Policejní odposlechy ničí advokáty, klienty i celé kanceláře

Soukromý hovor? Zapomeňte. Ilustrační foto: Mediafax

Brněnská advokátka JUDr. D. S. zjistila, že ji sleduje a odposlouchává policie. Podařilo se jí vypátrat, kdo odposlech realizuje, avšak nezjistila, kdo a proč k němu dal povolení. Změnila proto všechny kontakty, telefonní čísla, e-mailové adresy. Odposlechy a sledování však pokračovalo. Pátrala dál a byla ujištěna, že případ, ve kterém byly nasazeny odposlechy, skončil a tím i odposlechy.

Jenže advokátka je i v současnosti nadále sledována a odposlouchávána. Situace, ve které se ocitla, ji bytostně ničí. Spolu s ní jsou odposloucháváni její klienti. Odposlechů se nemůže zbavit. „Je jí znemožněno digitálně komunikovat či dochází ke zkreslování e-mailových zpráv,“ komentuje pro Českou justici případ na samé hraně uvěřitelnosti JUDr. Marek Nespala, předseda výboru pro odbornou pomoc a na ochranu zájmů advokátů při České advokátní komoře.

Odposlechy advokátů se zabývalo i předsednictvo Česká advokátní komory (ČAK) na svém posledním jednání, kde bylo předloženo rozhodnutí Policejního prezidia, kterým se odmítá žádost České advokátní komory o informaci, v kolika případech policie v letech 2012 a 2013 realizovala odposlechy advokátů.

Podle Policejního prezidia Policie ČR nedisponuje žádnou evidencí, která by obsahovala údaje o povolání osob, vůči kterým byl proveden odposlech. „Nedisponuje proto ani požadovanými informacemi o počtu případů provedených odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu týkajících se advokátů,“ píše se v odpovědi podepsané náměstkem policejního prezidenta JUDr. Václavem Kučerou.

Na otázku, zda komora požádala policii o informaci na základě konkrétního případu, odpověděl České justici tajemník ČAK JUDr. Ladislav Krym: „Česká advokátní komora má již delší dobu signály o tom, že Policie ČR disponuje v různých trestních kauzách informacemi, které nemohla získat jinak než z odposlechu hovorů mezi advokátem a jeho klientem. Tyto signály přicházejí zejména od advokátů, zabývajících se trestními obhajobami. Protože jde ze strany Policie ČR o činnost zcela nepřípustnou, rozhodlo se představenstvo ČAK podniknout některé kroky k zamezení takového stavu. Jedním z prvních kroků je samozřejmě snaha o zmapování situace. Proto odešla z ČAK žádost o poskytnutí informace směrem k Policejnímu prezidiu na počet odposlechnutých hovorů advokátů. Žádost o poskytnutí informace byla rozhodnutím PP ČR odmítnuta s odůvodněním, že se odposlechy nejsou evidovány podle profese odposlouchávaných a proto PP takovou informací nedisponuje.“

Policie bývá o krok napřed

Indicie, že jsou advokáti odposloucháváni, má však také podle Marka Nespaly každý více exponovaný advokát. „Zejména ve společensky významných kauzách, kdy po telefonické či mailové komunikaci jakoby geniálně předvídatelně orgány činné v trestním řízení činí kroky jednoznačně z komunikace vyplývající. To jsou ovšem právě pouze indicie,“ říká.

Jeho slova v překladu znamenají, že advokáti se telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu dohodnou s klienty na nějakém postupu a policejní orgán reaguje svým konáním právě na tento soukromý hovor, jako by byl jeho účastníkem.

Jenže odposlech se nikdy netýká pouze advokáta a jednoho konkrétního případu a klienta, neboť to nelze zajistit. Jak upozorňuje Nespala, advokáta a klienty od sebe technicky nelze oddělit. „Je třeba si uvědomit, že advokacie je nositelem jednoho z pilířů právního státu, a sice práva na spravedlivý proces se zásadou rovnosti zbraní. Advokát při zákonem řízeném konfliktu, jímž je trestní řízení, nemá zdaleka takové možnosti jako jeho protivníci, tj. policie a státní zastupitelství. A tak jakékoli nasazení odposlechů je vždy a priori zásahem nejenom do práv advokáta, ale zejména do práv všech jeho klientů, a to v drtivé většině těch, kteří nemají s konkrétním trestním řízením vůbec nic společného,“ vysvětluje.

„Advokát, o němž se stane známo, že jeho veškerá klientská komunikace byla monitorována orgány činnými v trestním řízením, pochopitelně ztrácí pozici na trhu, protože důvěrnost klientského vztahu je základním atributem poskytování právní služby, jakožto podnikatelské činnosti. V případě plošného nasazení operativní techniky, čímž se rozumí v současné digitální epoše zejména odposlech telefonů, včetně SMS zpráv a e-mailové korespondence, je proto zasaženo do ústavního práva advokáta, konkrétně do ústavního práva provozovat hospodářskou činnost zaručeného ústavním článkem 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Především je však porušováno právo na právní pomoc všech ostatních klientů, které je garantováno ústavním článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod,“ dodává Nespala.

„Spolu kradli, spolu ať visí“

Na častou protinámitku, že i advokát může být podezřelý z trestné činnosti a že v takovém případě nemůže očekávat žádnou výjimku, pak Marek Nespala odpovídá: „Jde o velmi nebezpečnou tezi ´spolu kradli, spolu ať visí´. V řádu jednotek je samozřejmě známa trestná činnost advokátů, a to i závažná. Avšak kontrolní mechanismy České advokátní komory se s takovými případy dokáží samy vypořádat ve vlastním zájmu. V případě důvodného zahájení trestního stíhání představenstvo ČAK rozhoduje o pozastavení výkonu advokacie. V případě zjištění deliktu advokáta zasahuje přímo kontrolní rada a kárná komise, kdy nejednou Česká advokátní komora podává také trestní oznámení na advokáta,“ říká Nespala.

Samočistící mechanismy ČAK jsou podle něho dostatečně silné. „Problémem není monitoring a stíhání delikvujících advokátů, ale sledování renomovaných advokátních kanceláří, které nemají zapotřebí se k páchání trestné činnosti snížit. Naopak informace získané z takto nasazené operativní techniky u VIP klientely vedou k jejich zneužívání v rámci trestního řízení, ale bohužel i mimo působnost orgánů činných v trestním řízení, zejména na poli obchodním a politickém,“ dodává.

Irena Válová