Druhý muž ministerstva spravedlnosti Daniel Volák (ODS) koncem měsíce končí ve funkci prvního náměstka. Svou tříletou misi hodnotí kladně – a to přesto, že na adresu vězeňství, zejména vazebního, dál zaznívají kritické hlasy.
Nedávno jste prohlásil, že vám podařilo změnit české vězeňství, a proto se můžete v klidu vrátit k advokacii. Čím jste přispěl svou troškou do mlýna?
Za ty tři roky, co jsem působil ve funkci, se nám podařilo prosadit čtyři velké body. Byla to zásadní novela trestního zákoníku a trestního řádu týkající se podmíněného propuštění z výkonu trestu a větší možnosti zavedení alternativního trestu. Zavedli jsme podmíněné propuštění po třetině výkonu trestu, možnost přeřazení do domácího vězení a vzájemnou zastupitelnost alternativních trestů. To byla vlastně významná změna novely trestního zákoníku a trestního řádu. Po dvaceti letech jsme rovněž prosadili novelu zákona o výkonu vazby a novela zákona o výkonu trestu, kdy došlo k vyvážení práv obviněných a odsouzených. Některé povinnosti jsme naopak přidávali.
Které máte na mysli?
Například hradit zdravotní péči, pokud není kryta zdravotním pojištěním. Zpřísnili jsme vymáháni pohledávek za odsouzenými ve výkonu trestu. Na druhou stranu u obviněných jsme přidali práva jako více telefonování s rodinnými příslušníky, více návštěv, možnost odděleného ubytování. Takže došlo k vyvážení práv mezi obviněnými a odsouzenými. Zřídili jsme rovněž specializovaná oddělení pro příslušníky ozbrojených sborů. A současně jsme zásadním způsobem změnili zákon o vězeňské službě. Takže to je čtvrtý a pátý důležitý zákon v tom velkém balíku nazvaném reforma vězeňství. Tam jsme také dali zákonnou možnost příslušníkům vězeňské služby použít moderní donucovací prostředky, aby mohli lépe čelit například vzpourám.
Zmínil jste moderní donucovací prostředky. Klasická tonfa a služební pistole už nestačí?
Jde především o elektrické tasery (zbraň vystřelující mi elektrodami paralyzuje nervovou soustavu) a vytlačovací štíty. Některé věci prostě nebyly upraveny. Třeba tasery jsou vhodnější pro použití ve vnitřních prostorách než výstřel z devítimilimetrové pistole. To asi chápeme všichni.
To jsou věci, které se vám podařily. A neúspěchy?
Dvě vlády nám poslaly do sněmovny dvakrát takzvanou redukci typu věznic. To znamená ze čtyř typů na dva typy. Teď je to ve sněmovně v prvním čtení. Předpokládám, že už ji sněmovna konečně schválí. Věnovali jsme se tomu dva a půl roku. Seznámili jsme s tímto záměrem odbornou veřejnost. To znamená trestní soudce a státní zástupce. Nepředpokládám, že by se teď něco zadrhlo. Završí to tak reformu vězeňství.
To stále zní spíš optimisticky. Jak se ale stavíte k nedávnému prohlášení předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, který mimo jiné řekl, že výkon vazby je v České republice horší než výkon trestu? Kritizoval rovněž nepřiměřenou délku vazby.
S tímto výrokem bych se ztotožnil. Omezil bych ale jeho platnost do 31. prosince 2013. Od prvního ledna letošního roku vstoupila v platnost právě ta významná novela zákona o výkonu vazby. To je to zmíněné více telefonování , více styku s rodinou. Oddělené ubytování. Prostě humanizace vazebního vězeňství. Když to říkal pan předseda Rychetský někdy v prosinci (rozhovor byl pořizován počátkem ledna, pozn. red.), tak měl pravdu, ale nyní se výrazně mění stav.
Nedávno jste přes média prezentovali rekonstruované prostory pro obviněné ve věznicích. Stolní tenis, nové cely. Budete v tom pokračovat?
Jde o modernizaci vazebních věznic. To je to, co nám doteď utíkalo. Podmínky vazby nám vytýkali Helsinský výbor, ombudsman, tvrdí, že vazební věznice jsou zanedbané. Proto jsme v roce 2013 přijali přesný harmonogram, aby každá vazební věznice měla nové či zmodernizované minimálně jedno oddělení. Otevřeli jsme takové oddělení na Pankráci, před čtrnácti dny na Ruzyni, následuje Brno, vazební věznice Bohunice, následně Hradec Králové… Všechny vazební věznice v České republice budou na evropských standardech a budou mít minimálně to jedno oddělení.
-dph-
