Nespala: Sabotáž v případu Nagyová znamená, že podezřelý je nyní každý

Advokát Marek Nespala. Foto: Irena Válová

Kvůli interpretaci činů státním zástupcem v případu Nagyová a spol. jako sabotáž, tedy jednání ohrožující demokratické základy státu, mohou být v případu použity jakékoli právní prostředky a jakékoli operativní prostředky včetně nástrojů proti terorizmu. Tyto prostředky mohou být použity proti kterémukoli občanu České republiky.

„Pokud si státní zástupce vyhodnotí, že jakákoli osoba, jakýkoli občan této země může být zapojen do čehokoli, co souvisí s jádrem té věci, to znamená třeba obchod s informacemi, manipulace s veřejnými zakázkami, legalizace výnosů z trestné činnosti, tak se do tohoto gigantického pavouku a státním zástupcem vytvořené pavučiny může zamotat úplně každý. Takže se dostáváme do stádia jakési heydrichiády, kdy pod praporem ohrožení státu může v tuto chvíli být na nejvyšší úrovni prověřován každý, každý může být trestně stíhán a vzat do vazby,“ říká v rozhovoru pro Českou justici advokát Marek Nespala, advokát zastupující exposlance Petra Tluchoře.

Zeptám se na podivnost, která se odehrála včera v souvislosti s obviněním expremiéra Petra Nečase: Včera ve večerních hodinách jste to byl vy, kdo vykonával funkci tiskového mluvčího případu. Z jakého důvodu? Jaký k případu máte vztah a proč jste o něm takto veřejně informoval?

Ač neradi – protože pro nás to řízení by mělo být skončeno, tak protože tomu tak není, neustále musíme vykonávat úkony obhajoby a v rámci toho získávat poznatky i o všech souvislostech trestního řízení, které ve vztahu k případu exposlanců nebylo tzv. odklizeno.
V našem případě tedy usnesení o zahájení trestního stíhání bylo zrušeno, nicméně trestní řízení nebylo zastaveno, to znamená, že trestní řízení běží dál a klienti jsou stále v procesním postavení podezřelých. Čili je na nich možno vykonávat operativní úkony trestního řízení, jako je odposlech nebo sledování e-mailové korespondence, nebo dokonce sledování. Takže v rámci monitoringu tohoto nezákonně běžícího trestního řízení musíme získávat poznatky o všech úkonech, a právě včera jsem získal poznatek, že bylo zahájení trestní stíhání doktora Nečase, a tudíž jsme museli v této souvislosti i konat.

Jak se vás to konkrétně týká?

Nás se to týká paradoxně tak, že ve vztahu k doktoru Nečasovi jsme v současnosti v procesním postavení svědků a zároveň spolupodezřelých, a to s tím fatálním důsledkem, že nemůžeme být nikdy stíháni. Proti tomuto postupu samozřejmě brojíme. Konkrétně jsme dávali podnět k tomu, aby věc byla odložena, což je podle nás jediný správný způsob vyřízení této věci. Pokud by došlo k odložení věci, tak by muselo být v tomto našem konkrétní případu zastaveno trestní stíhání i paní Nečasové a Romana Bočka. Takže jsme úplně konkrétně a přesně navrhovali, aby trestní řízení ve vztahu k bývalým poslancům bylo vyloučeno a jako takové zastaveno, respektive odloženo, protože se nacházíme ve stádiu prověřování.

Což se nestalo.

