ho přeceňovat.

Na podzim bychom se v Poslanecké sněmovně snad měli konečně dočkat návrhu zákona o státním zastupitelství. Jaký je váš postoj k této, dnes už lze říci, obecně nechtěné normě?
Za prvé si myslím, že ta diskuze napříč systémem nebyla dostatečná. Navíc je otázkou, jestli zrušení jednoho stupně soustavy a zavedení Speciálu všechno vyřeší. A vždy je problém, kdo se zodpovídá těm, kdo jsou úplně nahoře. Stejně jako u reorganizace policie je možné, aby státní zástupce mohl schválit členy společného vyšetřovacího týmu, které do něj nominuje policie. Ale vždy je otázka, kdy je to systémová věc a kdy nesystémová. Když je systémová a je tam nějaký problém, například únik informací nebo spojení s mafií, tak je potřeba to vyšetřit, dokázat a viníky potrestat. Ne konstatovat, že to tak je a obcházet standardní postupy. Máme vytvářet nějaké partičky, které budou fungovat někde na hraně zákona? Pokud jsou na té správné straně, tak je to dobré, ale co když na ní nebudou? Systém musí fungovat neutrálně a neosobně, v duchu motta o slepé spravedlnosti, “padni komu padni”. A ne si říci: Tohle jsou zločinci a tak na ně požijeme nestandardní metody. To je hrozně nebezpečné. Co když se ti údajně “jediní spravedliví” zblázní, nebo je někdo zkorumpuje a začnou likvidovat ty poctivé?

Vicepremiér Pavel Bělobrádek a premiér Bohuslav Sobotka Ilustrační foto: vláda.cz
Vicepremiér Pavel Bělobrádek a premiér Bohuslav Sobotka Ilustrační foto: vláda.cz

Nový zákon by měl ale podle jeho zastánců, včetně ministra spravedlnosti Pelikána, potírání korupce zlepšit.
Já jsem člověk konzervativní. Když si nejsem jistý, že nové řešení je lepší, tak to nechám, jak to je. A já nejsem přesvědčen, že je to lepší. My jsme udělali s panem ministrem na vládě kompromis, protože jsem si myslel, že ta materie je velmi důležitá. A ve sněmovně určitě bude probíhat intenzivní, urputná a dlouhá debata, jak na výborech, tak na plénu. Aby to další měsíce zůstávalo v meziresortním připomínkovém řízení a my se točili v kruhu, to myslím není fér vůči ministerstvu spravedlnosti. Rozhodovat bude i Senát a prezident. Není možné to zase úplně negovat. Bohužel, v naší zemi si spousta lidí stále neuvědomuje, že změna může být i k horšímu.

Zmínil jste speciální státní zastupitelství. Co dalšího vám na tom návrhu není po chuti?
Speciál je věc, která je pro mě jako pro laika nejvíce uchopitelná. Samozřejmě, když je něco speciálního, tak to znamená, že je to mimo nějaký systém, který má hierarchii a strukturu. Na jednu stranu tomu rozumím, na druhou je to dobré do doby, dokud to funguje správným směrem. Dokud šerif používá nevybíravé metody ve prospěch práva, tak je to dobré, ale co když se netrefí a použije je na nevinného? To je římské právo. Soudce Lynč je „super“ věc, ale maxima, že máme raději pustit deset zločinců, než abychom zavřeli jednoho spravedlivého, to myslím stále trvá. Bohužel, ne každý zločinec byl odsouzený, ale každý zločinec má právo na obhajobu. Někomu se to nemusí líbit, ale to je spravedlnost. Ne, že řeknu, ty jsi vinný, protože devět z deseti je vinných. Ale co když ten jeden není? A celý systém má ochránit toho jednoho nevinného.

Takže podle vás je lepší ponechat ten stav, jaký je nyní?
Zástupci justice, především soudci, by mohli mít větší slovo v Legislativní radě vlády. Oni jsou ti jediní, kteří ten zákon vykládají. To si spousta lidí neuvědomuje. Kritizuji ambici některých politiků, kteří si myslí, že vše vyřeší novými zákony. Já vážně uvažuji, že do příštích voleb půjdu s heslem: „Nepřijmu žádný nový zákon a vyčistím to, co tady je.“ Myslím, že bychom se měli trochu probrat, sednout si a říci, že očistíme právní systém. Máme na vládě zákon na zahrádkáře, za chvíli budeme mít zákon na správné zavazování šněrovacích polobotek a nakonec budeme mít zákon na to, jak správně nosit náušnice. Mně už to připadá, že máme zákonů tolik, že děláme ze soudců blbce, kteří neumějí při elementárním průniku do problematiky rozhodnout spravedlivě a po právu. Zákon přece není návod pro soudce, který si v něm přečte, co má udělat. To tam může sedět cvičená opice. Soudce je přece člověk, který by měl mít nějakou zkušenost a zdravý úsudek. Náš právní systém je zaplevelen obrovským množstvím právních předpisů. Drtivá většina věcí je už postižená současnou legislativou. Vy se ptáte na to, jak by měl být nastaven ten systém, kolik bude mít soustava stupňů a tak dále. To je samozřejmě vážná věc. Tady bych předpokládal, že do sněmovny už půjde návrh s jasným názorem té komunity a my budeme vědět, jaká jsou pro a proti.

Od roku 2001 pracoval na Krajské veterinární správě pro Královéhradecký kraj, kde až do roku 2009 působil na pozici veterinárního inspektora Foto: Facebook
Od roku 2001 pracoval na Krajské veterinární správě pro Královéhradecký kraj, kde až do roku 2009 působil na pozici veterinárního inspektora Foto: Facebook

 

Zajímavé je, že politici poměrně často zmiňují, jak se schvaluje příliš mnoho zákonů. Ale když dojde na pomyslné lámání chleba, předhánějí se ve sněmovně se svojí tvořivostí.
Protože soutěží o to, kdo má víc zákonů. A to já rozhodně nedělám. Taková soutěž je úplně k ničemu, protože záleží samozřejmě na kvalitě a na potřebnosti, ne na kvantitě.

Na zaplevelení práva a přílišnou kazuistiku zákonů si stěžují i soudci. Není to už alarmující?
Ano, je. Zase na druhou stranu, mně od soudu nemůže přijít obsílka, kde je zkomolené moje příjmení. To se teď stalo tátovi a já mu řekl, ať ji hodí do koše. To je stejné jako v medicíně, máte tam primáře Sovy a doktory Cvachy, ale to je vždy lidský faktor a my se bavíme samozřejmě odosobněně o systému.

Zmínil jste, že by se soudci měli více podílet na legislativní činnosti vlády. Podpořil byste tedy vznik soudcovské rady, která by měla mimo jiné i své povinnosti a pravomoci týkající se legislativního procesu?
My se o něco podobného v mém ranku snažíme. Pětadvacet let zde nebyla seriózní dlouhodobá a strategická debata mezi vzděláváním, vědou, výzkumem a průmyslem. To přece nedává smysl. Pokud úředník udělá koncepci a nezeptá se průmyslníků, tak k čemu to může vést? A stejně tak je to v soudnictví. Soudce nemá psát zákony, ale má mít alespoň možnost se vyjádřit k některým věcem, které ovlivňují jeho práci, jíž je výklad zákonů. A jestli to bude soudcovská rada, nebo jiný orgán, to už není tak podstatné.
V této souvislosti mě napadá největší nepřítel lidstva, kterým je nyní exekutor. Exekuce přece není cílem, ale je nástrojem pro to, aby lidé plnili své závazky. Samozřejmě, jsou excesy, jsou zde lichváři a nemravné věci, což nechápu, jak mohlo vzniknout. Je evidentní, že pokud by zde byla forma takové rady, tak si myslím, že soudci by měli mít možnost se k těmto věcem vyjadřovat. Měla by se také vést debata, která by se týkala dlouhodobého výhledu. Neříkám, jak má být ten orgán koncipovaný, ale bavit se o tom má smysl a třeba dojdeme k nějakému konsenzu.

Zmínil jste exekutory, zřejmě v narážce na vyhlášku, díky které chce ministr Pelikán snížit tarifní plat soudních exekutorů i jejich odměny o jednu třetinu. Vaše ministerstvo tu vyhlášku v meziresortním připomínkovém řízení poměrně zkritizovalo. Můžete popsat vaše výhrady? Exekutorská komora varuje zejména před tím, aby neklesla vymahatelnost práva. Nebojíte se toho?
Samozřejmě že může! Můžou na nás zaútočit Marťani a může se stát i tohle. To je spekulativní otázka. Nicméně já se domnívám, že je to velmi jednoduché. Tady platí tržní mechanismus. Jestliže exekutoři jsou povinni brát každou exekuci – oni si nemohou vybírat – tak taky musí být nějaký poměr cena a výkon. A když to pro ně nebude ekonomicky zajímavé, tak to dělat nebudou. A kdo to bude dělat? No nikdo. A proč jsou tady exekutoři? Kvůli tomu, aby si napakovali kapsy penězi? Nebo kvůli vymahatelnosti práva? Myslím si, že je módní nadávat pouze exekutorům, ale přitom jde jen o důsledek nějaké příčiny. A tou příčinou je, jak snadno se dostanete k tomu, že můžete být před exekuci postaven. Je to otázka, že vám vůbec půjčí, jaké jsou k půjčce nemravné úroky, respektive jde o lichvu atd. Pro lidi je tou koncovkou exekutor, ale ten má před sebou několik kroků. Myslím si, že je potřeba našlapovat opatrně. To, že se sníží odměny exekutorům, to je sice „sexy“, ale otázkou je, jestli to neznamená, že potom exekutorů bude málo. Pokud vím, tak už některé úřady ani nejsou obsazené.

My máme informace o šesti nebo sedmi neobsazených úřadech. Ministr Pelikán ale argumentuje tím, že nebude žádná katastrofa, pokud některé z úřadů skončí. Podle něj navíc zájem o obsazování uprázdněných úřadů je.
Ale ano, tak může přijít někdo po škole, tak si to omrkne a pak sežene jiný byznys a půjde dál. Například u notářských úřadů nevím o tom, že by byly neobsazené. A proč by měl mít notář více peněz než exekutor? Můžete mi to vysvětlit?

Samozřejmě, že kvůli náplni a povaze své práce. Těžko tyto dvě profese srovnávat.
Já se obávám, že tady tančíme na tenkém ledě a byl bych opatrný, protože v posledních letech si myslím, že v jejich profesi se už přitvrzovalo dost. Jde o to, abychom nevylili s vaničkou i dítě a abychom se nedočkali toho, že si tady budou pobíhat dlužníci a budou se smát věřitelům do očí.

Eva Paseková, Petr Dimun