Nový trestní řád je žádoucí, nikoli ale jako politická reklama

Za jednu z priorit označila při svém jmenování do funkce ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) přípravu nového trestního řádu a v návaznosti na ní novelu občanského soudního řádu. Profesorka trestního práva, která trestní právo vyučovala, se tak shoduje s těmi oslovenými justičními funkcionáři, kteří trestní právo aplikují, ale také se zástupci opozice: změna trestního řádu je spíše žádoucí.

„Rekodifikaci obou základních procesních předpisů českého práva, tedy občanského soudního řádu a trestního řádu, považuji za mimořádně žádoucí. Domnívám se, že analýza současného stavu i tvorba nového trestního procesu budou klíčem k řešení nejen procesních, ale i organizačních a institucionálních otázek dobrého fungování všech fází trestního řízení,“ uvedl pro Českou justici místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala.

Také městská státní zástupkyně v Praze JUDr. Jana Hercogová považuje změnu trestního řádu za „spíše žádoucí“. Podle ní představuje nynější trestní řád těžkopádnou formalisticko-procesní kuchařku, která ukládá provádět řadu úkonů, které zbytečně protahují trestní řízení jen proto, aby se dostálo postupům, které jsou v důsledku ryze formální. Jako příklad uvádí mimo jiné seznámení se spisem, opakování výslechů osob, stížnosti různých subjektů zúčastněných na trestním řízení prakticky do všeho, složité vazební řízení. Těžiště dokazování by se podle ní mělo odehrávat především před soudem, nikoli v přípravném řízení.

„Velkou slabinu trestního řádu představuje absence náležitého provedení zásady oportunity. Orgány činné v přípravném řízení jsou neustále nesmírně zatěžovány prověřováním jednání, která sice mohou vykazovat trestněprávní rovinu, nicméně z hlediska možnosti podat (úspěšnou) obžalobu již od počátku vykazují jen velmi malý potenciál. Trestní řád by měl zajistit to, aby trestní řízení bylo vedeno skutečně jen ve věcech, které mají trestní (kriminální) kvalitu a jejichž skončení ve smyslu zjištění a pravomocného odsouzení se jeví být reálným. Uvedená selekce by tak jako téměř všude připadla státnímu zástupci, neboť právě on je také činěn odpovědným za „kvalitu“, s níž předstoupí před soud,“ říká městská státní zástupkyně v Praze.

„Je však třeba zdůraznit, že nová právní úprava (rekodifikace trestního práva procesního) by  měla nabídnout skutečně lepší a kvalitní neformalistické procesní řešení trestního řízení. Nejsem zastáncem přijetí rekodifikace za každou cenu jen proto, abychom měli novou procesní normu například jen z důvodu promotion jakéhokoliv předkladatele, uzavírá Jana Hercogová.

Za nezbytně nutnou považuje rekodifikaci trestního řádu také místopředseda pro trestní úsek Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Václav Čapka. „Příslušná ustanovení trestního řádu nenavazují na hmotněprávní úpravu trestního zákoníku, přijatou zákonem č. 40/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů a trestní řád je nutno v jeho celku hodnotit jako předpis zastaralý, neodpovídající moderní době. Neustálé změny tohoto základního předpisu pro orgány činné v trestním řízení učinily z trestního řádu právní normu nesrozumitelnou,“ uvedl pro Českou justici.

Místopředsedovi Vrchního soudu v Olomouci dává za pravdu poslanec a advokát JUDr. Stanislav Polčák (TOP 09/STAN), který trestní řád označuje za zákon fungující ve vzorcích minulého století. „Rekodifikace trestního řádu je nejen nutná, ale je to dluh, který politická reprezentace vůči občanům naší země má. Ten zákon byl novelizován desítkami novel, přesto dál funguje ve vzorcích minulého století. Trestní zákoník je nový, trestní řád by měl být také nový a odpovídat požadavkům měněného právního řádu, sami soudci upozorňují na zastaralost tohoto procesního řádu. Občanský zákoník je rovněž nový, i Občanský soudní řád by měl být nový,“ říká Polčák.

Irena Válová