To se nestalo a bylo nám řečeno, že odložit věc nelze, protože by muselo být zastaveno trestní stíhání, což by podle mého názoru bylo naopak v naprostém pořádku. Protože bývalý poslanci nikoli z důvodů imunity, ale z důvodů indemity svým jednáním nemohli naplnit skutkovou podstatu trestného činu, protože se jednalo o výkon mandátu v rámci politického vyjednávání a vzdání se mandátu v souvislosti s jeho výkonem. Z hlediska vysoké teorie trestního práva jde o pokus o spáchání trestného činu na nezpůsobilém předmětu útoku. Lidsky řečeno: Nejde spáchat vraždu na mrtvole. Prostě nelze. A pokud je vyloučeno trestní stíhání exposlanců, pak je vyloučeno i trestní stíhání Nagyové a Bočka a je zcela nesmyslné zahájení trestního stíhání Nečase.
Takže jsme v této souvislosti přemýšleli za státního zástupce VSZ v Olomouci a navrhli jsme, aby ta věc byla vyloučena k samostatnému projednání a v souladu se zákonem odložena. Jenomže podle právního řádu České republiky, pokud by došlo k vyloučení v této části kauzy, tak by musela být postoupena místně příslušnému státnímu zastupitelství do Prahy. Protože když se ty případy oddělí od těch zbylých, tak jakákoli příslušnost VSZ v Olomouci padá. Státní zástupce nám odpověděl, že to neudělá, protože to neudělá.
Proti tomuto máme jediný postup, a sice podnět k výkonu dohledu nad dozorem v rámci soustavy státního zastupitelství a dozvěděli jsme se od pana nejvyššího státního zástupce, že způsob, jakým byl náš podnět k vyřešení dané věci, k odstranění toho protiprávního a protiústavního stavu vyřízen, tedy že věc se odkládat nebude, nebude se předávat do Prahy i v souvislosti s tím, že nám mezitím byly vydány zadržené věci, takto považuje pan nejvyšší státní zástupce za vyřízenou věc a bude se jí zabývat pouze za předpokladu – cituji: Ze strany Nejvyššího státního zastupitelství by byl způsob vyřízení podroben věcnému zkoumání pouze v případě nesouhlasu podatelů se způsobem tohoto vyřízení.

To je Hlava XXII?

Tak. My se dostáváme do fatálního kruhu. My dáme podnět k tomu, aby byl nastolen právní stav, tedy aby bylo odklizeno nezákonně vedené trestní řízení, přičemž je nám řečeno, že nás se trestní stíhání netýká, jsou nám vráceny zajištěné věci s tím, že věc bude nadále prověřována, a tím je to vyřízené. Pochopitelně s tím nesouhlasíme, tak jsme podali podnět k tomu, aby byl vykonán dohled a od nejvyšší autority státního zastupitelství je nám sděleno, že způsob, jak to bylo (ne)vyřízeno, je v pořádku, a kdyby se nám to nelíbilo, tak si máme podat znovu tentýž podnět k přezkumu a teprve pak se tím bude věcně zabývat. Podání tohoto dalšího stejného podnětu považuji za zjevně neefektivní, protože se od nejvyššího státního zastupitelství dozvíme to, co jsme se dozvěděli už po rozhodnutí Nejvyššího soudu 16.července 2013 a před rozhodnutím Nejvyššího soudu 30. října 2013 a po tomto rozhodnutí, tedy že trestní stíhání je sice nepřípustné, ale všechna podání byla vyřízena tak, že postup trestních orgánů, a zejména Vrchního státního zastupitelství v Olomouci je v pořádku.
Kdybychom napsali cokoli, vydali knihu na téma nepřípustnost trestního stíhání, nebo dokonce uspořádali mezinárodní konferenci, tak výstupem toho ze strany orgánů činných v trestním řízení České republiky bude, že vše je v pořádku. My nemáme žádný právní prostředek v trestním řízení, jak se tomuto bránit. Svorník a vzkaz veřejnosti je, že státní zastupitelství si může v této věci dělat, co chce.

Nejen v této věci, ale ve skutečnosti v každé věci, podle toho, co říkáte.

A to se dostáváme do precedentního přesahu celé situace, ze kterého plyne, že státní zastupitelství, pokud samo koná úkony trestního řízení, tedy pokud lidově řečeno samo vyšetřuje, tak si opravdu může dělat, co chce. Na tuto konkrétní věc byly navíc nasazeny právní i operativně–technické prostředky, které se používají při nejzávažnější trestné činnosti tajných služeb. K vydání našich věcí došlo podle ustanovení trestního řádu, které řeší nakládání s věcmi příslušníků bezpečnostních sborů a tajných služeb jako je, BIS, ÚZSI, GIBS.

