Pondělí, 25. října, 2021

ČR se připojí ke stíhání zločinů agrese, vláda souhlasí

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Vláda Bohuslava Sobotky má na stole návrh na ratifikaci změn Římského statutu Mezinárodního trestního soudu týkajících se zločinu agrese. Změny reagují na tzv. Kampalskou konferenci z roku 2010 a definují zločin agrese, neboli zločin proti míru, na kterém se účastníci protokolu léta nebyli schopni shodnout. Očekává se, že vládou návrh projde bez připomínek.

Zločin agrese je zločinem „vůdcovského“ charakteru („leadership crime“). To znamená, že může být spáchán pouze osobou, která je v takovém postavení, které jí umožňuje efektivně vykonávat kontrolu nad státem nebo řídit jeho politické nebo vojenské akce, tzn. že fakticky může připravit nebo provést ozbrojený útok na jiný stát takovým způsobem, který je neslučitelný s pravidly mezinárodního práva. Tím je vyloučena odpovědnost běžných vojáků účastnících se bojových operací.

Po letitých sporech definovala Kampalská konference zločin takto: „Zločin agrese znamená plánování, přípravu, zahájení nebo provedení útočného činu, který svým charakterem, závažností a rozsahem zakládá zjevné porušení Charty OSN, a to osobou v postavení, které jí umožňuje efektivně vykonávat kontrolu nad státem nebo řídit jeho politické nebo vojenské akce. Ve druhém odstavci se pak ustanovení týká agrese jako jednání státu a stanoví, že „útočný čin“ znamená použití ozbrojené síly jedním státem proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti druhého státu nebo jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s Chartou OSN.

V souvislosti s kampalskou změnou byla už v ČR přijata novela trestního zákoníku, která s účinností od 1. ledna 2014 nově v § 405a upravuje skutkovou podstatu zločinu agrese. ČR tak bude schopna zajistit stíhání tohoto zločinu sama.

Změny týkající se zločinu agrese doposud ratifikovalo třináct států (např. Německo, Estonsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Samoa a Trinidad a Tobago, Kypr, Belgie, Botswana). Některé státy jsou v pokročilém stádiu ratifikačního procesu (např. Rakousko, Nizozemsko, Finsko). Další státy ratifikační proces chystají nebo zvažují (např. Polsko).

Po schválení vládou dostane ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek za úkol změnu obhájit před oběma komorami parlamentu. K ratifikaci bude vyzván rovněž prezident Miloš Zeman.

-rm-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY