Česká produktivita práce klesla pod slovenskou. Lepší jsou Poláci, Chorvati i Řekové

Zdvižený varovný prst: V oblasti vědy a výzkumu Česko zaostává za většinou Evropy. Ilustrační foto: Mediafax

Zjištění výroční analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací jsou pro Česko alarmující. Produktivitu práce horší než Česká republika má v Evropské unii již jen Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko, Estonsko, Maďarsko a Litva.

Lépe než ČR jsou na tom podle zprávy Slováci, Poláci, Chorvati, Slovinci i Řekové. Na dotažení Rakušanů, Belgičanů a Nizozemců můžeme, zdá se, na mnoho let zapomenout.

„Pokles ekonomické výkonnosti ČR se odrazil také ve vývoji souhrnné produktivity práce, která je významným ukazatelem výkonnosti a konkurenční schopnosti ekonomiky a nepřímo se odráží ve vývoji životní úrovně společnosti. Dlouhodobě se souhrnná produktivita práce v ČR (měřená HDP na 1 zaměstnaného) zvyšuje. Nejrychleji rostla v letech 2003–2007, kdy průměrné roční tempo růstu produktivity práce dosahovalo 4,7%,“ píše se v materiálu nazvaném Analýza  stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jeho srovnání se zahraničím v roce 2013.

Od roku 2008 se v souvislosti s poklesem ekonomické výkonnosti tempo růstu produktivity práce zpomalilo na průměrných 0,3% ročně. Významně se na tom podílel pokles souhrnné produktivity práce v roce 2009 (meziročně o 2,2%) a v roce 2012 (meziročně o 1,4%). „V důsledku těchto meziročních poklesů došlo v roce 2012 k divergenci souhrnné produktivity práce v ČR od evropského průměru. Zatímco v předkrizovém roce 2007 dosahovala produktivita práce v ČR 76,2 % evropského průměru, do roku 2012 poklesla úroveň produktivity práce v ČR na 72,0 % průměru EU28. Také v porovnání se zeměmi středoevropského regionu dosahuje ČR relativně nízkou úroveň produktivity práce a je až za Slovenskem, Slovinskem, Polskem i nově přistoupivším Chorvatskem,“ uvádějí autoři. Podklady pro tuto studii byly vypracovány Technologickým centrem Akademie věd České republiky ve spolupráci s Českým statistickým úřadem.

Slovensko předstihlo Českou republiku v produktivitě práce přesto, že mělo po rozdělení Československa mnohem horší výchozí podmínky. Slovensko se po rozpadu federace potýkalo s drastičtějším poklesem hospodářství v důsledku zaostalejší struktury ekonomiky. Trpělo i značnou mezinárodně-politickou izolací – tu zavinily autoritativní sklony Mečiarových vlád. Míra nezaměstnanosti byla nesrovnatelně vyšší než v České republice.

Pravicové i levicové vlády Mikuláše Dzurindy a Roberta Fica však dokázaly zemi přinést dynamičtější rozvoj hospodářství a prosperity, než se to dařilo, či spíše nedařilo, v České republice v několika posledních letech. Na Slovensku se platí eurem, o jehož zavedení usiluje i Polsko – další středoevropský soused, který je na tom aktuálně lépe než ČR.

-red-