Sabotáž nás vyděsila

Ale ona to podle státních zástupců je ta nejzávažnější trestná činnost. Podle dokumentu otištěného v Euru píše v přípisu Ústavnímu soudu státní zástupce VSZ v Olomouci, že jde o rozsáhlé spiknutí, sabotáž a ohrožení demokratického pořádku České republiky. Lze předpokládat, že zmiňovaná technika, odposlechy, sledování i právní prostředky byly nasazeny na každého potenciálního člena tohoto spiknutí, jak tyto členy zobrazila grafická chobotnice v týdeníku Euro?

Jistě. Pokud je vymezen nějaký skutkový děj, který je popsán a interpretován v trestním řízení téměř jako vyvolání válečného konfliktu a ohrožení obranyschopnosti země či pokus o státní převrat, tak lze použít jakýkoli právní prostředek včetně nástrojů boje proti terorismu. Důkazem o použití jakéhokoli právního prostředku může být skutečnost ze dne 13. června loňského roku, kdy byly realizovány úkony ve vztahu k případu a domovní prohlídky. Při domovní prohlídce, jejímž účelem nemůže být podle zákona nic jiného, než zajištění konkrétní věci ve vztahu ke konkrétnímu skutku, bylo mému klientovi sděleno, že se jedná o rozkrývání organizovaného zločinu manipulace veřejných zakázek v Praze a legalizace výnosů z trestné činnosti. Konkrétně bývalý poslanec Tluchoř neměl nikdy s Prahou nic společného, přesto byl na tomto základě zadržen, byla provedena domovní prohlídka a teprve poté jsme se dozvěděli, že předmětem tohoto trestního řízení je jakási korupce, ohledně které již bylo podáno trestní oznámení v lednu 2013, byly zahájeny úkony, věc byla standardně prověřována součástí policie v Praze 1.

No ale mezitím státní zástupce a policisté dále vyšetřovali a zjevně zjistili, že jde o sabotáž, kterou odhalili.

To nás vyděsilo. Trestní řízení by dle vyjádření Vrchního státního zastupitelství v Olomouci k podané ústavní stížnosti mělo vykazovat znaky až sabotáže, to znamená ohrožení základů demokratického zřízení naší země. V rámci tohoto spojeného řízení mohou být nadále klienti prověřováni za to, že vyjednávali na kongresu ODS a hlasovali, a následně jsou hozeni do jakéhosi pytle, ve kterém se nachází pokus o státní převrat ze strany jiných obviněných.

Tak z čeho je v současnosti vás klient v rámci podezření ze sabotáže a pokusu o státní převrat tedy podezřelý?

Pokud to vezmeme prizmatem trestního práva, tak ve spojeném řízení, jsou-li pod jednou spisovou značkou konány úkony, mající za cíl odhalit a trestat protistátní spiknutí, tak i když to klientovi nikdy nebylo kladeno za vinu, i když věcně podezřelý z takového jednání nikdy nebyl, tak nadále zůstává sprostým podezřelým z toho, že zde chtěl učinit státní převrat.

My víme o třech případech, které jsou spojeny do tohoto spojeného řízení, ale těch případů může být více a podezřelých z protistátního spiknutí může být mnohem více?

Samozřejmě. To řízení probíhá v režimu utajení a pokud by se v něm vyskytovala organizace státního převratu na Ukrajině, tak budeme prověřováni i ve vztahu k této činnosti, byť s Ukrajinou jsme neměli nikdy nic společného.

Takže může v souvislosti s tímto spojeným řízením existovat mnohem více osob, o kterých nyní ještě nevíme, které jsou podezřelé ze komplotu proti státu?

Pochopitelně. Pokud si státní zástupce vyhodnotí, že jakákoli osoba, jakýkoli občan této země může být zapojen do čehokoli, co souvisí s jádrem té věci, to znamená třeba obchod s informacemi, manipulace s veřejnými zakázkami, legalizace výnosů z trestné činnosti, tak se do tohoto gigantického pavouku a státním zástupcem vytvořené pavučiny může zamotat úplně každý. Takže se dostáváme do stádia jakési heydrichiády, kdy pod praporem ohrožení státu může v tuto chvíli být na nejvyšší úrovni prověřován každý, každý může být trestně stíhán a vzat do vazby.

Irena Válová