Stanislav Polčák: Imunita zcela ztratila smysl

Europoslanec Stanislav Polčák Foto: Mediafax

Na funkci místopředsedy mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR rezignoval JUDr. Stanislav Polčák (TOP 09/STAN). Vyjádřil tak nesouhlas s rozhodnutím výboru vydat k trestnímu stíhání poslance a pražského exprimátora Bohuslava Svobodu (ODS).

Podle slov Stanislava Polčáka byl Svoboda vydán stejnými poslanci, kteří jako členové výboru vyjadřovali naopak pochybnosti o nezaujatém postupu orgánů činných v trestním řízení a vyslovovali na jednání výhrady k jejich postupu. Z výsledku hlasování podle něho plyne, že imunita již ztratila zcela smysl a sněmovna jako celek rezignovala na plnění svého poslání. Stejně tak ztratil smysl Mandátový a imunitní výbor.

„Domnívám se, že ještě nestála sněmovna před jednoznačnější případem, kdy neměla vydat svého člena k trestnímu stíhání. Přinejmenším z toho důvodu, že po změně Ústavy by doc. Svoboda byl dále trestně stíhán po skončení výkonu jeho mandátu, pokud by do té doby toto nesmyslné obvinění již nebylo zrušeno a trestní stíhání zastaveno,“ uvedl v prohlášení poslanec a advokát Stanislav Polčák. Zároveň vyzval vládní koalici, aby bezodkladně předložila sněmovně návrh na zrušení imunity. Pokud to koalice neučiní, učiní tak podle svého vyjádření sám s kolegy.

Krátce po rezignaci poskytl Stanislav Polčák České justici rozhovor.

Jak si vysvětlujete, že členové výboru projevují na jednání vážné pochybnosti o údajné trestné činnosti poslance Svobody, který byl vyžádán k vydání – a pak hlasují pro jeho vydání?

Nevím, jak komentovat tento rozpor. V psychiatrii se hovoří o rozštěpení osobnosti a bývává diagnostikována schizofrenie. Toto je taková politická schizofrenie těchto poslanců. Ani vysvětlení tohoto rozporu nebylo pochopitelné. Prostě kolegové řekli, jsou zde vážné pochybnosti o postupu orgánů činných v trestním řízení, avšak se to nijak neodrazilo ve výsledném hlasování s tím, že prý to má vyřešit soud. Proč tedy už imunita existuje, resp. v jakým případech se uplatní, to již vlastně řečeno nebylo. Pak tedy imunita nemá smysl a úplně ji zrušme, stejně sněmovna nemá odvahu ji poskytnout kolegovi, který je s vysokou mírou pravděpodobnosti stíhán velmi pochybným postupem.

Ze čtrnácti členů výboru jsou pouze čtyři členové doktory práva. Což nevadí, protože politické rozhodnutí o vydání je samozřejmě rozhodnutí laiků. Neprávníci však nemuseli zcela porozumět textu a důvodům žádosti o vydání, nedovedli si je rozebrat. Byla žádost srozumitelná, údajná trestná činnost pana poslance Svobody jasně skutkově popsaná a správně odůvodněno usnesení o zahájení trestního stíhání?

Všichni kolegové moc dobře věděli, o čem hlasují, ta žádost byla vcelku dobře sepsaná, byl postoupen spis policejním orgánem, dostavil se rovněž ředitel ÚOOZ pan Šlachta, který odpovídal na otázky členů výboru. Odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání však podle mého právního přesvědčení nebylo dostatečné právě v otázce zavinění doc. Svobody, tedy co vlastně on konkrétně udělal a jak věděl, případně mohl a měl vědět o protiprávnosti jakéhokoli jednání. 

Podle toho, co se stalo, by bylo logické, aby návrh na úplné zrušení imunity hladce prošel. Jste o tom též přesvědčen?

Ano, imunita po tomto hlasování a po změně Ústavy, přiznávající ji pouze na dobu výkonu mandátu, ztratila již úplně smysl. Neznám žádný jiný případ, který tolik volal po setrvání na imunitě a odkázání orgánů činných v trestním řízení na dobu po výkonu mandátu. Totéž udělal i Senát, když nevydal v zásadě pro obdobný skutek senátorku a exprimátorku Frýdku-Místku Evu Richtrovou.

Existují demokratické země, kde neznají poslaneckou imunitu?

Ano, například USA. Je ovšem třeba vnímat, jakým vývojem tato země prošla. Od počátku vzniku USA šlo o osvobození od anglické koruny. V Anglii byla imunita zavedena právě jako ochrana členů zákonodárného sboru před mocí koruny. Pokud USA vznikly právě na odtržení od koruny a republikánském zřízení, je pochopitelné, že nebyl přejat ani tento institut. Na druhou stranu v evropské právní kultuře existuje drtivá většina států, která alespoň určitý druh imunity členů parlamentu zná. Důvodem je ochrana zákonodárného sboru jako celku před mocí exekutivy, před tlaky, které je schopna výkonná moc učinit.

Irena Válová