ČNB k centrálním účtům rezervovaná, ministerstvo financí mlčí

Rezervovaný postoj k úmyslu zavádět centrální registr účtů všech občanů a firem opětovně  na dotazy České justice vyjádřila Česká národní banka. Oproti tomu ministerstvo financí  odmítlo sdělovat detaily plánu s tím, že návrh není hotov.

Protože v tisku jsou opakovaně jako argument pro zřízení centrálního registru bankovních účtů uváděny příklady Francie nebo Itálie, kde centrální evidence účtů občanů a firem existuje, zeptali jsme se, zda tyto země opravdu prolomily nebo zrušily jedno ze starých lidských ujednání – bankovní tajemství? Ani za diktatury nebyla povinnost posílat každý měsíc výpis z účtu policii a dalším oprávněným osobám.

Pokud by byl přijat francouzský nebo italský systém, měla by mít policie účet každého k dispozici de facto 24 hodin denně a nahlížet do něj by do něj mohla bez vědomí majitele účtu. Ve Francii je totiž podezřelý každý, kdo má založený bankovní účet, a proto zde existuje povinnost hlásit státu založení každého bankovního účtu do jednoho měsíce..

Podle materiálu pracovní skupiny policejního týmu Progres, z něhož má vzniknout tzv. daňový supertým Kobra, francouzský registr obsahuje údaje o bankovních účtech více než 80 milionů subjektů. Francouzský daňový řád obsahuje povinnost finančních institucí hlásit založení bankovního účtu nebo zřízení obdobného finančního nástroje finanční správě. Hlášení se podává v měsíci následujícím po otevření účtu. Týká se jak francouzských občanů, tak cizinců. Povinnými jsou francouzské i cizí banky a finanční instituce. Registr je kryt povinností mlčenlivosti a vstup do něj mají jen orgány, kterým přístup umožňuje zákon.

V Itálii má policie podle pracovního materiálu skupiny Progres do registru účtů nepřetržitý přístup. „Italský centrální registr vznikl v roce 2006, je veden správci daně a obsahuje kromě údajů o tom, které subjekty mají účty u které instituce, i základní údaje o provedených bankovních transakcích. Registr slouží zejména k řádnému výběru daní, pro finanční šetření a odčerpávání výnosů organizovaného zločinu. Policie má do registru dálkový nepřetržitý přístup,“ uvádí se v materiálu, který má sloužit jako podklad pro zavedení registru účtů všech občanů a firem v ČR.

„ČNB se k návrhům projektů na zřízení registru bankovních účtů, které se objevovaly v předchozích letech, vyjadřovala zdrženlivě a měla řadu připomínek. I k současnému návrhu na centralizovaný registr účtů, o němž se v médiích hovoří, zastává ČNB rezervovaný postoj. V tuto chvíli v ČNB očekáváme, že předkladatelé návrhu se na ČNB obrátí s konkrétními rozpracovanými návrhy. Z těchto důvodů vám doporučujeme se obrátit na Ministerstvo financí a Ministerstvo vnitra,“ uvedl na dotaz České justice Tomáš Zimmermann z odboru komunikace České národní banky.

Ministerstvo financí na otázky, jak by měl registr fungovat, jak by se měnil zákon a kdo by věc financoval, odmítlo konkrétně odpovědět: „V současnosti se na zavedení centrálního registru teprve pracuje, včetně jednání s guvernérem ČNB. O detailech, na které se ptáte, budeme informovat v momentu, kdy bude návrh hotov,“ sdělil České justici Radek Ležatka z tiskového odboru ministerstva financí.

Česká justice položila i další otázky, na které ovšem ministerstvo neodpovědělo s tím, že jsou spekulativní. Zněly takto: „Za předpokladu, že všechny banky by musely zpřístupnit účty a transakce na nich všech svých klientů policii a dalším osobám na 24 hodin denně, nebylo by jednodušší zrušit soukromé banky, nařídit obyvatelstvu založit si transparentní účet u jedné státní banky? Bankéř, který je 24 hodin pod kontrolou policie prostřednictvím účtů klientů, přece nebude dělat žádné transakce, kde by využil nějakou konkurenční výhodu, riskoval ve prospěch klienta, protože dnes je velké riziko, že bude kdykoli obviněn z trestného činu. A bez konkurence ztrácí soukromé bankovnictví význam.“

Takto položené otázky vycházely z kombinace již existujících registrů bankovních účtů včetně transakcí na nich ve Francii a Itálii a z veřejně přístupných on-line informacích o daňových účtech a majetkových přiznáních občanů Norska a Švédka.

Veřejný všem on-line přístupný registr přiznaných výdělků existuje v Norsku a prohlížet si majetek všech ostatních může každý na této adrese.

Ve Švédsku oproti tomu je nutné registr kontaktovat a informaci o komkoli získat na vyžádání. Může tak učinit každý a registr k tomu dokonce vyzývá: „Můžete si přečíst, kolik lidé vydělávají, udeřit na své spolupracovníky, sousedy, kolegy ve stejném oboru jako vy, vaše manažery, kolegy studenty, politiky z různých stran, celebrity a další,“ jsou vyzývání občané Švédska k akci proti svým spoluobčanům.

Další podle ministerstva financí spekulativní otázka se týkala problému vyvlastňování peněz občanů. Stát může snáze zajišťovat i vyvlastňovat ten majetek, který je registrován, což se týká i bankovního účtu a prostředků na tomto účtu.

Irena Válová